Jsou astronomové i na Moravě a ve Slezsku?
Určitě jste se s tím už setkali. Neustálé dohady o jednoslovném názvu České republiky. Označení Česko vadí především obyvatelův Moravy a Slezska. Ano, slova Čechy a Česko se někdy zaměňují. V názvech společností, úřadů, institucí a spolku označuje slovo český (česká) v drtivé většině případů, že se jedná o právnickou osobu z působením na celém území naší vlasti. To ovšem zřejmě neplatí pro Českou astronomickou společnost...
Astronomie má u nás dlouholetou tradici na celém území. V průběhu 20.století vznikala v Čechách, na Moravě a ve Slezsku rozsáhlá síť lidových hvězdáren. Těch dnes najdeme po republice obrovské množství, což je světový unikát. Také zájem o astronomii je ve všech koutech vlasti stejně velký. Tuto skutečnost už ale nekopíruje organizace a rozložení největší a hlavní astronomické společnosti u nás – České astronomické společnosti (ČAS). Pokud se podíváme na seznam poboček společnosti, nabudeme dojmu, že na východě zřejmě astronomie, hvězdárny a členové společnosti vymřeli. Poboček má ČAS nyní 6: Praha, České Budějovice, Teplice, Východočeská, Západočeská a Třebíč. No a z Třebíče je to například do Ostravy pořádný kus cesty. Také výkvět odborných sekcí nevypadá pro Moravu a Slezsko příliš dobře. Mezi 9 sekcemi, jejichž zaměření je spíše celostátní a odborné, najdeme jen dvě se sídlem na Moravě a to ještě „jen“ v Brně. Především východní část území je tak bez nadsázky odříznuta od astronomického dění a života nejen uvnitř společnosti. Na území Moravy a Slezska sice působí několik menších astronomických společností, ale ty jsou buď svým zaměřením odlišné od ČAS (např. Amatérská prohlídka oblohy), a nebo působí jen v rámci konkrétní hvězdárny a jejího okolí. Rovněž výčet akcí, na kterých se ČAS podílí, nebo je organizuje vyzní pro východ tragický. Téměř všechny probíhají v Praze nebo v Čechách. Pokud se tak chce člen společnosti zapojit do chodu, nebo si prostě jen vychutnat výhody členství má jen omezené možnosti. Buď může vše sledovat na dálku, přestěhovat se, a nebo za nemalý peníz sednout na Pendolíno a podívat se do působiště společnosti – do Čech. A důvod? Ten není tak úplně jasný. Na území Moravy a Slezska zřejmě nebyla ochota a chuť především místních hvězdáren založit například Ostravskou, či Moravskoslezskou pobočku a urvat tak alespoň část finančních prostředků na rozvoj astronomického života v kraji. Dalším důvodem je jistě totální nezájem vedení společnosti...a teď rozhodně ani v nejmenším nemyslím současné vedení. Situace je stejná minimálně už od rozdělení Československa. A řešení? Možností je několik. Můžeme nad tím mávnout rukou a říct si, že autor článku dělá z komára velblouda, můžeme si uvědomit vážnost situace a založit pobočku s působením na Moravě a ve Slezsku. V neposlední řadě můžeme založit zcela novou a nezávislou společnost – Moravskoslezskou astronomickou společnost, která by se následně ucházela o status sekce (podobně jako Společnost pro meziplanetární hmotu). Tohle není kritika, ale podnět k zahájení diskuse, na jejímž konci snad nalezneme lepší a férovější strukturu astronomie u nás.
Petr Kubala
02. 10. 2006 IAN.czIAN.cz
|
|
|
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN... |
|
|
|
|
|
|
STALO SE |
|
|
4.12.2012 - Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
|
|
|
|
|
|
|
WEBKAMERA |
|
|
 |
|
|
|
|
|