Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Krátery na Měsíci a dávná historie

Určitě jste se někdy dívali alespoň malým dalekohledem na povrch našeho souputníka. Měsíc je pokrytý tisící krátery, vzniklých dopadem meteoritů rozličných velikostí. Zajímali jste se někdy o to, že na Zemi je kráterů mnohonásobně méně?

I když je Země větší než Měsíc, s počtem kráterů je to přesně naopak. Zatímco na Měsíci je kráter na každém kroku, na Zemi ho najdete jen stěží. Není proto divu, že například Barringerův kráter v Arizoně je častým cílem turistů a výnosným byznysem. Proč je na Zemi tak málo kráterů? Že by naše planeta měla takové štěstí a bludným meteoroidům, planetkám i kometám se vyhýbala? Ani náhodou! V historii sluneční soustavy byla Země bombardována šmejdem z vesmíru ještě mnohem víc než Měsíc. Narozdíl od Měsíce má Země atmosféru a ta menší tělesa nepropustí. Na Měsíc ovšem dopadne úplně všechno a tak na jeho povrchu najdete i krátery s milimetrovými průměry. Hlavním důvodem je ale geologická aktivita Země. Zemětřesení, vulkány, pohyby zemských desek a také eroze v podobě větru, vody a dalších činitelů. Tohle všechno dříve nebo později zahladí i ten největší kráter. Na Zemi bylo identifikováno na 170 kráterů, většina z nich je silně erodována. I když i zahlazené krátery, které již nejsou vidět v krajině, lze detekovat. Například slavný kráter Chicxulub na mexickém poloostrově Yucatán již nespatříte. Za 65 milionů let byl zcela zahlazen a je ukryt pod nánosem sedimentů. Přesto byl kráter odhalen geologickými vrty a geofyzikálními měřeními.

Ilustrační foto...

Krátery na Měsíci vyfotografované z lodi Apollo 11

Vraťme se ale na Měsíc. Tamní povrch, který není erodovaný, je pro vědce jako kronika sluneční soustavy. Měsíc ochraňuje záznamy z ranné historie sluneční soustavy. To není jen spekulace. Astronauti z posledních tří misí programu Apollo (Apollo 15,16 a 17) provedli na povrchu Měsíce vrty. Vzorky regolitu (měsíční horniny) z hloubky více než dvou metrů byly odebrány ze tří míst na povrchu Měsíce. Nejstarší vzorky byly 2 miliardy let staré. Nedávné výzkumy odhalily překvapující fakta. Analýzou hornin se podařilo zjistit, že před 2 miliardami let měl sluneční vítr jiné chemické složení než dnes. Zatím neexistuje žádné známe vysvětlení toho, proč tomu tak je.

Ilustrační foto...

Astronaut z Apolla 16 Charlie Duke provádí vrt na Měsíci. Pro zvětšení klikněte na obrázek

Analýza kráterů na Měsíci by taktéž mohla objasnit masová vyhynutí živočišných a rostlinných druhů v historii naší planety. Nejznámější vymírání nastalo před 65 miliony let, kdy se Zemí srazila planetka o velikosti asi 10 km. Dopadem vznikl již zmíněný kráter Chicxulub v Mexiku s průměrem více než 160 km. Fosilní záznamy dokazují, že podobná vymírání se objevují periodicky jednou za 26 milionů let. Někteří vědci ovšem s touto hypotézou o periodickém vymírání druhů nesouhlasí. Je to náhoda? Pokud ne, co potom zapříčiňuje, že jednou za čas vymře většina rostlinných i živočišných druhů na této planetě? Některé teorie jsou velmi fantastické. Hovoří se o doposud neobjeveném hvězdném společníkovi našeho Slunce, který jednou za čas projde poblíž Oortova oblaku komet. V těchto vzdálených končinách sluneční soustavy je gravitační vliv naší hvězdy již tak nízký, že stačí i velmi malý impuls a do vnitřních částí sluneční soustavy se vydá obrovské množství kometárních jader. Některé z nich pak mohou dopadnout na Zemi a způsobit globální katastrofu. Podobný impuls nemusí nutně vyvolat jen neobjevený společník Slunce, ale třeba také relativně blízký průchod hvězd naší Galaxie kolem Oortova oblaku. A nebo může být důvod úplně jiný. Možné je také, že žádné periodické bombardování sluneční soustavy neexistuje a vše je jen velká náhoda. Odpověď musíme hledat na povrchu Měsíce, studiem tamních kráterů. Možná se dozvíme odpovědi na otázky, týkající se ranných období naší sluneční soustavy a naší Země. A možná se také dozvíme, zda opravdu smrt přichází z vesmíru každých 26 milionů let.

Petr Kubala

| Zdroj: science.nasa.gov  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Meteorologické družice - současnost a blízká
Ilustrační foto...
Astronomie je moc fajn podnik
Ilustrační foto...
Diamantový prach 2
Ilustrační foto...
Jaká byla?
Ilustrační foto...
Hubble má ještě naději
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691