Geologická vycházka do kráteru Saaksjarvi...
Když jsme měli jet na halo meeting neodolal jsem pokušení navštívit nějakou tu finskou impaktní strukturu. A tak jsme se s Patrikem obrátili na Jarma který mimo hala se zajímá i o tuto problematiku. Nakonec nám doporučil strukturu Saaksjarvi a nabídl se, že nás k ní doveze autem. Zkrátka ideální možnost kterou jsem velmi ocenil při průzkumu kráteru.
Něco málo o kráteru - průměr kráteru: průměr: 5-6km, stáří: 543+-12mil. let, povodní meteorit typu chondrit měl průměr asi 250m s energii 1000 MT a namířil si to přímo na tehdejší kontinent Baltika ( severní část Evropy a Skandinávie ). Plocha postižená dopadem planetky byla 10 0000km čtverečních, tedy 0,002% zemského povrchu. Četnost dopadu takto velké planetky je jednou za 10 000 let. Původní terčový podklad tvoří vyvrělé horniny s největším zastoupením granitu v bíle a skandinávské formě, menší zastoupení čedič, gabro, rula, chemogenní vápenec a pískovec. Kráter měl poměrně klidné bytí až do doby kdy jej párkrát projely čtvrtohorní ledovce. Od té doby vypadá spíš jak glaciální jezero s až neuvěřitelně tmavě modrou barvou vody.
Diky nánosům z ledovcových morén jsme prozkoumali par míst s různou koncentrací impaktitů a našli tyto impaktní horniny:
DARK IMPACT MELT - impakní tavenina ze středu kráteru černé a šedé barvy s výraznými globulemi, sklovitými formacemi a amorfními šokovými křemeny jež by mohli být kandidáty na tzv. šokové lamely typu PF a PDF. Teplota při vzniku horniny 2500-3000 °C.
SUEVIT - typická hornina impaktních kráterů. Tavenina s tepelně narušenými úlomky hornin a snad i původního meteoritu. Na povrch úlomku je vápenec, který zřejmě vystoupil na povrch v fázi po zchladnutí impaktitu nebo pozdějším období.
MELT METRIX BRECCIA - hornina podobná suevitu s větším zastoupením pískovce a menším protavením úlomkovitých hornin. Na hornině jsou patrné žulové částečky. Patři k těm vzácnějším impaktitům a našli jsme jen jeden kus.
MELT BREARING BRECCIA - impaktit velmi podobný tavenině rudo-hnědé barvy. Při bližším pohledu jsou patrné neprotavené části hornin.
LITHIC BRECCIA - taveninou s natavenými žulovými úlomky. Hornina má poměrně vysoké zastoupení silikátu. Velmi tvrdá brekcie tvrdosti i strukturou připomínající jistý druh dlažebních kostek.
RESURGE BRECCIA - slepenec více-zrnité tepelně méně zpracované taveniny s tepelně nenarušenými úlomky hornin. Podobně jak u lithic brekcie je zde jisté zastoupení silikátu v hornině.
POLYMICT BRECCIA - nejméně protavená hornina, ale paradoxně nejvíce tvrdá. Tvrdosti se vyrovná betonu. Tavenina připomíná spíše pískovec v které jsou tepelně nenarušené úlomky převážně švédské žuly. Teplotu při vzniku bych odhadoval na 300°C a až pozdější slepencové stmelení dodalo hornině tvrdost.
Co dodat na závěr. Předem bych chtěl vyzvednout Jarmovu pomoc. Bez jeho znalosti místních nalezišť by jsme nenašli ani desetinu impaktitu. Prakticky jsme nasbírali všechny důležité impaktity od středu až po okraj původního kráteru a tak jsem mohl zpětně zpracovat historii tepelného zpracování původních terčových hornin. Z hornin co jsme nenašli mi chybí Pseudotachylit, avšak zmínku o nalezu z této struktury jsem nenašel a tak bud patří k těm vzácným a nebo v kráteru zcela chybí. Nenašli jsme ani vzácné impaktity ( Agate from impact breccia, Red schoked granite a Grey impact melt ) a naše nálezy dopadových kuželu byly spíše problematické.
