Jsou »stárs«, o nichž se píše denně na titulních stránkách novin. Minulý rok se podobné „cti“ dostalo i poslední planetě – Plutu. Koncem srpna 2006 to bylo ostatně také naposledy, kdy se o něm mluvilo jako o poslední planetě. Naštěstí Pluta nečeká osud pozemských hvězd, které za krátko vyhasnou nebo dokonce vybuchnou.
Poslední planeta byla již dlouhá léta v zorném poli mnohých odborníků, neboť Pluto a jemu podobná tělesa (Sedna, Quoar,...) jsou němými svědky vzniku sluneční soustavy, kteří jsou stále zahaleni rouškou tajemství. Znalosti těchto těles se pak mohou uplatňovat i při výzkumu vzdálených planetárních systémů. Navíc Pluto byl jedinou planetou, ke které neletěla vesmírná sonda, která by jej zkoumala z blízka. Dnes je ale vše jinak. K ještě poslední planetě se sice v lednu minulého roku vydala sonda New Horizons, ale v roce 2015 doletí již „pouze“ k trpasličí planetě, neboť v srpnu 2006 přišel Pluto o statut planety.
Ani letošní rok nebude na zprávy vztahující se k Plutu skoupý. Zmiňovaná sonda totiž 28. února t.r. dorazí k Jupiteru, kde provede celou řadu měření a pozorování a zároveň se nechá jupiterovým gravitačním polem katapultovat na dalekou cestu k dnes již trpasličí planetě.
Sonda má u Jupiteru za úkol zkoumat „ohon“ jeho magnetosféry (viz obr., zdroj University of Oregon), který je výsledkem interakce magnetického pole planety a částic slunečního větru.
| |
 | | Obr.: „ohon“ magnetosféry Jupiteru |
| |
| |
Sonda dále provede více než 700 pozorování jupiterovy atmosféry, v níž se zaměří na tzv. malou červenou skvrnu (viz. obrázek – zdroj NASA). Jen pro připomenutí, v jupiterově atmosféře pozorujeme i známější tzv. velkou červenou skvrnu – tu ovšem známe více jak 300 let. Obě skvrny jsou výsledkem turbulentních jevů.
V neposlední řadě bude pohled sondy zaměřen i na čtyři největší jupiterovy družice a jupiterův prstenec.
Pozorování z družic, které navštívily velké planety, odhalilo, že všechny plynné planety mají své prstence, pouze u Saturnu je prstenec nejrozsáhlejší a nejnápadnější.
| |
 | | Obr.: Na obrázku jupiterových měsíců můžeme porovnat díky přiloženému měřítku nejen jejich vzájemné velikosti, ale také jejich velikosti vůči Merkuru a Měsíci – porovnejme tyto velikosti třeba i s velikostí Pluta… . |
| |
| |
Po průletu kolem Jupitera bude sonda putovat k Plutu, kam by měla podle plánu dorazit v roce 2015, kde jí čeká hlavní část programu. U Pluta bude sonda mapovat jeho povrch, měřit povrchovou teplotu, složení rozsáhlé atmosféry, která by měla být tvořena z převážné části z dusíku. Kromě samotné trpasličí planety bude v zorném poli New Horizons i trojčlenná rodina jeho měsíců. S Plutem ovšem mise sondy nekončí, naopak pokračuje dál do hlubin Kuiperova pásu (viz obrázek, zdroj –NASA).
Mise New Horizons je velmi ambiciózním projektem, který pokud se podaří dotáhnout do zdárného konce, může přinést nové světlo nejen na oblast Kuiperova pásu, ale i na vznik naší sluneční soustavy a třeba i na mechanismy při utváření planetárních soustav podobných té naší.
| |
 | | Obr.: Kuiperův pás a Oortův oblak |
| |
| |
