Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kde leží brněnská hvězdárna?

Dobrý den. Mám pár otázek, začal dopis Martina Lojkáska, který jsme dostali počátkem června a který nás na hvězdárně až nečekaně vyděsil.

Ilustrační foto..."Protože je astronomie mým koníčkem, řešil jsem problém zjištění přesných souřadnic mého bydliště. Jako výchozí bod jsem vzal souřadnice brněnské hvězdárny, které jsou uváděny ve Hvězdářské ročence. Protože bydlím řádově půl kilometru od hvězdárny nebylo problém podle mapy vypočítat výsledek s dostatečnou přesností."

"Jednoho dne firma, kde pracuji, zakoupila GPS časovou základnu pro síť Internet. Změřil jsem souřadnice budovy firmy a zkontroloval podle mapy proti brněnské hvězdárně. Překvapením bylo, že se souřadnice liší asi o 16" ve východní délce. Předpokládal jsem, že instituce jako hvězdárna je změřena přesně a nepřesnost jsem přičetl na vrub generované chybě SA systému GPS. Pak se mi podařilo najit na Internetu mapy, kde se daly zjistit souřadnice hvězdárny. Opět jsem zjistil odchylku řádově 300 metrů ve východní délce. Přičetl jsem to na vrub malému rozlišeni těchto map." Tím ale náš příběh nekončí.

"Dne 2. května 2000 byla v GPS zrušena SA. Jeden známý si proto zakoupil přístroj GPS Garmin III+. V pátek 2. 6. jsme zašli změřit polohu hvězdárny přímo a opět jsme naměřili odchylku asi 16" ve východní délce. Je možné, aby byly souřadnice hvězdárny všude uváděny chybně? Zeptal se zcela zákonitě Martin Lojkásek.

Musím přiznat, že u nás e-mail vyvolal mírné zděšení. Vždyť jsme polohu naší budovy považovali za natolik neochvějnou, až jsme ji zvěčnili v kameni -- na slunečních hodinách před hvězdárnou.

Naštěstí, jeden z našich blízkých spolupracovníků pracuje ve firmě, která disponuje s velmi přesným měřícím zařízením GPS. Výsledek? "Tíhový bod u šestimetrové kopule s dvaceticentimetrovým refraktorem má zeměpisnou šířkou 49 stupňů 12 minut 14,85650 vteřin, zeměpisnou délku 16 stupňů 35 minut 02,22055 vteřin," konstatoval Karel Trutnovský počátkem července. "Souřadnice v Systému jednotné trigonometrické sítě katastrální, podle které je dělána veškerá agenda státní správy, jsou přitom vypočtené pomocí globálního transformačního klíče s přesností třicet centimetrů." Poněkud nepřesnější určená nadmořská výška pak vyšla na 304 metrů.

Pohled do Hvězdářské ročenky nám vzápětí potvrdil, že brněnská hvězdárna skutečně "leží někde jinde". Zatímco nadmořská výška zhruba sedí, pokud bychom se řídili udanou zeměpisnou šířkou 49 stupňů 12 minut 15 vteřin a délkou 16 stupňů 35 minut 18 vteřin, nacházela by se budova zhruba o 320 metrů východním směrem, směrem k areálu dnešní stavební fakulty Vysokého učení technického.

Ilustrační foto...Ihned nás napadlo: To nemůže být náhoda! Právě zde, je totiž druhá, vlastně starší "brněnská" hvězdárna! Podle našich informací vznikla při Ústavu nižší a vyšší geodézie v roce 1911. Její skutečný rozvoj však začal až po roce 1922, kdy profesor Kladivo z České vysoké školy technické začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě na pozorovatelně české techniky.

Během druhé světové války bylo vybavení buď vráceno na přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno. Po válce patřila observatoř Ústavu geodetické astronomie a geofyziky. Vybavena byla především přístroji pro určování astronomických souřadnic a azimutů a dalekohledy pro amatérská pozorování.V roce 1951 přešel zeměměřický obor na Vojenskou technickou akademii. Pozorovatelna byla postupně doplněna o astronomický univerzální teodolit, cirkumzenitál a posléze průchodní stroj. Byla zde také vybudována časová základna.

