Skupina vytrvalých mikrobů žijící v těch nejdrsnějších pozemských podmínkách by mohla dobře vegetovat v chladném prostředí Marsu.
Při dvouletém laboratorním studiu objevili vědci, že některé mikroorganismy nejen přežívají, ale dokonce se i reprodukují při teplotě okolo – 1,2°C. Tyto mikroorganismy vyvinuly také obranný mechanismus, který je chrání před nízkou teplotou. Na výzkumu spolupracovali astronomové ze Space Telescope Science Institute a mikrobiologové z Maryland Biotechnology Institute's Center.
„Nízký teplotní rozsah pro život je zvláště důležitý od té doby, kdy jsou chladná místa ve sluneční soustavě a Galaxii běžnější než místa horká“, říká astronom Neill Reid. Většina hvězd v naší Galaxii jsou chladnější než Slunce. Zóna vhodná pro život je kolem těchto hvězd blíže než v našem planetárním systému. Výsledky ukazují, že nejnižší teploty, ve kterých tyto organismy mohou žít spadají do rozsahu teplot na dnešním Marsu. Organismy by mohly žít a růst především pod povrchem.
Snímek pořízený elektronovým mikroskopem zachycuje mikroorganismy halophiles a methanogens Vědci studovali dva druhy jednobuněčných organismů - halophiles a methanogens. Tyto organismy patří do skupiny extremophiles a na Zemi se vyskytují v blízkostí horkých pramenů, solných jezer, polárních čepiček apod. v podmínkách, které by rostliny a živočichové nepřežili. Halophiles se daří ve slané vodě a může odolat extrémním dávkám záření. Methanogens jsou schopní žít poblíž míst s výskytem vodíku a oxidu uhličitého. Tyto organismy pak produkují metan. Při pokusech v laboratoři se organismům dařilo až do teploty -2°C. Slaná voda, ve které organismy přeživaly, může zůstat v kapalném stavu až do teploty -28°C. Vědce také překvapilo, že halophiles a methanogens se před nízkými teplotami samy chránily. Podobně se chovají některé polární bakterie. Oba druhy by tak mohly přežít i na povrchu suchého Marsu, aniž by potřebovaly kyslík. Další studie budou směřovat k výzkumu DNA těchto mikroorganismu. Vědci chtějí prozkoumat každý gen a přijít na to, jak se organismy dokáží samy před chladem ochránit. Mnohé extremophiles jsou pozůstatkem Archaea, prvních mikroorganických obyvatel Země, kteří se na naší planetě objevili před 3,5 miliardami let. Vědci chtějí v budoucnu určit spodní a horní teplotní hranici, kterou může život snést a přizpůsobit se ji. To bude zvláště důležité při výzkumu planet mimo sluneční soustavu. Prozatím totiž přesně nevíme, v jakých podmínkách může život ve vesmíru existovat.
Zdroj: spaceref.com