Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Nezmar Galileo

Samozřejmě mám teď na mysli onu báječnou sondu, která navazuje na skvělou tradici Voyagerů a již po více než pět let obíhá kolem Jupiteru a neúnavně sbírá data o tomto systému. Snímky, i když je jich jen zlomek oproti původním předpokladům (počet přenášených dat musel být silně redukován vzhledem k vyřazení hlavní antény již na začátku mise), překvapují odborníky a udivují laiky.

Ilustrační foto...Kupříkladu záběry družice Ió: při posledních téměř sebevražedných těsných průletech kolem tohoto satelitu pořídila sonda záběry s rozlišením pouhých 5,2 metru! Tento sopečnou činností neustále přetvářený svět je určitě jeden z nejzajímavějších ve sluneční soustavě. Za mohutnou vulkanickou aktivitu je přitom zodpovědný Jupiter, který slapovými silami deformuje povrch maličké družice. Slapové síly pravidelně vzdouvají (a opět stlačují) povrch zhruba o 100 metrů. Srovnejme to kupříkladu s deformacemi povrchu pozemských moří -- jejich povrch se slapovým působením Měsíce zvedá a klesá v průměru jen asi o dva metry, a to jde o vodní masu, nikoli pevnou horninu! Takové pohyby kůry družice Ió jsou pak samozřejmě zdrojem značného množství tepla; pod povrchem se taví horniny a tryskají vulkanickými průduchy až do třistakilometrové výše nad povrch.

Ale ani svět Europy, druhého většího satelitu v řadě po Ió, není bez překvapení. Už téměř každý z odborníků je ochoten tvrdit, že pod vrstvou všelijak rozlámaného ledu se nachází rozsáhlý vodní oceán. Nyní byl na snímcích z Galilea objeven další kráter o průměru asi 80 kilometrů (na záběru v nepravých barvách je to světlá červená skvrna, jež je poněkud napravo od středu). Jde bezpochyby o kráter impaktní, vzniklý srážkou s menší planetkou či jádrem nějaké komety. Takové případy jsou na Europě velmi vzácné -- zatím známe jen 7 kráterů větších než 20 kilometrů. To jen potvrzuje, že povrch ledem pokryté družice je z geologického hlediska velice mladý.

Ilustrační foto...Na záběru vybarveném počítačem je červeně vyznačen povrch, kde převládá čistý vodní led, zatímco odstíny do modra naznačují, že tu je přítomen též jiný materiál. Jaký by to mohl být, je zatím nejasné: může jít o minerály vzniklé odpařováním solných roztoků, nebo je to kyselina sírová, která minerály obohacuje.

Světlejší prstenec představuje vyvrženiny podpovrchového materiálu, který se dostal na povrch při střetu s cizím tělesem, zatímco tmavé oblasti mohou obsahovat i něco z tělesa, jež se s Europou střetlo.

Východním směrem od kráteru (tedy na snímku vpravo) jsou jakési náznaky dalších dvou až tří podobných struktur, i když poněkud menších rozměrů. Není vyloučeno, že zde sledujeme část řetízku kráterů (tento typ objektů známe například z družice Kallistó). Je to bezpochyby velice zajímavá část povrchu Europy, určitě jedno z potenciálních míst přistání pro sondy, které budou následovat po průzkumu v rámci mise Europa Orbiter.

Zdeněk Pokorný

| Zdroj: NASA (JPL) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Raketoplán Endeavour odstartoval k ISS
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 68
Ilustrační foto...
Who is who
Ilustrační foto...
Úpické zprávy -- začátek
Ilustrační foto...
Instantní galerie 27
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691