Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Smrt Galilea

Navzdory všem překážkám -- osmiletému zdržení startu, jedenáctiletému zpoždění s příletem k cíli, nefunkční hlavní anténou, která degradovala přenos informací na pouhou stotisícinu původního plánu (díky revoluční práci počítačových expertů však nakonec zvýšené o stonásobek), či problémovému magnetofonu -- se sonda Galileo před pěti roky zavěsila na oběžnou dráhu Jupiteru. Po řadě unikátních pozorování, těsných průletů nad velkými měsíci, však nastal čas k odchodu do věčných lovišť.

Ilustrační foto...Podle původního plánu byla tato americká sonda, jedna z tzv. "velikých" výprav NASA v ceně řádu miliard dolarů, připravena na dva roky pobytu v agresivním prostředí radiačních pásů Jupiteru. Od příletu v prosinci 1995, až do sklonku roku 1998 však sonda pracovala bez chyby. Proto byla výprava zcela zákonitě prodloužena: s akcentem na výzkum dvou zajímavých satelitů a samozřejmě s úkolem monitorovat aktivitu atmosféry planety.

V průběhu rozšířené mise "led - oheň - voda" se sonda osmkrát protáhla kolem podivuhodné Európy a podvakrát zanořila i hluboko do radiačních pásů kolem Ió. Galileo tehdy zvládnulo pozorování, která byla díky závadě na palubním magnetofonu zrušena při jeho příletu sedmého prosince 1995.

Konstruktéři mohli být spokojeni -- i tyto manévry přestála družice prakticky bez poškození. A to i přesto, že ji 12. srpna loňského roku málem knokautovala nečekaná sprška nabitých částic, několikrát intenzivnější než vůbec kdy předpokládaná dávka.

Ostatně právě tyhle nabité částice několikrát zmátly elektroniku Galilea, které se pak přepnulo do bezpečnostního módu a čekalo na pokyny z pozemského řídícího střediska v kalifornské Passadeně. Takový výpadek se vyskytl i při dvou průletech kolem Európy.

Aby se takové případy nadále neopakovaly, připravili specialisté "odolnější" softwarové vybavení, takže poslední blízká setkání proběhla už bez nepříjemných komplikací. Na sklonku druhého "funkčního" období tak přetrvaly problémy pouze s ultrafialovým spektrometrem (již zcela mimo provoz) a infračerveným spektrometrem, jenž už sice nedokáže provádět mineralogická mapování, ale zvládne stále ještě pořizovat mapy rozložení teplot.

Ilustrační foto...

Koncem roku 1999 jsme se tudíž, bez jakéhokoli překvapení, dočkali dalšího pokračování výpravy. Tentokráte s honosným přívlastkem "miléniové" a pouze s roční podmínkou. Galileo měl znovu navštívit Ió, Európu a Ganymeda.

Čas jde kupředu. S plněním tohoto harmonogramu je sonda již v polovině, nyní se pohybuje po velmi protáhlé dráze, daleko od nepříjemných radiačních pásů, až dvacet milionů kilometrů od planety. Posledním cílem bude 28. prosince tohoto roku průlet kolem Ganymeda. Měsíc bude v té době ve stínu planety a Galileo tak dostane jedinečnou příležitost nahlédnout na polární záře generované magnetickým polem. O dva dny později se pak "připojí" k prolétající sondě Cassini, která je na cestě k Saturnu. Observatoře budou simultánně proměřovat kvality rozsáhlé Jupiterovy magnetosféry.

Ale co bude potom? Svoji roli samozřejmě hraje podstatný, neodvratný nedostatek pohonných hmot. Když se totiž Galileo vydalo na svoji pouť, dostalo do vínku ve dvou nádržích 632 kilogramů pohonných hmot. Dnes už mu zbývá pouhá desetina a zásoby si i nadále tenčí.

Zatímco Cassini bude pokračovat k Saturnu, kam dorazí v polovině roku 2004, neodvratný osud Galilea je nejasný. Chtělo by se říci "ve hvězdách", ale ve skutečnosti záleží na rozhodnutí několika lidí, především pak Komise pro planetární a měsíční výzkum při americké Národní akademii věd. Právě z ní přitom před nedávnem prosáklo několik důležitých materiálů.

Detailní scénář pro rok 2001 a dál je zatím přísně utajený, nicméně zákony nebeské mechaniky, stejně jako doporučení komise hovoří jasně.

