Většina koron vzniká ohybem světla na vodních kapkách a podle jejich kvality pak moho vznikat korony v barevných škálách od zcela matných barev po krásně duhové, které lahodí oku pozorovatele. Na druhé straně zde jsou poměrně vzácné korony na pevných částicích jako je například prach nebo pyl rozptýlený v atmosféře.
KORONY NA VODNÍCH KAPIČKÁCH
Tyto korony jsou poměrně časté, jsou dobře pozorovatelné hlavně kolem Měsíce, těm se lidově říká studánky. Více k tomuto tématu, včetně vysvětlení fyzikálního principu, na jehož základě korony vznikají, najdete na tomto odkazu.
PYLOVÉ KORONY
Když jsem poprvé slyšel o koronách na pylu připadalo mi to jako něco neskutečného. Navíc tyto korony mají z důvodu nepravidelného tvaru pylových částic často eliptický tvar. A opět se mi připomnělo jedno pravidlo, že jevy v blízkosti slunečního kotouče můžou být docela běžné, ale člověk si těchto jevů jen tak nevšimne. A tak tu první koronu jsem fotnul až 2.4.2006 a ihned bylo jasné, že jde o koronu na pylu břízy. Typický tvar a mohutná pylová produkce po tuhé zimě usvědčily viníka této duhové korony.
Co způsobilo vznik další ze dne 21.5.2006 byl už větší problém zjistit, ale mám podezřelého v pylu olše. Odpověď mi snad dodá odebraný pyl z téhož dne, až se dostanu někdy k mikroskopu.
PRACHOVÉ KORONY
V den částečného zatmění Měsíce 7.9.2006 mě přes den překvapila široká korona která měla v maximu velikost snad až 40° a silně připomínala tzv. Bishopovou koronu jež vzniká z prachových částic. Tyto korony jsou mimořádně rozlehlé a vznikají na prachových částicích nejčastěji po kataklyzmatech sopek. Prachovým viníkem této korony byl zřejmě saharský písek v jehož prospěch hodně naznačuje proudění oblačnosti od saharských oblastí.
Další korona je pro mě opět záhadná co se tyče vzniku. Ukázala se ke konci roku a to 27.12.2006. Byla o dost menší asi tak 5-6° a měla mírně eliptický tvar.
Minulé díly Instantní pozorovatelny
