Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vybuchující sondy klíčem ke struktuře planetek?

Největším nedostatkem dinosaurů bylo, že neměli astronomy. Nikdo je tak nemohl varovat před pádem planetky, která před 65 miliony let zapříčinila jejích vyhynutí. Může se situace opakovat? Ano! Pravděpodobnost je sice velmi malá, ale musíme být připraveni se takové hrozbě postavit. Pomoct může navrhovaný projekt NASA.

Plán počítá s vysláním flotily malých robotů k vybrané planetce. Malé sondy by na povrchu přistály a explodovaly, zatímco další sondy by měřily chvění povrchu planetky a tím pomohly lépe poznat strukturu tělesa.

NASA má seznam více než 800 planetek, které jsou považovány za potenciálně nebezpečné, neboť jejích dráha se blíží oběžné dráze Země. Kdybychom jednou zjistili, že některá z planetek je na kolizní dráze, bude při plánování záchranné operace klíčová znalost fyzikálních vlastností objektu. Pokud je planetka jeden velký celistvý kus skály, pak by bylo ideální jí pomocí motorů odtáhnout, změnit její dráhu a především nepatrně oběžnou dobu. Vždyť Země na své dráze kolem Slunce urazí 30 kilometrů za sekundu. Stačí tak, aby se kolidující planetka opozdila o pár desítek sekund a máme vyhráno. Jenomže...co když je planetka slepencem menších skal, které drží pohromadě jen gravitací? Podobnou planetku s názvem Itokawa navštívila japonská sonda Hayabusa. Výbuch poblíž takového objektu by fungoval jako šťouchanec v kulečníku a planetku vytlačil.

Ilustrační foto...

Nicméně je jasné, že toho o struktuře planetek víme jen velmi málo. Nyní skupina vědců navrhuje postavit flotilu malých, levných, ale šikovných kosmických sond a poslat ji k blízkozemní planetce. Najednou by mohlo být vypuštěno až šest dvanáctikilogramových sond. Hlavní sonda by zůstala poblíž planetky a monitorovala ji. Malé sondy by přistály na povrchu, kde by pracovaly několik dní. Pak by začaly sondy postupně vybuchovat. Zbytek sond by měřil seismické vlny vzniklé explozí a hlavní sonda by vše sledovala z bezpečné vzdálenosti. Vědce by kromě seismických vln zajímala i průměr a hloubka vzniklého kráteru. Pokud bude tento projekt schválen, mohla by sonda odstartovat do tří let. Jako ideální se jeví planetka 2003 WP25, na které by mohly sondy přistát do roku 2011. Cílem výzkumu bude zjistit více informací o vnitřní struktuře planetek.

Související články:

Petr Kubala

| Zdroj: space.newscientist.com  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Halo, je tam někdo?
Ilustrační foto...
Kometa C/2004 Q2 Machholz u Plejád
Ilustrační foto...
Záchrana noční oblohy
Ilustrační foto...
Nakopnutý Měsíc
Ilustrační foto...
Budeme ještě vídat hvězdy na obloze?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691