  1. Výprava Galilea bude po třetí, naposledy prodloužena.
  2. Existuje několik konkrétních scénářů dalšího osudu úspěšné sondy.
Experti NASA totiž řeší jedno základní dilema. Je možné, že sonda v blízké budoucnosti -- díky závadě a nebo další vražedné spršce nabitých částic -- vypoví poslušnost a přestane být ovladatelná. V takovém případě se ovšem stane hříčkou gravitačních polí čtyř velikých měsíců a samozřejmě samotné planety.

Může se pak stát, že těsný průlet kolem některého z měsíců sondu vymrští zpět do volného prostoru sluneční soustavy. To je ale podle výpočtů pracovníků Jet Propulsion Laboratory jenom málo pravděpodobné. Stejně tak mohou manévry Galilea nasměrovat do náruče Jupiteru, ve které se při rychlém průletu atmosférou změní jednotlivé atomy a molekuly. S největší jistotou však ale skončí roztříštěný na povrchu jednoho ze čtyř velikých měsíců.

No a právě toho se odborníci obávají. Galileo jako umělá družice nikdy neprošel žádnou sterilizací. Stejně jako atmosférické pouzdro, které při příletu vypustil do Jupiteru. Pravděpodobnost, že by nějaké bakterie, které se při startu ukrývaly v útrobách, přežily dlouhodobý pobyt v meziplanetárním prostoru, ohromné dávky záření v prostoru kolem planety a nakonec i pád rychlostí několika tisíc kilometrů v hodině, je sice malá, avšak nikoli nulová. Živé organismy jsou prevít, který vydrží hodně. Příkladem může být Streptococcus mitis, baktérie která v počtu 50 až 100 exemplářů přežila 31 měsíců v kabelech sondy Surveyor 3, které v listopadu 1969 přivezla zpět na Zemi posádka Apolla 12.

Ilustrační foto...A protože se může stát, že si to neovladatelné Galileo namíří směrem k ledové Európě, není osud sondy analytikům vůbec lhostejný. Naopak. Existují indicie, že povrch tohoto měsíce žije svým, pomalým způsobem a dokonce, že se pod jeho ledovou kůrou nachází tekutý oceán. Byť je to velmi málo pravděpodobné, v prostoru visí riziko, že tento svět znečistíme biologickým materiálem. Důsledky takové invaze nelze vůbec domyslet.

Komise americké Národní akademie věd proto doporučila NASA, aby v dalších plánech minimalizovala pravděpodobnost této varianty na pouhou desetinu promile. Jinými slovy specialisté z Jet Propulsion Laboratory mají aranžovat misi Galilea tak, aby se v každém případě vyhnul Európě. Navíc komise navrhla vyřadit i Ganymed a Callisto, pod jejichž kůrou se možná také ukrývá tajemný vodní svět. Jediným přijatelným "kosmickým hrobem" tedy zůstává vulkanickou činností pečlivě "vysušené" Ió a samozřejmě Jupiterova atmosféra. A protože je planeta větší a tedy i snadněji dostupný cíl, lze říci, že právě tady naše pozemská observatoř vzplane.

Ještě předtím se ale NASA s největší pravděpodobností pokusí z Galilea vyždímat další informace. V dosahu vědychtivých odborníků jsou hned dva cíle:

