Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Neónový prstýnek a informační dálnice

Za kosmickými humny -- no možná trochu dál, se nachází zajímavá bublina rozpínajícího se plynu. V menším z Magellanových oblaků si můžeme prohlédnout pozůstatek po hvězdě, kterých je jako šafránu. Jejich exkrementy obohacují prostor těžkými prvky a závěrečná stádia jejich vývoje jsou paradoxně impulsem k zrození nových objektů.

Ilustrační foto...Uvědomili jste si někdy, kolik toho můžete na Internetu nalézt? Právě před chvílí jsme s Jiřím debatovali o tom, jak šílený je Internet a jak ďábelská a "časožroutská" je možnost vyhledávání. Protože mi chyběla vědma brněnské části redakce (ředitel naší hvězdárny), musel jsem zapátrat v spletitých zákoutích sítě a sám nalézt informace o tom, jak je to se statistikou výskytu hvězd v naší (a nejlépe obecné) Galaxii. Pravda, toho, co jsem hledal, jsem se nakonec vzdal, ale přitom jsem se asi na hodinu začetl do úplně jiných stránek Nepřipadá vám šílené, co vše dnes můžete na webu najít? Začínám být Internetem konečně neskonale fascinován. Poslední stránka, kterou jsem nechal nejdéle v okně svého prohlížeče, byla jedna z novinek družice Chandra a právě o té bych vás chtěl informovat.

Pokud byste se někdy vydali do exotických zemí provoněných čerstvými orchidejemi, nasávali v Mexiku tequillu nebo žvýkali listy koky v Peru, musíte se určitě večer podívat na oblohu. Krásná, nová a tedy i notně tajemná zákoutí oblohy, kterou od nás nespatříte, totiž skrývají nejrůznější tajemství. Tedy alespoň pro nás, "severopolokoulníky". Pokud budete mít štěstí, všimnete si poblíž jižního nebeského pólu dvou nápadných mlhavých obláčků, které nesou jméno po slavném mořeplavci a objeviteli.

Fernäo de Magalhäes, který se narodil dvanáct let před objevením Ameriky a který byl zabit v nedožitých čtyřiceti dvou letech, se stal vůbec prvním kapitánem, jehož výprava obeplula naši planetu. Sám Magellan byl však před dokončením cesty zabit na Filipínách a oblaka po statečném kapitánu pojmenoval písař Antonio Pigafetta, který je také podrobně popsal spolu s dalšími zajímavými objevy cesty. Galaxie jako takové ale znali lidé už mnohem dřív, neboť jsou pohodlně vidět pouhým okem.

Ilustrační foto...V menší z nich, Malém Magellanově Oblaku se nachází E0102-72, pozůstatek po jedné zajímavé supernově, který si vzala na mušku rentgenová družice Chandra. Pozorovaný plyn nacházející se asi dvě stě tisíc světelných let daleko, září především díky rázovým vlnám, které ho zahřívají na teploty řádu desítky milionů stupňů.

Hvězda, která se tu kdysi nacházela, musela vážit více než deset Sluncí a měla tak osud zpečetěn již od svého zrození. Dnes pozorujeme to, co desítky tisíc let ukrývala pod svým povrchem, a hlavně to, co stihla během své super-rychlé smrti vytvořit.

Přiložený obrázek představuje mapu rentgenového záření o různých vlnových délkách odpovídajících různým prvkům. Díky citlivým přístrojům na palubě Chandry mohou astronomové určit nejen jejich zastoupení, ale také dynamiku rozpínající se prstencové obálky o průměru 40 světelných roků.

Ilustrační foto...Přestože se Chandra věnuje notné dávce nejrůznějších SNR (tedy supernova remnants, pozůstatcích po supernovách), je E0102-72 podle vědců MIT (Massachusetts Institute of Technology, kde vznikl použitý spektrometr) nejlepším kandidátem pro testování hypotéz popisujících fyziku supernov. Přestože to není na první pohled úplně zřejmé, je právě toto studium nadmíru užitečné i pro pochopení toho, jak se ve sluneční soustavě ocitnul život, a půjdeme-li úplně ke kořenům, také toho, jak se vůbec počalo psaní historie celé sluneční soustavy.

Těžké prvky, bez kterých bychom se nikdy nedopracovali až ke geniální hudbě Pink Floyd nebo zázraku jménem Internet, se totiž vyrábějí právě v jádrech velmi hmotných hvězd nebo při explozích supernov. Destruktivní výbuch pak rozmetá tyto životodárné exkrementy do širokého dalekého okolí.

Z rychlosti rozpínání obálky určili astronomové také energii, která se uvolnila při explozi. Odpovídá přibližně takovému množství energie, které Slunce vyprodukuje za tři miliardy let své existence. Není ten Internet báječný?

redakce

| Zdroj: Chandra News, Brittanica IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2006 - D
Ilustrační foto...
Demonstrátoři ve ValMezu
Ilustrační foto...
Galaktický monokl
Ilustrační foto...
Astronomické částky IV
Ilustrační foto...
Potíže s Plutem pokračují
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691