Je tomu už deset let od chvíle, kdy na obloze kralovala jedna z nejslavnějších a nejjasnějších komet všech dob. Kometa Hale-Bopp prolétla kolem Země 22. března 1997 a přísluním prošla až 1. dubna 1997.
Příběh jedné komety
Kometa Hale-Bopp se stala jednou z nejsledovanějších a nejjasnějších komet v historii astronomie. Po dobu 18 měsíců byla vidět na obloze pouhým okem, což byl tehdy dvakrát překonaný rekord jiné komety z roku 1811. Kometu Hale-Bopp objevili Alan Hale a Thomas Bopp 23. července 1995. Tehdy se nacházela ještě velmi daleko od Slunce ve vzdálenosti 6,7 AU. Předpovědět jasnost komety je vždy velkým oříškem. V případě komety Hale – Bopp se již od objevu vědělo, že bude velmi jasná. Nakonec ovšem překonala všechna očekávání a ne nadarmo si vysloužila přezdívku „velká kometa roku 1997“. Přísluním prošla 1. dubna 1997, když předtím 22. března 1997 prolétla ve vzdálenosti 160 milionů km od Země.
| |
 | | Obr.: Kometa Hale-Bopp 5. dubna 1997. Autor: Jay Edwards, George Normandin, Lee Shelp. Místo: New York. |
| |
| |
Velká kometa roku 1997 na sebe upozornila také velkou tragédii. Stoupenci jisté sekty ve víře, že za kometou se skrývá kosmické plavidlo mimozemské civilizace, spáchali hromadnou sebevraždu.
V době objevu měla kometa 10,5 mag a nacházela se poblíž hvězdokupy M70 ve Střelci. Kometu objevili Alan Hale a Thomas Bopp nezávisle na sobě. Kometa byla pojmenována po svých objevitelích a dostala označení C/1995 O1. Později ji nalezl ještě Robert McNaughty na snímku z dubnu 1993. Hale-Bopp se stala viditelnou očima v květnu roku 1996. Nejjasnější se ale stala počátkem roku 1997, kdy byla vidět pouhým okem i z center měst. Byla to doba, kdy se internet začal dostávat mezi lidi a tak se fotografie z celého světa v reálnem čase objevovaly i na světové síti.
| |
 | | Obr.: Hale-Bopp 8. dubna 1997. Autor: Miloslav Druckmüller |
| |
| |
Po přiblížení ke Slunci dosáhla jasnost komety až 2 mag. Zajímavá možnost se naskytla 9. března obyvatelům Sibiře a Mongolska. Kromě úplného zatmění Slunce mohli spatřit kometu i na denní obloze. O několik dní později – 22. března se Hale-Bopp dostala na nejmenší vzdálenost od Země (1,315 AU). V první dubnový den prošla přísluním a její jasnost byla větší, než jakékoliv hvězdy kromě Síria. Plynný a prachový chvost komety dosahovaly na obloze 30 až 40 stupňů, i když největší z chvostů nebyl viditelný pouhým okem.
| |
 | | Obr.: Kometa Hale-Bopp 1. dubna 1997 (v den přísluní) z dalekohledu The Isaac Newton Group of Telescopes na IAC na Kanárských ostrovech. |
| |
| |
Když se později v polovině května kometa přesunula na jižní polokouli, tak jasná již nebyla. Na druhou stranu mohli ti u „protinožců“ kometě Hale-Bopp zamávat na rozloučenou, jak se postupně vzdalovala od Země a její jasnost klesala. Poslední šance jí spatřit okem se datuje někdy z období prosince 1997. To znamená, že Hale-Bopp byla vidět pouhým okem za ideálních podmínek po dobu 569 dnů, neboli asi 18 a půl měsíce. Hale-Bopp tenkrát pokořila dosavadní rekord z roku 1811. Tehdy byla kometa viditelná pouhým okem „jen“ 9 měsíců. Hale-Bopp se dále vzdalovala od Slunce. Počátkem roku 1998 jste na její shlédnutí potřebovali aspoň menší dalekohled a dobré podmínky. Později jí mohly spatřit již jen velké astronomické přístroje. Od ledna 2005 je kometa dál od Slunce než planeta Uran.
Astronomové odhadují, že kometa Hale-Bopp bude největšími astronomickými dalekohledy pozorovatelná do roku 2020, kdy bude její jasnost dosahovat 30 mag. Hale-Bopp se vrátí kolem roku 4380. Bude znovu tak jasná? A budou v té době ještě lidé na Zemi?
| |
 | | Obr.: Kometa Hale-Bopp 19. března 1997 z Kalifornie. Autor: Bob Yen. |
| |
| |
Dráhové elementy
Kometa Hale-Bopp obíhá okolo Slunce po eliptické dráze téměř kolmo k rovině ekliptiky. To by sice na první pohled znamenalo, že se nikdy nemůže přiblížit na menší vzdálenost k planetám, ale opak je pravdou. V dubnu 1996 prolétla Hale-Bopp ve vzdálenosti 0,77 AU od Jupiteru a zanechalo to na ní trvalé následky. Došlo ke zkrácení oběžné doby a tím i ke změně oběžné dráhy.
- Perihelium: 0,91
- Oběžná doba: 2383 let
- Výstřednost: 0,995
- Sklon dráhy: 89,4°
Výzkum
Kometa Hale-Bopp byla podrobena velké mezinárodní astronomické pozorovací kampani. Přísluním prošla v době, kdy na oběžné dráze již pracoval Hubblův kosmický dalekohled, čehož se pochopitelně náležitě využilo. Asi největším objevem byla detekce třetího ohonu komety. Vezměme to ale po pořádku. U Hale-Bopp byly odhaleny celkem tři ohony. Jednak modrý iontový a dosti zakřivený žlutobílý prachový. Oba chvosty byly velmi výrazné a jejích délka se pohybovala okolo 100 milionů km! Pozorování ale odhalila také třetí nevýrazný ohon sodíku, což bylo velkým překvapením. Sodík byl před pár dny detekován také u komety C/2006 P1 (McNaught), o čemž jsme vás informovali zde. Od poloviny prosince 1997 do poloviny ledna 1998 se dokonce objevil nevýrazný protichvost.
| |
 | | Obr.: Kometa Hale-Bopp na fotografiích z Hubblova kosmického dalekohledu. |
| |
| |
Spektroskopická pozorování pak odhalila v jádru velké množství deuteria (těžkého vodíku). Spirálové výtrysky pak naznačovaly poměrně rychlou rotaci jádra. Nakonec se podařilo změřit, že jádro komety rotuje s periodou 11 hodin a 46 minut. Pozorování především z Hubblova dalekohledu odhadla průměr jádra na téměř 50 km!
Doporučené odkazy:
