Vyzkum extremne energetickeho kosmickeho zareni na observatori Pierra Augera [PAO] v argentinske pampe probiha jiz od ledna 2004, kdy byla uvedena do chodu cast pozemnich detektoru Cerenkovova zareni a take prvni stanice sesti obrich svetelnych Schmidtovych komor pro sledovani fluorescencniho zareni sprsek sekundarniho kosmickeho zareni v zemske atmosfere. Jelikoz observator je budovana modulovym zpusobem, jeji pozorovaci potencial od te doby plynule vzrusta a v soucasne dobe uz prekonala svym vykonem i celkovym pozorovacim materialem vsechny predesle observatore pro kosmicke zareni.
Mapa vyseku uzemi Chile a Argentiny, kde se nachazi observator PAO. Hlavni sidlo PAO v Malargue je tesne pod Andami na dolnim okraji vyrezu vlevo [se znakem letiste].To konstatovali shodne vsichni hlavni funkcionari observatore na pravidelne vyrocni porade, ktera se uskutecnila v polovine listopadu 2006 v sidle observatore v mestecku Malargue v provincii Mendoza. V soucasne dobe pozoruji naplno tri ze ctyr stanic pro sledovani fluorescence sprsek, tj. celkem 18 svetelnych komor a dale neco pres 1 tisic pozemnich detektoru [z planovanych 1600]. Zpozdeni v rozmistovani zbylych detektoru zavinuje jednak podmaceny teren, ktery neumoznuje dopravu 12 t superciste vody pro zaliti detektoru, a jednak problemy s pronajmem prislusnych pozemku od soukromych vlastniku pudy v pampe. Behem porady vsak doslo v obou smerech k nadejnemu pokroku, takze podle vseho bude pozemni cast observatore pracovat naplno koncem r. 2007.
Rozmisteni fluorescencnich stanic [zlute obdelniky s nazvy stanic] a pozemnich detektoru PAO [mriz modrych bodu; roztec mezi nimi je 1,5 km] v pampe. Priznivejsi je situace se zbyvajicimi svetelnymi komorami pro ctvrtou a posledni stanici Loma Amarilla. Prave v prubehu porady tam byla slavnostne otevrena budova, v niz budou v nasledujicich tydnech a mesicich cesti odbornici ze Spolecne laboratore optiky Fyzikalniho ustavu a Palackeho univerzity v Olomouci montovat celkem 360 segmentovanych sestiuhelnikovych zrcadel, takze tato cast observatore bude kompletni nejpozdeji v breznu 2007.
Celkovy pohled na fluorescencni stanici na navrsi Coihueco, osazenou ceskymi zrcadly z Olomouce. Pred budovou se svetelnymi komorami je videt stribrita kopule pro atmosfericky lidar a vpravo antenni stozar pro spojeni s pozemnimi detektory v pampe a s centralnim pocitacem v Malargue. Jednotlive vyzkumne tymy ze 17 zemi [letos ke spolupraci pristoupilo Holandsko, jehoz odbornici chteji na observatori rozvinoutradiovou detekci kosmickeho zareni jako treti nezavislou metodu sledovani] se nyni venuji sberu a analyze cim dal tim rozsahlejsich dat, a dale pak peclive kalibraci soustavy s cilem ziskat spolehlive udaje o tolik diskutovanych rekordnich energiich primarnich castic kosmickeho zareni.
Zleva Prof. M. Hrabovsky' [SLO Olomouc], Prof. J. Palous~ [zahr. odbor AV CR], Dr. Jan R~i'dky' [FZU AV CR] a Prof. V. Pac~es [predseda AV CR] na "meteorologicke" strese stanice v Coihueco.Na vsech techto pracech se velmi vyznamne podileji nasi odbornici, jak bylo patrne z prednesenych referatu i shrnuti. Svedci o tom take okolnost, ze vedouci ceskeho tymu dr. Jan R~i'dky' z Fyzikalniho ustavu AV CR byl zvolen sefem celeho fluorescencniho tymu observatore. O urovni nasi ucasti na projektu se pred zahajenim vyrocni porady mohli presvedcit pri kratke navsteve i clenove delegace Akademie ved CR v cele s predsedou Akademie prof. Vaclavem Pac~esem. Jak znamo, uspech zaznamenal i cesky roboticky teleskop FRAM, instalovany na stanici Los Leones loni tesne pred Vanoci, ktery v prubehu prvniho pololeti letosniho roku zaznamenal ve svem "volnem case" dva opticke protejsky zableskovych zdroju zareni gama. Hlavnim ukolem dalekohledu FRAM je ovsem presne meritpruzracnost atmosfery nad observatori behem fluorescencnich mereni, coz je nutne kvuli presnemu vypoctu energie obsazene ve sprsce. Ostatne o tom, co v kterekoliv chvili FRAM zrovna dela, si muzete sami kdykoliv zkontrolovat pomoci webkamery, kdyz si tuknete na tuto adresu. Dalsi podrobnosti o aktualnim deni na observatori lze ziskat zde, popr. tez v cestine.
Domek s robotickym dalekohledem FRAM na stanici Los Leones [snimek porizeny za vichrice, jak patrno z ohybu trsu' travy na svahu].Na zaklade dobre kalibrovanych udaju z pozemnich i fluorescencnich detektoru lze ocekavat zavazne vedecke vysledky tohoto unikatniho projektu behem nejblizsich dvou let.
