Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Legendární kostlivci hvězdárenských skříní

Česká republika je astronomicky výjimečná země. Na jejím území se totiž nachází jedinečně hustá síť hvězdáren a planetárií, s dlouholetou tradicí a odborným zázemím. Řadí se tak mezi světové unikáty, a leckdo nás za to ve světě právem obdivuje…

Tak tohle sdělení, v různých variacích, najdete v nejedné knížce, retrospektivním článku, žádosti o grant či rozhlasové ódě. Je však pravdivé? Skutečně jsme pozitivní deviací v celosvětovém moři vědy a techniky? Bohužel, nikoli.

Samozřejmě, že nemá smysl posuzovat „kvalitu“ nabízeného programu. V takovém případě bychom se pohádali nejen na mezinárodní úrovni, ale zcela jistě i celostátní či „jenom“ regionální. Stručně řečeno, některé astronomické instituce mají více financí či nápadů, jiné lehce koketují s odkazem Walta Disneyho, pak je tu pár bigotních fundamentalistů, zatuchlých socialistických dinosaurů, nemocných hvězdáren a umírajících planetárií… Prostě, s mírnou nadsázkou je situace více než pestrá. Jediné, co má tedy význam porovnávat, jsou tudíž suchá statistická čísla.

Ilustrační foto...

Samozřejmě, jedná se o hrubé odhady, ale když si projdete Internet a sumarizujete počet „veřejných“ hvězdáren a planetárií v různých částech Evropy, vyjdou vám docela zajímavé poměry. S první kategorií stánků múzy Uránie to bylo poněkud těžší, ale během pár desítek minut z kalkulátoru vypadlo, že v Rakousku připadá jedna „veřejná“ hvězdárna na 370 tisíc obyvatel. Na Slovensku je to o něco horší – 390 tisíc obyvatel, ve sjednoceném Německu – 520 tisíc obyvatel a Švýcarsku – asi 610 tisíc obyvatel. No a co Česko? To je na úrovni posledního zmiňovaného, tedy švýcarské federace…

Dobře, dobře… Kolik bylo do průzkumu asi započítáno institucí? Kdyby se vzaly do úvahu všechny hvězdárny, pak by určitě vyšlo číslo alespoň dvakrát menší! Možná ano, i když ani v případě ostatních zemích nebyla „začárkována“ každá alespoň trochu se otáčející „kopule“. Každopádně i tak se naše středoevropská zemička nijak nevyšvihne mimo průměr starého kontinentu.

Ještě jednoznačnější situace je v případě planetárií – zařízení, kde lze sledovat umělou oblohu, je definováno projekčním přístrojem, seznamy planetárií jsou pak běžně dostupné a zdá se, že velmi kompletní. Nuže tedy, v případě planetárií je na tom nejhůře Polsko, kde jedno takové zařízení připadá na 4,3 milionu obyvatel. Naopak nejlépe je na tom Slovensko, Francie a Německo, kde vychází jeden projekční přístroj na 0,8 až 0,9 milionu obyvatel. A kdeže je naše republika? Po boku Rakouska a Velké Británie (1,3 až 1,6 milionu obyvatel)… Tedy, opět velmi slušný průměr. Ale jen průměr.

Samozřejmě, naskýtá se otázka, kde vznikla pověst o nadstandardní astronomické hustotě v českých, moravských a slezských hájích a luzích. Domnívám se, že stejně jako jiné pověsti, má i tahle racionální jádro. V padesátých letech 20. století skutečně na území Československa vznikalo neuvěřitelné množství menších i větších hvězdáren. I když nejsou k dispozici žádné statistiky, je zřejmé, že jsme tehdy skutečně vypadali jako astronomicky výjimečná země – alespoň z kvantitativního úhlu pohledu, o kvalitě nemá smysl spekulovat. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Druhou světovou válkou poničení země jako Německo, Polsko či Francie se zmátožily a začaly nás rychle dohánět. Ve všech ostatních státech Evropy v posledních deseti, dvaceti rocích vznikají nové hvězdárny a planetária. Krásným příkladem je třeba Francie. Zatímco v roce 1980 zde bylo jenom šest planetárií, o deset roků později již 49 a v tomto roce 76! Stejně tak v sousedním Německu nese celá řada menších hvězdáren letopočet vzniku od roku 1990 až do současnosti. A například za velikou louží připadá jedno planetárium na 1,3 milionů Kanaďanů, resp. 600 tisíc Američanů…

Z tohoto jednoduchého průzkumu je patrné, že není rozdílu mezi dávnou „kapitalistickou zemí“ a středoevropským zákoutím, kde komunistické vlády – alespoň v některých případech – podporovaly vznik ateistických hvězdáren a planetárií. A Česká republika pak rozhodně není výjimečně zahuštěná astronomická země, která má jenom stěží obdoby. Bezesporu jsme slušný průměr, ale to je tak všechno.

Jiří Dušek

| Zdroj: Jiřikůf astronomický deník IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Chcete se stát klikvorkery?
Ilustrační foto...
Kto objavil Perseidy ?
Ilustrační foto...
Souhvězdí: Lev (Leo), zkr. Leo
Ilustrační foto...
Pozorování na podvečer
Ilustrační foto...
Blízké setkání planetkového druhu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691