Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Dr. Petr Pravec on-line

V úterý 27. února 2007 zasedne ke klávesnici dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu v Ondřejově. Své otázky můžete klást pomocí komentářů ke článku. Vyhrazujeme si právo ty nejpitomější smazat :)

Petr Pravec pracuje v oddělení Meziplanetární hmoty, kde vede pracovní skupinu Asteroidy. Jeho specializací je výzkum planetek pomocí tzv. fotometrie - měření množství světla, které k nám planetky odrážejí. Poslední dobou se zabývá především binárními planetkami, neboli planetkami s měsícem. Na vaše dotazy bude odpovídat v úterý mezi 13tou a 15tou hodinou. Pokládat dotazy můžete již nyní...

Ilustrační foto...
Obr.: 65cm dalekohled v Ondřejově určený ke studiu planetek.

Tak co Petře, těšís se na zvídavé dotazy?
Samozřejmě :-)

Co Vas privedlo k astronomii a planetkam zvlaste?
K astronomii mne přivedla sci-fi novela Františka Běhounka "Trosečníci vesmíru", kterou jsem dostal k vánocům v osmi letech. Je to o záchranné výpravě na kometu mířící ke srážce se Zemí, aby ji odklonila. (Samozřejmě jsem v té době vůbec netušil, že se něčím souvisejícímbudu zabývat v dospělosti profesionálně :-) ) Je to moc hezká a čtivá kniha (i přes některé odborné nepřesnosti a také její optimismus co se týče budoucnosti socialismu :-) ), ale v mých osmi letech jsem samozřejmě vnímal jen to zajímavé dobrodružství, a tak jsem se začal o vesmír zajímat více .... K planetkám jsem se pak dostal následovně: V roce 1991, když jsem byl na počátku své doktorantury tady v Ondřejově, jsem dostal k dispozici (v ČR tehdy první, pokud vím)CCD kameru pro astronomické účely, nejdříve primitivní SBIG ST-4, naštěstí ale v roce 1992 už použitelnou SBIG ST-6. (Za tohle vděčím Dr. René Hudcovi, který ty kamery tehdyobstaral a dal mně je do ruky, abych zkusil, co s nima zvládnu.) Začal jsem je používat nejprve na malém 18cm reflektoru, zkoušel jsem fotometrii i astrometrii, hlavně kometya proměnné hvězdy. Na podzim roku 1992 se pak ke mne prostřednictvím emailu (tehdy ještě velmi primitivního) dostala informace, že v prosinci 1992 a v lednu 1993dojde k těsnému přiblížení planetky Toutatis k Zemi, a že američtí astronomové organizují fotometrickou kampaň. Její jasnost byla dostatečně vysoká k fotometriis ST-6kou na 18ce ve V a R, absolutně kalibrovat pomocí Landoltových standardních polí jsem už měl vyzkoušeno, tak jsem se do té kampaně zapojil (publikacepak byla Spencer et al. v Ikaru v roce 1995). Planetka se ukázala býti excitovaným rotátorem (volně precedující těleso). Celá ta disciplína mne zaujala, a takyjsem přitom zjistil, že pro tyto blízkozemní planetky je možno udělat slušnou práci i s poměrně malým dalekohledem, když člověk ví, jak na to. V průběhuroku 1993 jsme s Dr. Markem Wolfem z MFF UK pak zmodernizovali a zprovoznili 65ku v Ondřejově, takže od začátku roku 1994 jsme pak začali opravdu vydatný projekt fotometrie blízkozemních planetek ....

Jeden "skromny" dotaz - ctete IAN? Pokud ano, ktere rubriky mate nejradeji a proc prave O sviceni :-) Dobra, ted vazne, co vy a svetelne znecisteni, jak to vypada u vas v okoli (nebo jaky je postoj mistni radnice), jak vam konkretne komplikuje praci atd... Dekuji, Jan Kondziolka.
K pravidelnému čtení IAN mi bohužel nezbývá čas (ale Vaši rubriku O svícení bych si občas mohl rád přečíst :-))) ). Co se týče světelného znečištění v Ondřejově,samozřejmě tady je, i když se CCD (lineární detektor) a pro parametry našeho projektu (expozice standardně 3 min s 65kou v R filtru) to zatím není kritickéa pořád ještě můžeme slušně pozorovat. Znečištění je jak od obce Ondřejov, tak od Prahy. S obcí máme dobré vztahy, větší zhoršení podmínek od ní snad nehrozí.Do budoucna je větším rizikem rostoucí Praha ....

