Evropští vědci pracující se sondou Mars Express odhalují starou tvář planety Mars, ukrytou pod povrchem.
Vědci nahlédli pod povrch Marsu prostřednictvím radaru MARSIS, který je instalován na evropské sondě Mars Express. Tyto výzkumy pomohou odhalit jaký byl Mars v dávné historii. Rádiové vlny z přístroje MARSIS dokáží proniknout pod povrch planety a odhalit tak to, co zůstává pro kameramy ukryto. Vědci mohou například odhalit starý kráter, který kdysi dávno vznikl při nárazu meteoritu a dnes je již zahlazen. Takové krátery se našly v severních oblastech planety a jejich průměry byly od 130 do 470 km!
Radarový průzkum oblasti Chryse Planitia. Pro zvětšení klikněte na obrázek. 
Umístění „schovaných“ kráterů a zkoumaných oblastí přístrojem MARSIS. Pro zvětšení klikněte na obrázek. „Je to jako mít rentgenové oči“, říká Thomas R. Watters z Národního muzea pro vesmír a letectví ve Washingtonu o radarovém výzkumu přístrojem MARSIS. Tyto výzkumy mohou velmi dobře pomoci také při pochopení ranných dob naší vlastní planety, neboť eroze zahlazuje na Zemi krátery a geologické rysy nesrovnatelně rychleji než na Marsu.
Podpovrchové útvary odhalené přístrojem MARSIS. Snímky z července 2005 zachycují oblast Amazonis Planitia. Patrné jsou skryté struktury pod povrchem. Jejích průměr je 210 km (vlevo) a 140 km (vpravo). Pro zvětšení klikněte na obrázek. Nové poznatky také pomohu lépe pochopit geologické procesy na Marsu, které jsou stále zahaleny tajemstvím. Narozdíl od Země, ukazuje Mars pozoruhodné geologické rozdíly mezi severní a jižní polokouli. Téměř celá jižní polokoule je kopcovitá, s velkým počtem kráterů. Naopak severní polokoule Marsu je hladká s menšími vyvýšeninami a menším počtem kráterů. To, že by meteority preferovaly jižní polokouli, je zjevný nesmysl. Standardním vysvětlením je mladší povrch, který jednoduše starší krátery nenávratně vymazal. Sever Marsu je mladý, hladký, plný sopečné lávy a sedliny. Nicméně, nové výzkumy přístrojem MARSIS ukazují, že podloží je zde extrémně staré. Jeho stáří lze odhadnout až na 4 miliardy let, tedy na dobu, kdy byla sluneční soustava vystavena intenzivnímu bombardování většími i menšími tělesy.
