V uplynulých dnech jste mohli na Slunci pozorovat i pouhým okem velkou sluneční skvrnu. Tak velká skvrna je v době minima slunečního cyklu zvláštností...
Před pár dny se na okraji Slunce objevila velká sluneční skvrna, která se postupně díky rotaci naší nejbližší hvězdy přesouvala „doprostřed“ slunečního kotouče. Tuto skvrnu s označením 932 jste mohli spatřit již na fotografiích přechodu Merkuru přes Slunce, které jsme vám nabídli v minulém vydání.
Slunce v sobotu 18.listopadu na snímku z družice SOHO - přístroje MDI. Skvrnu lze pozorovat i pouhým okem. Svůj zrak si musíte ovšem patřičně chránit. Tradiční nevěrohodné metody v podobě začmouzeného skla, diskety, nebo dokonce obyčejné sluneční brýle jsou mimořádně nebezpečné!! Nejlepší je využít svářečské sklo (intenzita 13 – 16), případně speciální brýle pro pozorování zatmění Slunce. Podobné pomůcky lze zakoupit i na hvězdárnách. Pokud se chcete na Slunce podívat dalekohledem, je špatná ochrana zraku ještě mnohem nebezpečnější. Pro pozorování dalekohledem musíte použít speciální sluneční filtr, který se nasazuje před objektiv. Nejbezpečnější metodou je pak projekce na stínítko. Stačí před okulár dát papír a sluneční kotouč na něj promítnout. Pozor si musíte dát na okuláry v objímkách z plastu, může se totiž klidně stát, že po delším pozorování vám okulár doslova vyteče na zem.
Projekce na stínítko A co to vlastně jsou sluneční skvrny? Sluneční skvrna je oblast ve sluneční fotosféře, která je chladnější než okolí. Zatímco teplota ve sluneční fotosféře dosahuje okolo 5800 K, teplota sluneční skvrny je „jen“ 4000 K. Skvrna se jeví ve viditelné oblasti spektra jako černá, což je ovšem pouze klam způsobený tím, že okolní fotosféra je jasnější. Sluneční skvrna sama o sobě by svítila oranžově. Vznik skvrn velmi úzce souvisí s magnetickým polem naší hvězdy. Jedná se o jakési poruchy v magnetickém poli. Magnetické siločáry ve skvrně jsou velmi pokroucené, takže zabraňují stoupání horkých proudů. Díky tomu je v oblasti potlačen přenos energie z nitra hvězdy. Důsledkem toho je lokální pokles teploty asi o 2000 K. Životnost skvrn se pohybuje od několika hodin až po několik týdnů. U větších skvrn můžeme v dalekohledu rozpoznat dvě části. Ta tmavší uprostřed je umbra“ (stín). Poněkud světlejšímu okolí se říká penumbra (polostín).
Obří sluneční skvrna s označením 923 má velikost asi jako 10 naších Zemí! Ve sluneční fotosféře se objevila okolo 7.listopadu a nyní postupně putuje přes sluneční kotouč díky rotaci Slunce.
Slunce na fotografii z Rockville (Maryland, USA). Snímek byl pořízen 10.listopadu v 15:51 našeho času. Zdroj: www.sungazer.net
Sluneční skvrny koncem minulého týdne a jejích porovnání s velikosti Země (Earth) a velikostí Jupiteru.
Snímek Slunce z družice SOHO z přístroje MDI. Fotografie byla pořízená 16.listopadu 2006.
Vnitřní koróna Slunce na snímku z 16.listopadu z družice SOHO, přístroje EIT
Kliknutím na obrázek spustíte animaci, která je složená ze snímků z přístroje MDI družice SOHO. Celkem 31 fotografií bylo pořízeno v období od 7.listopadu do 19.listopadu. Všechny fotografie si můžete stáhnout zde (zip, 3 MB)