Global Positioning Systém, známý pod zkratkou GPS, které začalo v osmdesátých létech budovat americké Ministerstvo obrany, se plného provozu dočkal v roce 1995. Jeho hlavním úkolem je navést co nejpřesněji na cíl nejrůznější důmyslné zbraně a informovat velitelství o poloze jednotlivých vojenských jednotek operujících po celém světě. Celý servis zprostředkuje mikrovlnné vysílání 24 umělých družic. Jejich signál přijímá jednoduchý přijímač, v ceně od několika tisíc korun, který triangulací od nejméně čtyř sond promptně vypočítává přesnou zeměpisnou šířku a délku, stejně jako nadmořskou výšku.
GPS byl původně naplánovaný pouze k vojenským účelům, nakonec se ale začal významně prosazovat i v civilním sektoru. Pro obyčejné uživatele, včetně potenciálních nepřátelských agentů, byla ale kvalita signálu záměrně degradována tak, aby určená poloha kolísala s chybou sto metrů. Tzv. rušení Selective Availability (SA) dokázaly odfiltrovat jenom americkou vládou homologované přístroje.
S omezením SA se původně počítalo až do roku 2006, avšak situace v komerční sféře donutila vládní orgány jednat rychleji. (Teroristé i nepřátelské armády rušení stejně dokázali oblafnout.) Počínaje květnem tohoto roku tak i ten nejjednodušší přijímač GPS dokáže určit vaši polohu s chybou jenom několika metrů.
Globální poziční systém, jeden z velkých dárků Američanů celému lidstvu, tak dozná nového boomu. Informace o přesné poloze je přitom užitečná nejen pro letadla, drahé automobily, ale také pro astronomy. Například si mohou ověřit, kde se vlastně nachází jejich pozorovatelna.