Jaké jsou pokroky v objevování transneptunických těles a těles v Oortově mračnu a kolik jich podle Vás je? Objevených a teoretické počty neobjevených?
Na TNOs nejsem specialista, takže se omezím na konstatování, že ke dnešnímu dni je známo 1026 TNOs. Odhady celkové populace TNOs z hlavy neznám, musel bych se mrknout do příslušných publikací .... v každém případě je to ovšem druhá největší (co se týče celkové hmotnosti) populace těles ve sluneční soustavě,po planetách ....

Jak je to s elmag. silami na planetkách? Je povrch planetek neutrální nebo nabitý třeba částicemi slunečního větru? Může to hrát nějakou roli v parametrech soudržnosti planetek?
Tohle se zatím moc neví. Jsou určité hypotézy, ale měření zatím žádná .... Spekuluje se, že depozity (tzv. ponds, malá "jezírka") jemného prachu,která byla pozorována sondou NEAR na Erosu, by mohly být vytvořeny díky nabitým prachovým zrníčkům levitovaným "asterotřeseními" (při dopadech meteoroidů naten asteroid) .... ale je to jen hypotéza, důkazy chybí .... Soudržnost planetky jako celku by případným povrchovým nábojem ale neměla být nijak ovlivnena.

Mam jeden dotaz: Chcel by som ist studovat astrofyziku a chcel by som sa opytat ci je moznost sa "uchytit" - dostat vedecke miesto, pretoze znamymi hovoria, ze astronomov je vela a ze vystudujem a nikde nebude miesto, pretoze ich je malo. Dakujem za odpoved.
Každoročně najde uplatnění několik nových českých astronomů (někteří na AsÚ v Ondřejově, někteří na jiných astronomických institucích a hvězdárnách v ČR,někteří v zahraničí - česká astronomie má světově velmi slušnou úroveň). Zájemců o studium je určitě více, ale bez šance nejste. Nezbytným předpokladem,abyste v té konkurenci uspěl, je určité vhodný mix vlastností, jako jsou: fyzikální a matematické myšlení, nadšení a zaujatost pro astronomii, píle,a také (pokud chcete objevovat opravdu nové věci) určitá intuice na řešení problémů. Hodí se také určitý organizační talent (budete muset sehnat na svéprojekty také granty a podporu kolegů). Jazykové vybavení a schopnost programovat je samozřejmostí. Pokud cítíte, že takové vlastnosti máte nebo je budeteschopen dalším studiem a zkušenostmi získat, tak určitě do toho jděte.V opačném případě Vám může astronomie zůstat krásnou zálibou, nezkažte si ji snahou uspět v ní i jako vědec, pokud něco z těch potřebných vlastností nemáte ....Pokud je ale máte, pak určitě neváhejte - člověk má jít za svými sny.

Nebudu se Vas na nic ptat, protoze o tom tak moc nevim, ale rada si vsechno prectu. Chtela bych Vam pane doktore poprat jen hodne a hodne uspechu ve Vasich vyzkumech a prosim, abyste nam sve vedomosti predaval dal. Rada se o necem ,co je noveho dovim. Dekuji a zdravim Vas.
Děkuji za Vaše milá slova, to vždy potěší :-)

Kolik jste objevili planetek? je to vic nez na Kleti?
Ne, na Kleti planetek objevili více. Tento doplňkový program objevování nových planetek jsme dělali zejména v letech 1994-2002 (v současnosti už se zcela soustředíme na fotometrii,kde se cítíme na dosahování nejlepších výsledků). V jeho rámci jsme objevili asi tisíc nových planetek. Z nich bylo (k datu 4.2.2007) očíslováno 513planetek, viz zde a zde. Na Kletiv této konkrétní statistice mají 831 očíslovaných planetek.

