Pozorování a snímky Slunce v čáře H-alfa

Já jsem si ho pořídil v provedení s blokovacím filtrem o velikosti 10mm, což umožňuje použít ho na dalekohled až s ohniskem 1m, přičemž je ještě stále možné pozorovat celý disk Slunce. Nyní ho provozuji namontovaný na svém refraktoru Borg 77ED s ohniskem 0.5m. Jak to vypadá po instalaci, se můžete podívat na obrázku.

Před objektiv se montuje tzv. Fabry-Perrotův etalon, a v zenitovém zrcátku před okulárem se pak nachází tzv. blokující filtr, který z celého spektra maxim a minim produkovaných etalonem vybere pouze jedno maximum, ležící na vlnové délce vodíkové čáry H-alfa. Pomocí přední naklápěcí objímky etalonu lze navíc jemným nakláněním filtru ladit v malém rozsahu propouštěnou vlnovou délku a sledovat tak různé děje ve sluneční chromosféře (protuberance, erupce, filamenty). Detailnější pohled na etalon a blokfiltr je zde.

No, a co že je s tím zařízením vlastně vidět ? Dá se říci, že poměrně mnoho. Při vhodném naladění etalonu se objeví sluneční granulace, na okraji disku se objeví protuberance (výtrysky hmoty z chromosféry) a kolem aktivních oblastí lze pozorovat pokroucené smyčky filamentů (což jsou vlastně na disk promítnuté protuberance) a světlé oblasti - tzv. flokule. Při troše štěstí lze spatřit i nějakou erupci. Zkrátka i přes současné sluneční minimum je co pozorovat, a upřímně řečeno, jsem zvědavý a těším se na sluneční maximum. Ukázka toho, jak vypadá Slunce přes H-alfa filtr je na snímcích CCD kamerou níže, ve skutečnosti je to v různých jasech červené. Větší verze snímků získáte na kliknutí.

Snímáno bylo CCD kamerou QHY8 pomocí projekce okulárem 20mm na senzor kamery. Každý snímek je výběrem přibližně 10 snímků z nasnímané sekvece, pořízených časem 10-20ms pro chromosféru a kolem 60ms pro protuberance. Následně je vše složené a doostřené pomocí SW Registax, pro omezení vlivu seeingu. Podobné snímky přes tento filtr lze udělat i pomocí DSLR.