Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Návod na použití vesmíru - Slunci vstříc, nevýrazné planety

Zatímco Slunce oplývá řadou detailů, planety a jejich nejtěsnější okolí jsou v malých dalekohledech docela fádní. Právě o tom je předposlední díl našeho seriálu pro (nejen) začínající pozorovatele.

Slunci vstříc
Na úvod jedno důrazné varování: V žádném případě se nesmíte na oslnivý sluneční disk dívat bez speciálních pomůcek. Ať již budete pozorovat pouhým okem nebo dalekohledem, vždy je nezbytné chránit se filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i infračervené záření. Slunce skrz ně musí být na pohled příjemné, tak světlé jako osvětlený papír.

Téměř dokonalá a hlavně úplně bezpečná je tzv. projekce, kdy obraz Slunce promítnete na kousek bílého papíru. Vezměte si čistý papír a přidržte ho decimetr nebo více za okulárem (u triedru nezapomeňte zakrýt jeden objektiv). Jakmile dalekohled na stativu správně namíříte, objeví se vám na papíru bílé kolečko -- obraz Slunce. Jestliže nebudou jeho okraje ostré, zkuste papír přiblížit či oddálit a pohrajte si s ostřením. Známé sluneční skvrny budou mít podobu drobných černých teček s šedivými okraji.

Ilustrační foto...

Největší z nich bývají vidět i bez dalekohledu. V takovém případě si oslnivé Slunce zeslabte pohledem skrz "černý" konec vyvolaného černobílého filmu (nikoli barevných). Pokud bude i nadále pohled nepříjemný, použijte dva takové filtry položené na sebe. Když je Slunce velmi nízko nebo za mraky, mohou dobře posloužit i hodně černé sluneční brýle.

Sluneční skvrny promítané na papír se pokuste zachytit kresbou do předem připravených koleček. Budete-li je sledovat několik dní po sobě vždy ve stejnou hodinu a pokaždé jejich polohu zaznamenáte do stejné kružnice, odhalíte pohyb skvrn po slunečním disku. Můžete se tak pokusit odhadnout, jak rychle se točí Slunce.

rekapitulace:

  • Zkuste den po dni sledovat proměny na povrchu Slunce. Kazy na jeho pleti -- chladnější místa zvaná sluneční skvrny -- nejen, že mění díky rotaci hvězdy svoji polohu, ale také žijí vlastním životem. Rozpadají se na menší a postupně zcela mizí.

 

 

Nevýrazné planety
Snímky pořízené meziplanetárními sondami jsou sice úžasné a zdobí nejednu astronomickou knížku, ale popravdě řečeno malými dalekohledy na planetách příliš zajímavých věcí nespatříte. Omezená rozlišovací schopnost jednoduchých přístrojů vám ukáže "jenom" několik zajímavých jevů.

Podobně jako u Měsíce vznikají fáze Venuše. Navíc v průběhu měsíců s rostoucí nebo klesající vzdáleností od nás mění Venuše nápadně i úhlový průměr.

Největší Jupiterovy měsíce -- v pořadí podle vzdálenosti od planety Íó, Európa, Ganyméd a Kallistó -- jsou čtyři a lehce je zahlédnete i v triedru upevněném na stativu. Už s odstupem několika hodin zjistíte (a kresbou si lehce potvrdíte), že neustále mění polohu. Tu a tam některý z nich zmizí -- tehdy se nachází před nebo za Jupiterem. Zahlédnout můžete zkusit i některé atmosférické jevy; temné rovníkové pásy (na rozdíl od známé, ale nijak nápadné Červené skvrny) jsou patrné už v dalekohledu o průměru objektivu nad pět centimetrů. Samozřejmě za dostatečného zvětšení.

Posledním nápadným jevem je Saturnův prstenec, známá ozdoba druhé největší planety sluneční soustavy. K jeho zahlédnutí je však nezbytný dalekohled s kvalitní optikou. V těsné blízkosti planety určitě snadno odhalíte i největší měsíc -- Titan.

V dosahu malých přístrojů jsou samozřejmě i jiná tělesa: Merkur, Mars či Uran -- bez výraznějších detailů, některé velké planetky z oblasti mezi Marsem a Jupiterem, například Pallas, Juno či Vesta a výjimečně i jasné komety. A pokud vám bude přát štěstí, dříve nebo později vám zorným polem triedru přeletí i meteor.

rekapitulace:

  • I když máte k dispozici velmi jednoduchý dalekohled, zkuste se podívat na některé planety. Máte šanci zahlédnou pár nejvýraznějších podrobností.
  • S připevněným triedrem sledujte změny poloh čtyř nejjasnějších měsíců Jupiteru a porovnáním kreseb okolí Saturnu se pokuste odhalit Titan.
  • Chcete se podívat na meteory a "splnit si" tak řadu svých tajných přání? Pak máte největší šance v době, kdy je aktivní některý z řady meteorických rojů. Hodně padajících hvězd určitě spatříte v prvních lednových dnech (roj Quadrantid), kolem 12. srpna (tzv. Perseidy) a kolem 13 prosince (Geminidy).
Návod na použití vesmíru, dříve Rady pro začínající pozorovatele, vychází (na pokračování) v této úpravě poprvé. Elektronickou verzi na podzim tohoto roku doplní i verze papírová, kterou vydá Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Nedílnou součástí publikace je i elektronická příloha rady.astronomy.cz, ve které najdete řadu dalších doplňujících informací. Autoři vám budou velmi vděčni za jakékoli připomínky.

Dosud vyšly tyto kapitoly:

Jiří Dušek, Jan Hollan

| Zdroj: Dokončení příště IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Cesta do království slizu a temna
Ilustrační foto...
Hnědý trpaslík v planetárním systému
Ilustrační foto...
STS-122: Multimédia z mise 1
Ilustrační foto...
Jinoplanety u jinohvězd
Ilustrační foto...
Kdy se opalovat?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691