Jaký asi podíl z planetek jsou binární systémy? Jsou i tri- a více-násobné?
Podíl binárních systémů mezi planetkami závisí na velikosti. Mezi velkými planetkami (řádově 100 km v průměru) je podíl binárních systémů odhadován na 2 procenta.Mezi malými planetkami s velkostmi 0.3-10 km je podíl binárních systémů asi 15 procent, tedy zhruba každá sedmá planetka (i v okolí Země) je binární.V hlavním pásu planetek byl zatím zjištěn jeden ternární systém (87 Sylvia, primár se dvěma satelity).Takové ternární systémy jsou ale určitě ve výrazné menšině, podvojné systémy převažují, máme k tomu jak observačních tak i teoretické podklady.

Je pravda, že Newton byl věřící vědec? Co si myslíte - může člověk zároveň brát vážně Bibli a dělat poctivou vědeckou práci?
Jestli byl Newton věřící, to nevím, ale velmi pravděpodobně byl, vždyť žil v 17. století v Anglii .... A jestli se víra a věda může poctivěskloubit v jednom člověku? Určitě ano, vím o jednom takovém člověku. Ale asi to je výjimka.

Dobrý den, rád bych věděl jak často se objevuje podobný úkaz jako byl onen velmi jasný bolid ze 4.února. Děkuji mnohokrát.
Kolega Dr. Pavel Spurný říká, že takový velmi jasný bolid je v rámci jejich bolidové sítě pozorován z území Česka v průměru jednou za rok.

Dobrý den, jak vzpomínáte na své rodné město a jezdíte někdy do Frýdku-Místku?
Své rodné město mám velmi rád, prožil jsem v něm prvních 18 krásných let svého života. Je to krásné město na okraji Beskyd - za pěknéhopočasí je tam krásné jižní panoráma s tím pohořím a dominující Lysou Horou. Jsem z Frýdku (město na kopcovitějším pravém břehu Ostravice, slezské strana),do Místku na levobřežní rovinatější moravské straně jsem chodil do gymnázia .... Mluví se tam ostravštinou, která mi stále zní mile (i když jsemten dialekt již hodně ztratil), ale typické Ostravsko to již tak úplně není .... Polština je ovšem téměř mou druhou řečí, to víte je to Slezsko a takéza tuhé normalizace se dalo dívat jen na polskou TV, vysílač Katowice, kde byly mnohem otevřenější pořady (bylo období hnutí Solidarnoszcz ....)

Chtěl bych vědět co je vidět z ISS na obloze není tam jenom tma?
Když na ni svítí Slunce, tak samozřejmě toho z ní člověk moc vidět nemůže, zrak je přizpůsoben denní úrovni osvětlení. V době, kdy je Sluncezakryto Zemí (max. desítky minut) by samozřejmě mohli kosmonauti noční oblohu pěkně vidět, kdyby vypnuli vnitřní osvětlení atd., poté, co by se jejichzrak té tmě přizpůsobil, což ovšem taky trvá mnoho minut ....

Dobry den, chtel bych se zeptat jako techniku k pozorovani planetek pouzivate a jestli pouzivate i onen povestny dvoumetr. Vyuzivate nejak i dataze zahranicnich observatori?
K pozorování planetek používáme jako hlavní přístroj 65cm dalekohled vybavený vysoce citlivou chlazenou CCD kamerou. Ondřejovský dvoumetr k našemuprojektu nepoužíváme, protože jeho parametry jsou optimalizovány na jiný typ měření. Máme však řadu spolupracovníků v zahraničí, vlastně celou síťspolupracujících stanic, některé z nich mají i větší dalekohledy, než je ten náš .... klíčovou podmínkou úspěchu našeho projektu je ovšem dostatekpozorovacího času - vzájemné zákryty a zatmění v binárních soustavách je totiž potřeba pozorovat opakovaně v řadě nocí ....

V posledních 50 letech došlo k nesmírnému pokroku ve výzkumu naší Sluneční soustavy. Jaký pokrok odhadujete, pokud se to dá, ve výzkumuna dalších 50 let? Děkuji Míra.
Předpovídat vědecký pokrok je rozumně možno jen na 5-10 let. Jen si představte, kdy by v 50. letech minulého mohl odhadnout, jak bude vypadat dnešní astronomie?A to vědecký pokrok stále ještě zrychluje .... Vážně nevím, kde budeme za 50 let.

