Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Když hvězdy vyvádějí

Díky pozorování družice SWIFT víme, že některé projevy hvězdné aktivity mohou být vražedné. Je třeba se bát podobného chování také u Slunce?

Na snímku níže je zachycena erupce na Slunci. Snímek pořídila v září 2005 v rentgenovém oboru spektra družice TRACE. Za povšimnutí stojí především jasné magnetické smyčky. Ukazují v atmosféře Slunce místo, kde došlo k tzv. erupci. Podobnou erupci však pozorovala družice u 135 světelných let vzdálené hvězdy II Pegasi, kde došlo k uvolnění vražedné energie do okolního prostoru ve formě energetického záření. Během krátkého okamžiku se do prostoru uvolnilo asi sto milionkrát více energie, než u průměrné sluneční erupce! Pro srovnání? 5x1019 explozí běžných atomových pum, nebo prostě hromadné vymírání, pokud by k takové erupci došlo na Slunci...

Ilustrační foto...

Erupce na Slunci pořízené družicí TRACE

Astronomové byli překvapeni tím, o jak silnou explozi se jedná. Nejprve se domnívali, že se jedná o ,,běžný'' záblesk zdroje gama záření, které tímto zařízením sledují. Záhy však bylo jasné, že v tomto případě má explozi na svědomí úplně jiný objekt. Dvojhvězdný systém II Pegasi je tvořen primární složkou o hmotnosti 0,8 hmotnosti Slunce, sekundární složka má hmotnost poloviční. Tento systém navíc dlouhodobě převyšuje okolní zdroje rentgenového záření. Je to dáno tím, že rotace obou hvězd je v důsledku těsného gravitačního sevření velmi rychlá, v řádu dní.

Ilustrační foto...

Kliknutím na obrázek spustíte animaci slunečních erupcí. Animace vznikla na základě pozorování družicí TRACE v dubnu 2002. (mpeg; 1,7 MB)

V prosinci roku 2005 však množství uvolněné energie v rentgenovém oboru značně přesáhlo jakýkoli jiný projev aktivity v atmosféře hvězdy, který jsme kdy pozorovali. Co by se stalo, kdyby se k něčemu podobnému chystalo Slunce? Země by se dostala do masívní částicové rázové vlny s vysokou teplotou, planeta by byla zcela zaplavena gama a rentgenovým zářením. Elekronika na obíhajících družicích by se roztavila a ovlivněna by byla i všechna elektronika pozemská – pravděpodobně by zkolabovaly všechny energetické sítě. Polární záře by zahltily oblohu od polů k rovníku. Jenže co hůř – až na dva roky by se rozložilo až 80 % ozonu, který ochraňuje život na Zemi před škodlivými účinky ultrafialového a rentgenového záření. Ztráta ozonové vrstvy by s největší pravděpodobností vedla k přerušení potravního řetězce a k masívnímu vymírání. I menší erupce, které by nezpůsobily totální rozklad ozónové vrstvy, by měly za následek globální energetický kolaps.

Důkazů o tom, že k podobným jevům na Slunci za poslední 4 miliardy let nedošlo, je vícero. Kromě bujícího pozemského života svědčí pro tuto pozitivní domněnku i studie geologické minulosti. Slunce je vědeckými metodami zkoumáno na 150 let, avšak systematická astronomická pozorování sahají nejméně 2000 let do minulosti (vezmeme-li v úvahu čínské hvězdáře, tento údaj se rázem zdvojnásobí). Super-erupce by se musely projevit přinejmenším polárními zářemi až k rovníku. O takových však nemáme záznamy. Pomoci může také studium některých jiných objektů ve Sluneční soustavě. Takto mohutné energetické výrony by například musely dočasně roztavit led na jupiterových měsících a zanechat tak na nich vyhlazené zmrzlé pláně. Nic takového však kosmické sondy nepozorovaly.

Ilustrační foto...

Masivní sluneční erupce z října 2003. Animace byla vytvořena na základě pozorování družicí SOHO

Astronomové jsou pozorováním nadšení ještě z jednoho důvodu. Pozorované tvrdé rentgenové záření totiž pochází z okamžiku, kdy se erupce tvořila. Procesy na Slunci jsou z velké části řízeny magnetickým polem. V místech, kde silné magnetické pole vystupuje na povrch, vzniká takzvaná aktivní oblast. Přesněji řečeno se zde vyskytují sluneční skvrny, tedy chladnější místa, která jsou chladnější právě působením silného magnetického pole. Magnetické pole v aktivních oblastech může být jednoduché (pak připomíná tyčový magnet), nebo velmi složité (kdybyste měli takových tyčových magnetů sypanou hromadu). Mnohé konfigurace magnetických polí ve fotosféře jsou nestabilní – je v nich nahromaděna spousta volné energie. Jak moc je pole nestabilní, se dá odhadnout z jeho topologie. Nestabilní konfigurace může vzniknout například vírovými pohyby plazmatu v aktivní oblasti, což se také běžně pozoruje.

Ilustrační foto...
Panoramatický snímek zachycující horizontálně asi 110° vznikl složením dvou snímků pořízených v čase 19:15 až 19:16 SEČ. Sever se nachází poněkud vpravo od středu obrázku. Objektiv Pentacon 2.8/29mm, expozice 20-30 s. Foto M. Druckmüller.

Může se stát, že je do nestability magnetického pole dodáno tolik energie, až přeteče onen pověstný pohár. Pak pozorujeme jev, který je nazýván erupcí. Magnetické pole v krátkém časovém okamžiku přeskočí do stabilnější konfigurace (odborně se mluví o magnetické rekonexi) a přitom se uvolní nahromaděná energie na všech vlnových délkách, převážně však v krátkovlnné oblasti spektra. To vše se stane v krátkém časovém okamžiku, maximálně během několika desítek minut. Ve výjimečných případech lze erupce jako zjasnění pozorovat i ve viditelném světle – takovým se říká bílé erupce. Erupci poprvé pozoroval sluneční pozorovatel Richard Carrington 1. září 1859 a to jen díky tomu, že šlo právě o tu „bílou“.

Ilustrační foto...
Brněnská hvězdárna, Kraví hora, čas asi 20:50 SEČ, expozice 40 s, objektiv Flektogon 2.8/20mm. Foto M. Druckmüller.

Mnohé erupce jsou doprovázený také výronem hmoty z fotosféry a chromosféry do korony, tzv. koronárními ejekcemi hmoty (CME). Ze Slunce je v takovém případě velkou rychlostí vyražen mrak řídkého plazmatu, který podél siločar meziplanetárního magnetického pole směřuje do hlubin Sluneční soustavy. Pokud se setká se Zemí, může to mít pro lidstvo některé zajímavé důsledky, například dobře známé polární záře.

redakce

| Zdroj: NASA IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jak umře Mir?
Ilustrační foto...
Obloha v červenci
Ilustrační foto...
Obrovský mrak na severu Titanu
Ilustrační foto...
Aktivita výrazných meteorických rojov v jesenn
Ilustrační foto...
Rychlejší přežije
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691