Evropská jižní observatoř (ESO) odsouhlasila stavbu největšího dalekohledu světa, jehož zprovoznění bude znamenat revoluci v astronomii a astrofyzice, srovnatelnou snad jen z prvním pozorováním Galilea.
Rada ESO odsouhlasila vypracování detailní studie stavby Evropského extrémně velkého dalekohledu (European Extremely Large Telescope). Na studii uvolnila ESO plných 57 milionů euro a jejím cílem je připravit do tří let veškeré podklady pro zahájení stavby největšího astronomického přístroje všech dob. Ten bude mít průměr hlavního zrcadla 42 metrů a bude schopen pozorovat ve viditelné a infračervené oblasti spektra. Pro srovnání – největší současné dalekohledy Keck I a Keck II a Gran Telescopio Canarias mají průměr zrcadla „jenom“ 10 metrů.
Od konce roku 2005 spolupracovala ESO s více než 100 astronomy a astrofyziky z celé Evropy na zhotovení konceptu dalekohledu. V potaz se bral nejen finanční aspekt a výkon, ale také veškerá rizika projektu. European Extremely Large Telescope (EELT) by měl být hotov v roce 2017 a bude stát 800 milionů euro (24 miliard korun). Zrcadlo bude mít průměr 42 metrů a bude sestaveno z 906 šestiúhelníkových segmentů, každý s průměrem 1,45 metrů. Sekundární zrcadlo bude mít průměr větší než 6 metrů. Rušivý vliv zemské atmosféry odstraní adaptivní optika. Třetí zrcadlo o průměru 4,2 metrů nasměruje světlo do systému adaptivní optiky, složeného z dalších dvou zrcadel. Čtvrté zrcadlo o průměru 2,5 metrů bude podepřeno více než 5000 pohyblivými členy, schopnými měnit tvar zrcadla 1000x za sekundu. To odstraní nejen výrobní nepřesnosti, ale třeba i roztažnost vlivem měnící se teploty apod. Nakonec přijde na řadu zrcadlo o průměru 2,7 metrů, které bude provádět konečnou korekci obrazu.
A kde bude EELT stát? To se zatím přesně neví a rozhodnutí o umístění bude prvotním rozhodnutím studie. Místo bude s největší pravděpodobností na jižní polokouli. „Je to začátek nového období pro viditelnou a infračervenou astronomii“, říká Catherine Cesarsky – ředitelka ESO.
ESO sdružuje 11 evropských států, ale již v nadcházejícím roce má přistoupit i Česká republika a Španělsko. Je tak téměř jisté, že na stavbě EELT se bude podílet i Česká republika a to nejen finančně, ale šanci dostanou i čeští astronomové a české firmy.