Pane doktore, VERITE v to, ze se jednou najde-objevi nejaka Planetka, ktera bude obyvatelna? Ale Planetky jsou jen male, ze ? ale co kdyby. Je nejaka moznost?
Ano, správně usuzujete, že to není reálné, protože jsou planetky malé. Neudrží atmosféru. Obyvatelné v pozemském smyslu, "pod volnou oblohou", tedy nemohou být,ani kdybychom dělali cokoli ....

Ahoj pane doktore, měnil bys, kdybys mohl znovu studovat? Nemodeloval bys raději procesy na burze? Ale upřímně, ne takové to - mám svou práci rád, nemohu bez ní spát :-)) - je to přece všechno šíleně nedoceněná řehole, co děláš :-)Děkuji za odpověď a ať se Ti daří v práci i doma.
Neměnil bych, i když některé věci bych samozřejmě udělal jinak, některým krokům vedle bych se vyhnul, ale to asi udělá každý v jakémkoli oboru ....A jestli je to nedoceněná řehole? Během prvních několika let určitě, teprve, až dosáhnete určitých výsledků, tak je to lepší, teď už si nemohu stěžovat.Ovšem je fakt, že bych si byl určitě schopen v jiném oboru vydělat více peněz .... no, vědou člověk musí žít, pokud ji chce dělat. Je to prostě osobnírozhodnutí.

Mám malý dotaz, Petře Pravče. Jaké potřebuji vybavení k tomu, abych se mohl účastnit programu sledování zákrytů hvězd planetkami?
K programu zákrytů hvězd planetkami stačí v nejjednodušším případě pouze 10-15cm dalekohled a vaše vlastní oko (plus záznam přesného času), alemnohem lepší je samozřejmě na to mít rychle zobrazující (televizní) kameru a pořizovat záznam (opět včetně přesného času na setinu sekundy).Tento program organizuje v Česku kolega Jan Mánek z pražské Štefánikovy hvězdárny, takže na něj se případně obraťte pro další informace.

Pan doktor Sme tuna iba na jeden den na navsteve u priatelke od nasich najlepsich priatelov u pani Teri. Oni tu seci studovali aodkazali nas na nu.A nas to nezklamalo, pretoze mozeme od ni vam napisat tuto zpravu. Pan doktor my vam zelame vela uspechou vo vasej pracia vyzkumoch a moc si zelame abyste nam pisali moc o vasich objavoch . Viete nikde snad na celom svete nieje taka spolocnost ako je IAN, ktoraje ako bysme boli doma., domaca. Omluvam sa, ze nepisem dobre ani po cesky ani po slovenskuky. Narodila som sa tu a nasu rec nas naucilinasi starki..a chodili sme do slovenskej skoly v SOKOLE. Pan doktor majte hodne sil k vasim vyskumam a majte sa dobre i vo vasem sukromem zivote.Viete mame radi vsetky, kteri su na IAN aj tych co pro ne aj pro nas robia. Dakujeme vam. Zdravi vas za vsetkych Melania Orgoszi.
Díky za vaše přání, které patří i lidem kolem IAN .... je to opravdu milá společnost lidí, nadšených do astronomie.

dobry den, u nas na hvezdarne pozorujeme ccd kamerou. mate nejakou domaci sit pozorovatelu, kterou muzeme rozsirit?
Jak velký je váš dalekohled? Pro náš konkrétní projekt fotometrie binárních asteroidů potřebujeme v současnosti dalekohledyo průměru alespoň 40 cm (plus kvalitní CCD kamera, samozřejmě). Ale pokud je váš dalekohled menší, existují jiné programy,do nichž byste se mohl zapojit .... Lidé tady na IAN by vám mohli dát tipy.

