Exoplanety a bílí trpaslíci
Astrofyzikové z University of Warwick nalezli neobvyklé prstence bohaté na kovy obíhající velmi blízko kolem bílého trpaslíka. Objev prstence pomůže nahlédnout do budoucnosti naší vlastní sluneční soustavy.
Vědecký tým vedou Dr. Boris Gänsicke a profesor Tom Marsh z Ústavu fyziky University of Warwick's. Tým detekoval neobvyklý plynný disk v blízkosti relativně mladého bílého trpaslíka s označením SDSS1228+1040. Hvězda se nachází v souhvězdí Panny a je vzdálena asi 463 světelných let od Země. Hvězda se stala bílým trpaslíkem zhruba před 100 miliony lety a je tak stále ještě velmi horká s povrchovou teplotou kolem 22 000 °C. Tým pozoroval okolo bílého trpaslíka disk, který je tvořen železem, hořčíkem a vápníkem. Plynný disk obíhá ve vzdálenosti, která odpovídá přibližně 1,2 poloměrů Slunce. A jak disk vzniknul? Nejpravděpodobnější možností je, že za jeho původem je planetka s průměrem minimálně 50 km, která se přiblížila k hvězdě příliš blízko. Slapové síly hvězdy pak objekt roztrhaly. Mrtvý planetární systém v představách malíře – pro zvětšení klikněte na obrázek Bílý trpaslík je závěrečným stádiem vývoje hvězdy o velikosti 1 – 8 hmotnosti Slunce. Takovéto hvězdy ke konci života opouštějí stádium hlavní posloupnosti. Hvězda se začne zvětšovat a stává se rudým obrem. Při tom roztahující se plynná obálka zlikviduje planety obíhající ve vzdálenosti Merkuru a Venuše. Planety obíhající ve větší vzdálenosti pak vytlačí na vzdálenější oběžné dráhy. Pokud předpokládáme, že za vznikem prstence u trpaslíka SDSS1228+1040 je planetka, muselo nutně něco planetku vytlačit z její původní dráhy, Tím něčím může být jedině větší planeta. I když přítomnost planetek u bílých trpaslíků byla již dříve předpokládána, teprve současný objev přináší jasný důkaz výskytu planetárních trosek u těchto hvězd. Zároveň tak můžeme nahlédnout na to, jak bude vypadat naše vlastní sluneční soustava za 5 až 8 miliard let. Podobný „kovový disk“ se zdá být ovšem poměrně vzácný u bílých trpaslíků. Vědci zkoumali na 500 bílých trpaslíků a jen u dalších tří měli podezření na výskyt disku. Ovšem ani u nich nemohli podat konečný a definitivní důkaz. Vzácnost takového disku může znamenat, že většina planetárních systémů může vypadat dost odlišně od naší sluneční soustavy. Cizí planetární systémy nemusejí mít ve většině případů žádné pásy asteroidů, nebo nemusejí mít planety v tak velkých vzdálenostech jako Mars nebo Jupiter.
Petr Kubala
23. 12. 2006 | Zdroj: spaceref.com IAN.czIAN.cz
|