V současné době spravuje observatoř Ústav geodézie stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně. Je zde průchodní stroj Zeiss, vteřinové teodolity pro přibližné určení astronomických zeměpisných souřadnic a také bod GPS, který je zařazen do národní sítě NULRAD.

Chtělo by se tudíž konstatovat, že v minulosti, před několika desítkami roků, někdo omylem přiřkl souřadnice staré pozorovatelny nové hvězdárně. Jenže život bývá složitější.

Hypotézu se záměnou souřadnic nám totiž vyvrátil pohled do starých Hvězdářských ročenek, jejichž zásoba v naší knihovně sahá až do konce druhé světové války: První poloha "Brna" se zde objevuje v roce 1951. Podle názvu "astr. ústav vys. škol. techn." je zřejmé, že jde o starší pozorovatelnu. Její poloha byla vyčíslena na 16° 35' 34", +49° 12' 24". Tento údaj se v ročence udržel až do roku 1954.

Poté se výčet omezil na tři pražské instituce, dále Ondřejov a Skalnaté pleso. V roce 1959 se opět "vynořilo" Brno, tentokráte jako "Astr. ústav M.U.", tedy Masarykovy univerzity, s dodnes uznávanou polohou 16° 35' 18", +49° 12' 15". Právě tento údaj najdete vyryt i na našich slunečních hodinách před velkou kopulí.

Číselné údaje se už neměnily, ale názvy ano. V roce 1961 se zde objevil zápis "Ast. ústav P.U.", tedy Purkyňovy univerzity -- vysoká škola byla totiž překřtěna. V roce 1965 se transformoval na "Astr. ústav UJEP" (rozuměj Univerzity Jana Evangelisty Purkyně) a zřejmě v roce 1977 (ročenka z roku 1976 nám chybí) na "ASU - UJEP, Koper. hvězd.". Tedy "astronomický ústav Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Koperníkovu hvězdárnu". (Naše instituce se totiž od roku 1973 jmenovala Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.)

Kontrolní měření, stejně jako dotazy na příslušná místa, nám potvrdily, že pozorovatelna Vysokého učení technického měla polohu určenu vždy správně a že tedy k prohození údajů dojít nemohlo. Chyba se zřejmě objevila někdy na počátku padesátých roků, kdy vznikala brněnská hvězdárna. Někdo se zřejmě spletl při výpočtu, nebo prostě přepsal ve dvou číslicích. Od té doby pak nikoho nenapadlo zeměpisné souřadnice naší instituce zkontrolovat. Hvězdářská ročenka má vždycky pravdu, že?

Ilustrační foto...

Před několika málo dny přijel Karel Trutnovský znovu a přivezl si s sebou přenosný GPS přijímač. Na prvním místě jsme pro jistotu ověřili jeho starší měření, ale ihned poté jsme se vydali hledat místo, kde se má podle špatných údajů hvězdárna nacházet.

Cesta to byla zajímavá. Přístroj nás nejdříve vedl skutečně směrem k pozorovatelně Vysokého učené technického. Pak jsme ji ale obloukem minuli a zastavili se mezi zahrádkami, zhruba na půl cesty mezi starou a novou hvězdárnou. To, co jsme zde spatřili, nás skutečně překvapilo: Podle údajů ve Hvězdářské ročence, na našich slunečních hodinách i v řadě propagačních materiálů, leží brněnská hvězdárna na místě pravého zadního rohu suchého záchodu už několik roků zavřené, značně rozpadlé hospody Pod topoly. V těsném sousedství skladu železného šrotu a kompostu jednoho zahrádkáře. Že by nám tím dávný mystifikátor chtěl něco naznačit?

Jiří Dušek

| Zdroj: Autor děkuje Martinu Lojkáskovi za objevení trapné chyby a Karlu Trutnovskému za její odstranění a především za až nečekané odhalení, kam vlastně naše hvězdárna patří. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Super-erupce
Ilustrační foto...
Phoenix pokračuje v letu
Ilustrační foto...
Kosmický bungee jumping
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 37
Ilustrační foto...
Proměnná sluneční konstanta
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691