Dobrý den, estli se zabýváte pozorováním planetek na základě metody fotometrie, chtěl bych se zeptat na následující dotaz. Otázka směřuji pouzena Sluneční soustavu: Zajímalo by mě kolik je celkem pro dnešní den evidován celkový počet planetek v Kuiperova pásu mezi Marsem a Jupiterema také v dalším pásu za planetkou Pluto a dál....?Je pravda, že v těchto dvou místech Sluneční soustavy je koncentrace planetek největší?Ještě posledníotázka: kolik planetek, objektů eviduje NASA (ESA atd.) na kolizní dráze k Zemi, respektive vím, že v tuto chvíli není žádná planetka na kolizní dráze,ale jejich určitě hodně, které jsou ve velmi velké blízkosti dráhy Země??Děkuji mockrát a s podzravem
V hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem je nyní známo 330 tisíc planetek. V transneptunické oblasti (taky nazývané Kuiperův pás)je ke dnešnímu dni známo 1026 těles (ovšem vzhledem k jejich velké vzdálenosti jsou to velká tělesa, takže celková hmotnost těles za Neptunemje výrazně větší, než planetek v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem). Co se týče tzv. potenciálně nebezpečných asteroidů (Ponetntially HazardousAsteroids), které se k Zemi v součanosti mohou přiblížit na méně než 0.05 AU, takových je ke dnešnímu dni známo 836.

Ahoj Petre, jak se Ti libi novy design IAN? :-)
Ahoj Petře Scheirichu :-) Když jsem ten nový dizajn tady dopoledne před Tebou pochválil, tak teď chceš, abych to řekl veřejně. Ano, je to pěkné, líbí se mi to :-)

Zajímalo by mne, jak počítáte dráhy planetek, tj. jaký sw používáte a jak se vyrovnáváte s problémy časově nestabilních drah (Ljapanuvovy časy). Tj. jsou propočítány dráhy všech planetek z hlediska jejich chaotického chování, aby nemohla některá v nejbližších tisících letech zasáhnout Zemi? Nebo umíte vypočítat jejich dráhu na období větší než 100 tisíc let dopředu a dozadu?
Na výpočty drah planetek se specializují kolegové, programů existuje celá řada, řada z nich i veřejně dostupná, např. OrbFit. Výpočet dráhyna tisíce let dopředu je pro většinu planetek problém, protože jednak současná dráha planetky není známa s dostatečnou přesností -odhad současné dráhy je samozřejmě založen na měření jejich pozic v nějakém intervalu, a tato měření mají samozřejmě nějakou nejistotu, i když to jsou třeba jen zlomky úhlové vteřiny-a jednak do toho vstupují nejistoty v různých dalších parametrech - např. negravitační efekty (Yarkovského efekt), malé nepřesnosti ve hmotnostech rušících planet,nejistota v rušení z jiných zdrojů (např. od jiných planetek, jejichž hmotnosti nejsou většinou moc přesně známy) apod. Odhad dráhy na statisíce let pak již býváčasto jen statistický ....

Přeji hezký den. Zajímá mě, kolik z toho obrovského množství dosud objevených planetek se dále trvale zkoumá a jaké byly dosud nejpřekvapivější poznatky . Děkuji .
Důkladně se zkoumá jen vzorek planetek - abyste poznali vlastnosti celé populace, nemusíte je zkoumat všechny, stačí jen správně vybraný vzorek.Jeho velikost se liší projekt od projektu. Např. pro zjištění statistických rotačních vlastností jsme prozkoumali zatím něco přes 2000 planetek,z toho 330 blízkozemních. Pro výzkum binárních planetek musíme propátrat aspoň pár set planetek, mezi nimiž nalezneme vzorek pár desítek binárů ....A jaká byla nová překvapivá zjištění v posledních 10 letech? To by bylo na dlouhý článek, tak zmíním jen pár, k nimž mám nejblíže: Velmi překvapivé bylo zjištění,jak vysoký je podíl binárních soustav mezi asteroidy. Rovněž nečekané bylo zjištění, že negravitační YORP efekt (ovlivňující orientaci rotačních osplanetek) je natolik významný, že ovlivňuje planetky až 50 km velké .... Každá návštěva kosmické sondy u planetky pak přinese nová překvapivá zjištění(i když mnohá z nich potvrzují, co již jsme zjistili ze Země, řada z nich je nová a obvykle to přináší více otázek, než odpovědí, takže pořád mámeco zkoumat).

