Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Úpické zprávy -- prostředek

aneb První týden expedice očima největšího sráče

Ilustrační foto...Úterý 25. července
Nevlídné počasí a psychedelické sny způsobené výpary z čerstvě natřeného bazénku účastníkům expedice zrovna nepřidaly příliš mnoho elánu do ranního stávání, a tak po pravidelném zazvonění na kolejnici se postavy ze stanů linuly jen velmi pomalu. Po snídani se expedičníci přesunuli do přednáškového sálu, kde byli ihned teleportováni do vzdálenosti jedné světelné sekundy. Téměř celé dopoledne totiž vyplnila má přednáška věnovaná našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi -- Měsíci.

Povídali jsme si o jeho vzniku, vývoji, povrchových útvarech, ale také o samotném pozorování zajímavých útvarů, zatmění a zákrytech hvězd Měsícem. Všichni, kteří tento měsíční maratón vydrželi až do konce, dostali sešitek věnovaný jednomu z měsíčním moří -- Mare Nectaris. Ani mě nepřekvapuje, že nejvíce pozornosti a dotazů vyvolal recept na výrobu medoviny v samotném závěru sešitku.

Při obědní pauze, kdy jsme si mohli vychutnat další ze série voňavých kouzel z dílny paní Samkové se obloha nad úpickou hvězdárnou rozesmála do blankytně modrých odstínů. Zájemci si tedy nakreslili vzhled sluneční fotosféry. Zdaleka to ale nestihli všichni, protože od západu se přihnala opět hradba hrozivě vyhlížejících oblaků. Odpoledne proto už trávili expedičníci v přednáškovém sále. Čekalo je tam povídání Terezy Šedivcové, která všechny přítomné provedla všemi vlnovými délkami elektromagnetického záření. V průběhu jejího vystoupení se venku rozpoutala menší bouře doprovázená lijákem, která zlehka pokropila ručníky rozvěšené u koupelky, a tak ti, kteří si je tam nechali delší dobu, se dočkali i podivného zápachu připomínající plesnivý sýr.

Po rychlém příchodu bouřky následovala večeře, při které jsme sledovali u jižního obzoru kumulonimbus, který ze sebe vybíjel poslední zbytky energie ve formě blesků. Když se u něj objevila i duha, chtěli se někteří jedinci vydat hledat poklad. To ale bylo zbytečné, protože pravý poklad v podobě naprosto čisté a jasné oblohy se nám objevil přímo nad hlavami. Před setměním tedy zákonitě následoval nástup na pozorovací stanoviště a příprava všech "kukátek".

Ilustrační foto...

Náš pilný Leonek se ještě vrhnul do ne tak snadného centrování dalekohledů v hlavní kopuli, při kterém dokonce mimoděk objevil asi stupeň nad obzorem planetu Venuši. Po setmění se už všechny skupinky roztroušené u svých dalekohledů oddávaly prohledávání zajímavých objektů. Od toho nás neodradila ani mlha, která občas pohřbila okolí do nepropustné šedi a dalekohledy obdařila asi tak litrem vody. Náladu si drze dovolil pokazit snad jen policejní vůz s rozsvícenými dálkovými světly, který občas zaparkoval před hvězdárnou.

Svou velkou noc měli zvláště nováčci, kteří se začali orientovat na obloze. Šlo jim to velmi dobře a tak už zakrátko si sami vyhledávali zajímavé objekty noční oblohy včetně nepříliš vydařené komety Linear S4/1999. Při pohledu na tu nepříliš výraznou mlžinku, krčící se nad severním obzorem, který přesvětloval blízký Trutnov se jen všichni divili, proč kvůli ní volá na hvězdárnu tolik lidí (každého telefonátu si všichni náležitě všimli, neboť ho ohlašovala velmi hlasná trouba umístěná u jednoho stanoviště).

S východem Měsíce a následně i Jupitera a Saturna nastalo hemžení mé měsíční skupiny, která se snažila vytáhnout z dalekohledů maximum. Bohužel tomuto milému pobíhání už jsem příliš neasistoval, protože v mých útrobách se začaly dít věci, vyžadující stále častější a bohužel i delší návštěvy WC. Sklízení dalekohledů a příchod oblačnosti, který rozehnal i ty největší vytrvalce do hajan, jsem už sledoval pouze v podřepu.

