Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře!

Před pár minutami začal nový rok 2007 a společně s ním také nová éra české astronomie. Naše země se stala členem jedné z nejprestižnějších vědeckých organizací světa – Evropské jižní observatoře (ESO).

Přístupová smlouva byla podepsána v pátek 22.prosince, ale ještě jí musí schválit obě komory našeho parlamentu a to do 120 dní, což doufejme bude jen formalita. Česká republika se tak 1.lednem 2007 stává členem organizace, která má nejlepší astronomickou techniku světa. Vstupní poplatek do ESO se odvíjí od HDP státu a v našem případě byl 218 milionů korun. Co je ESO? Kde sídlí? Kdy byla založena? Ve stručnosti vám nyní tuto „továrnu na vědu“ představíme.

Ilustrační foto...

ESO – astronomie vyrobená v Evropě

ESO byla založena v roce 1962 a jejími členy jsou v současnosti Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko,Velké Británie a nově Česká republika. Španělsko se mělo do struktur ESO začlenit v roce 2006, ale v oficiálním seznamu zatím nefiguruje. Centrum ESO je v Garchingu u Mnichova. Veškerá pozorovací technika ovšem sídlí na jižní polokouli v chilské poušti Atacama. Důvod? Jižní obloha je pro astronomy a astrofyziky atraktivnější, ale především suchá poušť Atacama nabízí nejlepší pozorovací podmínky na Zemi. Žádné světelné znečištění, klidné a průzračné ovzduší, minimum srážek a špičková moderní technika - to vše vytváří nejlepší podmínky pro astrofyzikální výzkum především velmi vzdálených končin vesmíru.

La Silla: první observatoř ESO se nachází v poušti Atacama ve výšce 2400 metrů nad mořem asi 600 km severně od Santiago de Chile. Umístěno je zde několik dalekohledů - například New Technology Telescope (NTT) s průměrem zrcadla 3,5 metrů.

Cerro Paranal: hora 2600 metrů vysoká hostí vlajkovou loď ESO - soustavu čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) s průměrem 8,2 metrů. Teleskopy jsou pojmenovány v jazyce místního indiánského kmene: Antu (Slunce), Kueyen (Měsíc), Melipal (Sirius) a Yepun (Jižní kříž). Čtyři dalekohledy společně s několika menšími pomocnými dalekohledy mohou vytvořit pomocí soustavy zrcadel v podzemí sběrnou plochu, odpovídající jednomu přístroji s průměrem zrcadla 16,4 metrů. Pozorovat na VLT přitom nemůže jen tak někdo. Každý pozorovací program je pečlivě posouzen komisí. V roce 2005 bylo na základě pozorování dalekohledy ESO zveřejněno na 600 vědeckých prací!

Ilustrační foto...

Interferometr VLT

Atacama Large Millimeter Array (ALMA): interferometr tvořený 64 radioteleskopy s průměrem 12 metrů. Stavba začala v poušti Atacama v roce 2003 a dokončena bude v roce 2012. Radioteleskopy se budují ve výšce 5000 metrů v oblasti zvané Llano de Chajnantor. Na projektu se podílí i mimoevropské státy (USA, Japonsko, Kanada a další).

Ilustrační foto...

Atacama Large Millimeter Array (ALMA) po dokončení – pro zvětšení klikněte na obrázek

Ilustrační foto...

Atacama Large Millimeter Array (ALMA) po dokončení

European Extremely Large Telescope (EELT): budoucí vlajková loď ESO, dalekohled by měl být hotov v roce 2017 a bude stát 800 milionů euro (24 miliard korun). Zrcadlo bude mít průměr 42 metrů a bude sestaveno z 906 šestiúhelníkových segmentů, každý s průměrem 1,45 metrů. Podrobnosti jsme vám přinesli v samostatném článku zde.

Ilustrační foto...

Kresba: European Extremely Large Telescope (EELT)

Česká republika

Popisovat zde českou astronomii podrobně je zbytečné. Astronomická historie naší vlasti je velmi bohatá a sahá hluboko do minulosti. V Praze působili takoví astronomové jako Tycho Brahe, Johannes Kepler, Christian A. Doppler a dokonce i Albert Einstein. Čeští astronomové jako Zdeněk Kopal, Zdeněk Sekanina či Luboš Kohoutek a jiní další navíc patří ke špičce moderní astronomie.

Astronomii a astrofyziku lze u nás studovat na třech vysokých školách. Jednak na FPF Slezské univerzity v Opavě, MFF Univerzity Karlovy v Praze a PřF Masarykovy univerzity v Brně.

Naše členství v ESO nebude jen přínosem pro české astronomy, ale také pro české firmy. ESO totiž veškerou techniku vyrábí ve členských zemích. Zároveň ESO spolupracuje s organizacemi, které se výzkumem zaobírají „z jiného pohledu“ – např. spolupráce ESO a CERN (Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire) je více než známá, vždyť ředitelství ESO svého času sídlilo právě v CERNu. Česká republika je členem CERNu od roku 1993. Další organizací se kterou ESO spolupracuje je Evropská kosmická agentura (ESA). Jejím členem ČR není a asi ani nebude, vynaložené náklady bychom patrně nebyli schopni využít a tak je výhodnější s ESA jen spolupracovat.

ESO zaměstnává v Evropě a v Chile asi 570 lidí. Zatím v Chile pracuje na stálo jeden Čech a to Dr. Stanislav Štefl přímo u VLT. Postupně by snad měl počet Čechů ve strukturách ESO vzrůst.


Podrobnosti o ESO najdete na její oficiální stránce www.eso.org

Související články:

Petr Kubala

| Zdroj: ESO IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jaro a letní čas
Ilustrační foto...
NOVA OPHIUCHI 2003
Ilustrační foto...
Záškodník ukrytý za Sluncem
Ilustrační foto...
Mise marsochodů opět prodloužena
Ilustrační foto...
Vesmír v hrsti...
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691