Zajímalo by mě jestli je planetka 216 Kleopatra "dvojitá" tedy dvojplanetka a nebo je to jedno, byť protáhlé těleso. V případě že jde o dvojplanetku, v jaké vzdálenosti se asi nacházejí obě tělesa. Děkuji.
216 Kleopatra je pravděpodobně jedno protáhlé těleso, radarová pozorování ukazují, že její dvě části jsou spojeny. Snímky z dalekohledů s adaptivní optikou zatím ještěnemají takovou rozlišovací schopnost, takže to na nich nebylo tak dobře rozpoznatelné ....

Dobrý den, Může se profesionální astronom odreagovat pohledem na noční oblohu? Baví vás ještě dívat se na nebe i mimopracovně - třeba o víkendech (tuto sobotu by se například dalo vyběhnout někam mimo olomoucká světla podívat se na zatmění Měsíce .../to není návrh:-) ), nebo už těch nebeských světýlek někdy máte plné zuby?
Pouhým okem se rád na oblohu podívám, z toho mám vždycky příjemné pocity. Ovšem abych se na něco koukal dalekohledem, to už opravdu ne, na tochuť nemám, profesionálně mi to stačí :-) .... Ale na zatmění Měsíce se samozřejmě rád aspoň na chvíli mrknu, jen tak z balkónu apod.

panuje mezi vami a observatori Klet nejaka rivalita?
Už ne. Naše vztahy jsou teď už docela korektní.

Objevování planetek je podle všeho úmorná mravenčí práce. Vyváží ten okamžik, kdy je nový objev potvrzen, ty nekonečné hodiny titěrné práce? Jaký je to pocit? Nejde už jen o běžnou rutinu? A máte pocit, že je Vaše práce ve vědeckém světě dostatečně uznávaná?
Jde samozřejmě z větší části o rutinu. Jako asi v každé práci, že. Ale okamžiky, kdy zjistíme něco zajímavého, přicházejí dostatečně často, takžemi to přináší uspokojení i přes tu obvyklou rutinu. Pokud jde míru uznání mé práce ve vědeckém světě, ano, myslím, že je dost slušná.Zahraniční kolegové mé výsledky příjímají velmi dobře a také v Česku mám přes své relativní mládí slušné uznání (viz také např. Wichterleho prémie, kterou jsem v roce 1994 dostal).

Máte nějakou oblíbenou planetku (nebo skupinu planetek), ke které máte blíž než k ostatním nebo je "hážete do jednoho pytle"? Kdyby jste měl tu moc vyslat k nějaké planetce sondu, která by to byla?
Nějakou vysloveně oblíbenou planetku ani skupinu planetek nemám, ale samozřejmě mám bližší vztah k těm, kde jsme našli něco zajímavého. A kdybych měl doporučit, k jaké planetce vyslat příští sondu, určitě by to byla některá binární, kterou jsme objevili :-) (Ostatně,není to utopie, už se mne v tomhle směru někteří plánovači kosmických cest také ptali ....)

Jaka je spoluprace mezi Ondrejovem a ceskymi univerzitami v oblasti vzdelavani a jak se tato spoluprace vyviji?
V Ondřejově vedeme diplomanty a doktorandy, hlavně z MFF UK, ale i z jiných univerzit. Někteří z nás na MFF UK přednášejí. Do Ondřejovataké jezdí studenti na praxe apod. A např. na 65cm dalekohled, který je v provozu společným úsilím našeho ústavu i MFF UK, jezdí pravidelně studentiudělat si své úlohy v praktikách i během semestru.

Online rozhovor tímto končí. Redakce děkuje dr. Petru Pravcovi za jeho čas a odpovědi, a přeje řadu dalších úspěchů ve vědě!

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Ztracený svět
Ilustrační foto...
STS-120: Discovery - průběh letu
Ilustrační foto...
Povrch Marsu
Ilustrační foto...
Vítězný duel
Ilustrační foto...
Instantní galerie 36 – planetární mlhoviny o
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691