Středa 26. července
Probudili jsme se do dalšího deštivého dne, který pro mě znamenal další záchodové útrapy. Jirka Dušek se mě snažil zabetonovat dávkami protiprůjmových tabletek, ale marně. Hráze povolily. Zatímco já jsem pobíhal stále na WC, expedičníci si zpracovávali svá pozorování z minulé noci. Především se ale dostali do spárů Rudy Nováka a Lukáše Krále, kteří je zasvětili do tajů proměnných hvězd.

Odpoledne přišel na řadu první zápas turnaje ve volejbalu. Během dne se taky objevila na stěnách přednáškového sálu výstavka snímků s meteorologickou tématikou. Bylo se opravdu na co koukat, takže rozhodnout hlasovacím lístkem o nejlepších snímcích ze tří kategorií nebylo vůbec jednoduché. Bohužel, večer nám nepřálo počasí jako předešlý den, spíš naopak. Celý večer a noc nás provázel déšť, a tak přišel na řadu Lukáš Král se svým trenažérem proměnných hvězd. V deštivou noc však nezaháleli ani vedoucí se svou dlouhotrvající poradou, jejíž hlavními aktéry byli Urban, Kudrnáč a pan Pergl. Ilustrační foto...

Čtvrtek 27. července
Ze stanů nás konečně nevytáhl Jirka Dušek se svou kolejnicí, ale hřejivé letní Slunce. Možná vědělo, že se dnes bude mluvit především o něm. Už po snídani byla totiž připravená přednáška Dr. Evy Markové o naší nejbližší hvězdě, při které názorně vysvětlila i způsob zpracování protokolů se zakreslenými skvrnami. Ve slunečním tématu pokračoval i Honza Klimeš, který vysvětlil způsob zpracování snímků v čáře vápníku a H-alfě.

Po obědě následoval Kurz astronomie Viktora Votruby, tentokrát o sluneční soustavě. Párkrát nás nechal viset v nestabilních Langrangeových bodech, a pak předal slovo či spíše monitor Pepovi Kapitánovi, který seznámil expedičníky s krásnými portréty planet pořízených sondami, a aby nápor přednášek nebyl zdrcující, následoval další zápas v turnaji volejbalu. Soudě podle jásotu, za který by se nestyděl ani leckterý zápas v americkém fotbalu, se napětí a touha vyřvat v některých hromadila asi hodně dlouho. Vyřvaní a vypocení se po večeří doplněné modrým čajem všichni odebrali na další přednášku -- tentokrát Marka Kolasy, který povídal kterak šmejdit po planetách. Zmínil se i o řezání dřeva, jež nás občas může rušit při kreslení. I když situace na obloze vypadala zprvu velmi nadějně, stejně se zatáhlo, takže jsme si ještě poslechli další povídání z cyklu Oko o... -- tentokrát od Danky Korčákové o kulové hvězdokupě M 15.

Pátek 28. července
Poslední den týdne byl bohužel ve znamení mých žaludečních problémů. Mé noční maratóny už totiž byly nesnesitelné, takže jsem byl nucen navštívit úpickou lékařku. Ta nařídila spoustu opatření, díky kterým jsem si rozhodně moc přízně mezi expedičníky nevysloužil. Patřilo mezi ně pravidelné mytí rukou v roztoku s chloraminem, vytírání koupelek Savem apod. Já jsem pak musel nastoupit drsnou dietu, která mi rozhodně ke zlepšení nálady nepřispěla, zvláště při kolektivní návštěvě místní pouti -- o utopencích, bramborácích a koňských karbenátcích jsem si mohl nechat jen zdát.

