Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Traffic Jam

Zatímco minulý rok si pro nás Mars připravil potupnou studenou sprchu, za pár roků může být u červených sousedů až nečekaná dopravní zácpa.

Ilustrační foto..."Naše rozhodnutí dodá celému programu větší robustnost," komentoval na sklonu týdne nový projekt NASA Scott Hubbard. "Hlavní motivací je ale snaha navštívit dvě různá, vědecky zajímavá místa a obohatit tak náš výzkum povrchu Marsu." Ano, už je to tak. Američané v první polovině roku 2003 pošlou k sousední planetě hned dvojici velkých, autonomních vozítek.

V minulém roce dostalo prestižní studium Marsu dvě těžké rány, které otřásly sebevědomím nejen mediálních pracovníků americké kosmické agentury, ale též zkušených konstruktérů a vědců v řadě spolupracujících institucí. Výsledkem byla mírná čistka ve vedení a především změny v celkové strategii NASA.

S dlouhodobým plánem, jehož prvním vrcholem je dovoz vzorků hornin na Zemi a druhým, dovoz lidí na Mars (a zase zpět), se samozřejmě nijak nepospíchá. V případě výprav v roce 2003, ve kterém se otevírá další "startovací" okno k červené planetě, však nelze nijak otálet. Kvalitní příprava nové sondy totiž zabere nejméně tři roky intenzivní práce.

Už v květnu tohoto roku bylo zřejmé, že se do užšího výběru dostaly dvě možnosti: umělá družice nebo těžší přistávací pouzdro. "Koncepce obou výprav bere ohled na tvrdé lekce neúspěšných pokusů z minulého roku, ale na druhou stranu také navazuje na úspěch Mars Global Surveyoru a Mars Pathfinderu," dodal tehdy v tiskové zprávě Scott Hubbard, současný koordinátor výzkumu Marsu v Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku.

Koncem července padlo definitivní rozhodnutí: k Marsu poletí autonomní vozidlo. A pokud se seženou peníze, tak hned ve dvou exemplářích! O čtrnáct dní později, na sklonku minulého týdne, se na internetu i v přímém přenosu tiskové konference objevila poslední zajímavá zpráva: Potřebné stovky milionů dolarů se dohromady dát podařilo!.

Filozofie nové výpravy, výrazně dražší než předcházející (a neúspěšné) projekty Polar Lander a Climate Orbiter, je tak trochu proti současné modlidbě NASA "rychleji, lépe a levněji". První dva požadavky sice v platnosti zůstanou, třetí však mlčky ustoupil do pozadí. Důvodem je zřejmá snaha očistit umazanou pověst.

Finální účet za nový projekt se má pohybovat mezi 350 a 400 miliony dolarů za jedno vozidlo, včetně raketového nosiče. Druhý exemplář pak vyjde o něco levněji, na 200 milionů dolarů. Climate Orbiter přitom vyšel na 125 milionů a Polar Lander na 165 milionů.

Ilustrační foto...Veškeré finance přitom půjdou ze současného rozpočtu kosmické agentury, a větší část "dobrovolně" darovaly jiné projekty. V této souvislosti se například hovoří o zrušení výpravy k Plutu... Podle sdělení oficiálních úst však žádný program ukončen nebude.

Sondy vychází z konstrukce roveru Athena, původně připravovaného pro dávno zrušenou výpravu v roce 2001. Stotřicetikilogramový robot o velikosti golfového vozíku dosedne podobně jako Pathfinder pomocí řady vzduchových polštářů, které ztlumí volný pád. Na rozdíl od něj však nebude pevná část vybavena žádnými vědeckými detektory. (Pathfinder pracoval jako meteorologická stanice.)

Po přistání se vozidlo stane zcela autonomní a se Zemí bude komunikovat buď přímo nebo prostřednictvím umělých družic. Každý den může urazit až sto metrů, tedy stejnou vzdálenost, jako za celou dobu provozu urazil Sojourner, přičemž se oddá mineralogickému a geologickému studiu, včetně hledání vody. S provozuschopným stavem se počítá po dobu nejméně devadesát dní.

Mobilní laboratoř bude na Zemi posílat panoramatické záběry s vysokým rozlišením, infračervené snímky i mikroskopické snímky, disponovat bude i hmotovým spektrometrem a dalšími zajímavými detektory.

Podle současného plánu se obě vozidla na sedmiměsíční cestu meziplanetárním prostorem vydají pomocí osvědčeného nosiče Delta II, 22. května a 4. června 2003. Na povrch Marsu dosednou 2. a 20. ledna 2004. Je velmi pravděpodobné, že v prvním případě odborníci půjdou na jistotu, a vyberou nějaké bezpečné místo. Ve druhém případě si však zřejmě zariskují a nechají vozidlo přistát v nějakém "agresivnjším" prostředí. Na definitivní rozhodnutí si ale ještě několik měsíců počkáme.

Na přelomu roku 2003 a 2004 tak bude u Marsu docela rušno. Současná umělá družice Mars Global Surveyor už zřejmě pracovat nebude (podle plánu má vydržet do konce roku 2002), avšak už příští rok odletí Mars 2001 Orbiter. Jde o polovinu původní výpravy -- přistávací část podobně špatné konstrukce jako Polar Lander byla zrušena, a její úkolem bude další mapování a mineralogické studium. Na kruhové dráze ve výšce čtyři sta kilometrů bude pracovat nejméně do konce roku 2004.

Ve stejné době, kdy Američané pošlou na cestu dvě vozítka, evropská kosmická agentura upevní na špici Ariane 5 svůj Mars Express. Jde o velmi ambiciózní a dodejme i komplikovanou laboratoř, která je částečnou náhradu za neúspěšnou misi Mars '96. Po příletu v prosinci 2003 se rozdělí na orbitální a přistávací část. Zatímco z oběžné dráhy bude sonda několik následujících roků (hovoří se až o 2007) pořizovat ostré záběry povrchu, sledovat jemné nuance v řídké atmosféře a zprostředokovávat spojení s ostatními laboratořemi, na Marsu samotném přistane šedesátikilogramové pouzdro Beagle 2, doplněné malým vozítkem. Pevná část bude pátrat po projevech živých organismů, vozítko pak bude obdobou Sojourneru -- sem tam nějaký snímek, výjimečně i jednoduchý rozbor složení vytipovaných hornin. S americkými výpravami bude mít Beagle 2 shodný způsob přistání: pomocí aerbagů.

V lednu 2004 se k planetě dostaví i dlouho očekávaná japonská Nozomi. Původní termín příletu říjen 1999 se nepodařilo pro závadu při finálním manévru u Země zajistit. Proto sonda zůstala hibernována na dráze kolem Slunce a k Marsu se pokusí za méně energeticky náročných (rozumněj s menší spotřebou paliva) dostat až v lednu 2004. Pak bude z výšky 150 až 50 tisíc kilomerů nejen snímkovat planetu, ale též studovat atmosféru a její interakci se slunečním větrem.

Na přelomu let 2003 a 2004 to tedy sousedovy pěkně vrátíme: tři umělé družice, tři vozidla na povrchu. Tedy pokud nemá v zásobě další studenou sprchu.

Jiří Dušek

| Zdroj: Internet IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Keckova dvojčata v provozu
Ilustrační foto...
Za límečkem černé díry
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 50
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 9
Ilustrační foto...
Odhalování skryté hmoty pokračuje
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691