  • Amalthea: Tento bramborovitý měsíc o průměru kolem 250 kilometrů byl zatím pozorován jenom z velké vzdálenosti. I když se pohybuje uvnitř radiačních pásů, kde je intenzita záření výrazně vyšší v porovnání s okolí Ió, blízký průlet by snad přinesl ostřejší a podrobnější záběry, při monitorování pohybu Galilea pak i dobrý odhad hmotnosti a tedy i hustoty. Tedy něco, co zatím k dispozici nemáme.
  • Ió: Jelikož se zatím z žádnou další sondou typu Galileo nepočítá, máme jednu z mála možností nahlédnout z blízka do kuchyně tohoto neklidného satelitu. Přestože infračervený spektrometr na sondě už nepracuje, takže nemůžeme studovat mineralogické složení, záběry s těsné blízkosti, spolu s měřením teploty, mohou být více než užitečné. Proto vědci požadují ještě další těsná setkání. Obzvlášť zajímavé mohou být průlety nad některým z pólů -- existuje totiž hypotéza, že i Ió, stejně jako Ganyméd, má tekuté jádro, jež generuje měřitelné magnetické pole. Galileo sice tuto oblast navštívilo v listopadu loňského roku, kdy si to prosvištělo jenom tři sta kilometrů od povrchu, avšak díky kombinaci radiačního poškození a softwarové chyby během nejtěsnějšího přiblížení nepracovalo. Ostatně další takový průlet doporučuje i komise Národní akademie věd.
Názor NASA v těchto chvílích zřejmě osciluje mezi dvěmi variantami: prodloužit vědecké žně sondy co nejdéle, nebo ji pro jistotu rovnou poslat k Jupiteru? Výsledkem jsou čtyři různé scénáře začínající průletem kolem Ganymeda 28. prosince tohoto roku.První tři využijí gravitačního pole Callista v květnu 2001 ke zkrácení oběžné dráhy, což umožní tři těsné průlety na Ió v srpnu, říjnu 2001 a lednu 2002. Přesně podle dřívějších zvěstí, umožní první dvě setkání pozorování severního a jižního pólu satelitu z výšky jenom sto kilometrů. Hned to první se přitom odehraje nad kalderou Tvashtar, lávovým výlevem dlouhým 25 kilometrů, širokým jeden a půl kilometru a teplým 700 až 1300 stupňů Celsia. Při třetím průletu nastane opět okamžik rozhodnutí mezi třemi posledními cestami:
  • V prvním případě proletí Galileo kolem Ió, které ho vymrští na velmi nízkou dráhu kolem Jupiteru s oběžnou dobou deset měsíců. Po dokončení prvního oběhu se díky gravitačnímu poli planety i čtyř největších měsíců dostane v prosinci 2002 tak hluboko do atmosféry, že zde ihned shoří.
  • Ve druhém případě se sice dostane na podobnou dráhu, avšak ne tak nízko. To sondě umožní v listopadu 2002 prolétnout kolem Amalthey, odvysílat posbírané informace a poté v září 2003 zaniknout v atmosféře.
  • Poslední možností je dostat Galileo na dráhu s periodou oběhu devět měsíců -- to umožní v září 2002 blízkou návštěvu Amaltehy a vykonat další dva oběhy kolem Jupiteru, a v lednu 2004 opět zaniknout v atmosféře. (Mezitím samozřejmě poskytne řadu velmi zajímavých pozorování Jupiteru jako takového.)

Ilustrační foto...

Výběr konečného scénáře ovlivní řada faktorů. Na prvním místě, jak už bývá zvykem, jsou samozřejmě nezbytné dolary z fondu NASA. Stejně důležité je udržet kontrolu nad sondou do třetího průletu kolem Ió.

Samozřejmě v úvahu také přichází čtvrtý případ, kdy se rozhodne o ukončení výpravy ihned po letošním prosincovém setkání s Ganymedem. V takovém případě se observatoř dostane na dráhu s devítiměsíční periodou, která ji umožní v srpnu 2001 průlet kolem Amalthey. V atmosféře pak shoří v prosinci 2002.

Naskýtá se otázka, zda nám riziko selhání sondy a tedy i potenciální, byť prakticky minimální, kontaminace cizích světů stojí za další výzkum Ió a Amalthei? Žádné konkrétní kalkulace, na základě kterých by bylo možné rozhodovat, zatím neexistují. Nicméně už Komise pro planetární a měsíční výzkum zcela jasně v jedné ze zpráv uvedla: "Na základě dostupných informací lze očekávat, že zatížení Galilea radiací vzroste během dalšího roku provozu odhadem o dvacet procent." Na základě tohoto konstatování, s přehlédnutím k faktu, že jsou všechny systémy sondy zdvojeny, lze tudíž říci, že pravděpodobnost úplného selhání observatoře je velmi nízké. "Navíc, možnost ztráty úplné kontroly lze snížit pečlivým monitorováním stavu sondy a závazkem, že NASA zacílí Galilea na kolizní dráhu s Jupiterem v okamžiku problému s kterýmkoli z klíčových navigačních a kontrolních systémů."

Ať už to tedy dopadne jakkoli, je už nyní zřejmé, že sága s nadpisem "Galileo" neskončí dříve než v období mezi prosincem 2002 a lednem 2004. Do té doby tato sonda ještě stihne něco mezi dvěma až šest velmi zajímavými průlety kolem Jupiterových měsíců.

Jiří Dušek

| Zdroj: Internet IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
STS-123: Endeavour – souhrnné informace
Ilustrační foto...
Vyhledávací mapka pro kometu C/2004 Q2 (Machholz
Ilustrační foto...
Léto na konci vesmíru!
Ilustrační foto...
Evropská turistická mapa Marsu
Ilustrační foto...
Astronauti přestavují ISS
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691