Ilustrační foto...Pouťové atrakce nicméně všechny uchvátily, takže k hvězdárně se všichni vraceli řádně vyždímaní. K večeru se uskutečnil další turnaj volejbalu, při kterém už definitivně Zrůdy (vedoucí) porazily Písmenkáře (výběr expedičníků). Stále zatažená obloha zavlekla expedičníky zpět do přednáškové kóje. Tam na ně čekal Marcel Bělík se svou přednáškou o astrofotografii, která jako každoročně sklidila velký aplaus a ovace. Kromě toho Marcel přirovnal nechtíc expedici k úplnému zatmění Slunce. Po téměř nekonečném potlesku následovalo "Oko o galaxiích M 31 a M 33" od Michala Švandy. I tuto noc se pozorovat nedalo, takže jediným zpestřením noci se stal příjezd Lady-Nivy Miloše Tichého z Kletě, který byl aktérem diskuse o malých tělesech sluneční soustavy. Mimochodem jsme se dověděli, že kometa Linear se nám rozpadla.

Sobota 29. července
Do dalšího dne jsem se probudil ze sna, který zcela odrážel pochody odehrávající se v mém žaludku. Zdálo se mi o velké komplikované dálnici, po které se prohánějí kamióny plné rohlíků (jediné, čím jsem se mohl živit). Z komplikovaného systému dálnice přitom vedla pouze jedna cesta, na které však stál panáček s nápis Biceptol a směroval kamióny zpět na dálnici...

Ilustrační foto...Zamračený den s vůni chloraminu byl ve znamení dvou velkých přednášek. První byla o malých tělesech sluneční soustavy v režii odborníka na slovo vzatého -- Miloše Tichého. Dověděli jsme se mnoho zajímavého o dnešním způsobu pozorování planetek, zvláště na kleťské observatoři a také mnoho zajímavostí ze zákulisí světově proslulých programů na hledání a pozorování planetek. Po obědě následovala téměř tříhodinová přehlídka sond k malým tělesům sluneční soustavy Marcela Grüna -- ředitele pražské hvězdárny. Je třeba přiznat, že o mnohých projektech většina z nás v přednáškovém sále slyšela poprvé. Výčet projektů zaměřených na planetky a komety mnohé opravdu zaskočil, včetně nových, dá se říci převratných technologií, které se v budoucích projektech stanou samozřejmostí.

Tyto dvě megapřednášky zcela vyplnily sobotní den, a protože počasí opět pozorování nepřálo, oddávali se vedoucí i jejich svěřenci pouťovým atrakcím. Zvláštní pozornost si opět vysloužil mixér, centrifuga a koňské karbenátky, které jsem bohužel díky dietě nemohl ani okusit.

Neděle 30. července
A byl tu volný den. Asi jsme něčím rozhněvali boha deště, protože i tentokrát jsme se probudili do deštivého dne. I přes nepřízeň počasí se všichni rozprchli do všech světových stran a udělali dobře. Déšť totiž po chvíli ustal, a tak jsme dosytnosti mohli vychutnávat krásy okolních přírodních zákoutí, kterých je kolem Úpice nespočet.

Ilustrační foto...Naše skupinka, složená převážně z vedoucích a jejich příznivkyň se vydala směrem k polským hranicím do ostašovských skal. Prolezli jsme tam snad všechny zákoutí a škvíry ve skalách, přecpali se gigantickými borůvkami a navštívili po cestě několik hospůdek s místními specialitkami. Po akčním dojezdu nás čekala na hvězdárně opět paní Samková, tentokrát s opravdovou lahůdkou -- s kuřetem. Na vytrávení byla připravena projekce tři roky staré antipohádky O šíleně veselé princezně s červenou rtěnkou na čele, která vznikla na jednom ze zimních setkání expedičníků a vedoucích.

Ti, kteří byli dosud přesvědčeni o zdravém rozumu vedoucích, po shlédnutí této tragédie zcela změnili svůj názor. Venku nás pak čekala oblačná obloha, která byla konečně samá díra, ale dřív, než se setmělo, nebylo už po dírách ani památky. Jedinou lahůdkou se proto stal krásný barevný západ Slunce, který sledovalo několik romantických duší ze střechy blízké vodárny.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Výtrysk!
Ilustrační foto...
V říši Héfaistově
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 31
Ilustrační foto...
První světlo pro COROT
Ilustrační foto...
Objeveny tři exoplanety o velikosti planety Neptu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691