Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

O sondě, kde zítra již znamená včera

Experimentální sonda Deep Space 1 po tři čtvrtě roku napjatého očekávání na sklonku minulého měsíce opět nastartovala iontový motor. Vydala se tak na rendezvous s jádrem komety Borrelly.

Ilustrační foto...Revoluční myšlenky mají těžký život. Až příliš často stojí na okraji zájmu veřejnosti, která se raději nechává masírovat "běžnými" událostmi dne. Jejich cesta na výsluní, k nehynoucí slávě je pak lemována řadou úskalí, jež překonají pouze za přispění celý štábů šikovných oborníků.
Do této kategorie patří i revoluční výprava NASA -- sonda Hluboký vesmír 1, která testuje řadu technologií pro budoucí meziplanetární laboratoře. Pokud se nejrůznější hardwarové i softwarové prostředky osvědčí, sníží se cena za výzkum blízkého i vzdálenějšího prostoru více než mnohokrát. Aniž by přitom klesl tzv. "vědecký" výtěžek.

Podstatným článkem elektronického mozku sondy, který však nepatří do experimentální výbavy, je speciální "stelární stopař" (tzv. star tracker). Systematickým snímkováním vybraných polí zjišťuje, kam se vybraná tělesa sluneční soustavy promítají mezi vzdálenější hvězdy, a sonda si tak sama určuje aktuální polohu v prostoru (a eventuálně mění trajektorii k zadanému cíli). Deep Space 1 má přitom v paměti dráhy na dvou set padesáti planetek a souřadnice 250 tisíce hvězd.

Právě tato klíčová součáska, která zajišťovala orientaci i takových "maličkostí" jako je natočení antény k Zemi, či detektorů na vybrané cíle, však minulý listopad vypověděla poslušnost. Sonda tudíž zastavila všechny své operace, přepnula se do klidového režimu a vyčkávala na pokyny ze Země. Právě zde, v Laboratoři tryskových motorů (JPL), pak začala jedna z největších záchranných výprav v dějinách kosmonautiky.

Deep Space 1 se na cestu vydal v říjnu 1998 a v červenci 1999 prolétl jen několik desítek kilometrů od blízkozemní planetky Braille (1992 KD). Poté byla výprava prodloužena a v dosahu se objevily další dva, neméně zajímavé cíle: v lednu 2001 jádro komety Wilson-Harrington a v září téhož roku vlasatici Borrelly.

Zákony nebeské mechaniky byla ale neúprosné. Porucha sondy zabránila provést v klíčovém okamžiku důležitý manévr k dosažení prvního z objektů. A pokud chtěli technici Deep Space 1 dostat alespoň k jádru druhé vlasatice, museli nejpozději do konce června znovu, ve správném směru a správným výkonem, opět nastartovat iontový motor. V opačném případě by neměla by pro setkání s kometou Borrelly dostatek paliva.

Hlavní problém byl přitom v tom, že se musel nahradit slepý star tracker druhým na palubě dostupným detektorem: Miniaturní integrovanou kamerou a zobrazovacím spektrometrem. Tedy jedním z experimentálních (a dodejme, že perfektně pracujících) zařízení. Háček byl ale v tom, že zatímco původní "oči" sondy měli zorné pole devět stupňů, to nové se omezuje na stokrát menší část nebe. Navíc, zatímco star tracker pořizoval až čtyři snímky za sekundu, kamera určená pouze ke studiu planetky a dalších vybraných cílů vytváří rozsáhlý soubor, jenž se do centrálního počítače přesouvá kolem dvaceti sekund. Tok aktuálních informací pro navigační systém je tedy zhruba osmdesátkrát pomalejší než se původně plánovalo.

Ilustrační foto...Problém s omezeným výhledem nakonec tým vyřešil jednoduchým trikem. Specialisté dali dohromady dvě sady navigačních hvězd. První z nich sonda udržuje v zorném poli v době, kdy pracuje iontový motor. Pokud ale se potřebuje spojit se Zemí, mimochodem vzdálenou 315 milionů kilometrů, resp. dvacet světelných minut, zorientuje se podle druhé skupiny stálic.

S novým způsobem navigace muselo samozřejmě přijít i nové programové vybavení. To se začalo na palubu Deep Space 1 vysílat 30. května 2000. V sázce bylo všechno. Software sice během pozemských testů uspěl na jedničku, ovšem kosmické prostředí je poněkud jiné, takže do poslední chvíle nebylo zcela jasné, jak celá operace dopadne.

"Software jsme rozdělili na devadesát částí, které postupně vysílala jedna z 34metrových antén Deep Space Network," komentoval napínavou operaci Marc Rayman, manažer celého projektu. "Signál přijímala hlavní anténa sodny o průměru pouhých třicet centimetrů. Její orientaci k Zemi přitom zajišťovala metodou vyvinutou týmem kolem DS1 počátkem roku."

Třetího června bylo na palubu přehráno už 81 z 90 balíků, když došlo k nečekné nehodě a z důvodu bezpečnosti i k restartu počítače a smazání všech nových souborů. Pod nesmírným tlakem ale naštěstí technici vrátili sondu do normálního provozu a díky zvláštním přídělům začali opět vysílat. Software se tak na místo určení podařilo dodat už osmého června.

Ihned začalo rozsáhlé testování, krok po kroku, až na dohled "cílové čáry", mohlo řídící středisku 28. června spustit iontový motor sondy na plný výkon. Doslova za pět minut dvanáct. Po několika testech totiž poběží nejméně měsíc, teprve pak bude zaručeno, že v září příštího roku stihne jádro komety Borrelly.

Minulé měsíce v Laboratoři tryskových motorů kalifornské Passadeny se tak trochu podobají záchraně Apolla 13, kdy přišly na řadu i takové "trapné" pomůcky, jako tvrdý karton, ponožky astronautů či lepící páska. V obou případech lidé uspěli, ale dali za vznik jedné milé legendě.

Jiří Dušek

| Zdroj: NASA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Bizarní svět binární planetky
Ilustrační foto...
Zápisky z CERNu - díl druhý
Ilustrační foto...
Světový kosmický týden
Ilustrační foto...
Kometa C2001/Q4
Ilustrační foto...
Europa recykluje led
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691