Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v říjnu

Hodláte-li v říjnu sledovat některé z těles sluneční soustavy, nezbývá než si přivstat. Snadno viditelná je totiž pouze druhá největší planeta sluneční soustavy – Saturn. Nachází se v souhvězdí Lva, nad východním obzorem se objevuje teprve před třetí hodinou ranní a pozorovatelná je až do rozbřesku.

Poznáte ji přitom snadno: Patří mezi nejjasnější objekty noční oblohy, rozhodně je nápadnější než hvězdy ve Lvu i všech přilehlých souhvězdích. Navíc kolem planety projde Měsíc. Ráno 16. října jej najdete vpravo od Saturnu, o den později vlevo. Snad nejzajímavější představení tohoto měsíce se ale odehraje mezi 20. a 23. říjnem, kdy na obloze zahlédnete celou řadu meteorů, lidově řečeno „padajících hvězd“. Naše planeta totiž při cestě kolem Slunce proletí proudem drobných prachových částic, které se v minulých tisíciletích uvolnily z jádra komety Halley. Některá z nich se strefí přímo do Země, při průletu zemskou atmosférou se rychle ohřejí a většinou i vypaří. My pak zahlédneme světelný doprovod takového zániku: sloupce plazmatu, ionizované a excitované atomy rozprášeného zrnka.

Ilustrační foto...

Celooblohová mapka je nastavena na 1. října 2006 22 hodin letního středoevropského času (15. října tedy platí pro 21 hodin a 31. října pro 20 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.

Slavná Halleyova kometa oběhne kolem Slunce jednou za 76 roků, poprvé přitom byla pozorována již v roce 240 před naším letopočtem. Její „srdce“ tvoří jádro, které vypadá jako neforemná „sněhová koule“ o délce 15 km a šířce 8 km, s povrchem zbrázděným puklinami i krátery a až několik desítek metrů tlustou vrstvou temného prachu. Zbytek jádra z velké části tvoří voda a oxid uhličitý v pevném stavu, prachové částice a také nejrůznější, složité chemické sloučeniny.

Kometární jádra jsou tak malá a tmavá, že je ze Země nelze spatřit. Jakmile se ovšem přiblíží ke Slunci, začne se z jejich povrchu uvolňovat plyn i prach a kolem jádra se pak přechodně vytvoří velmi řídká atmosféra o velikosti od stovek tisíc až po několik milionů kilometrů. Tato dočasná obálka je nasvětlena Sluncem, jádro se rázem zviditelní a na obloze se objeví kometa. Po odletu od Slunce atmosféra opět zřídne a kometa přestane být pozorovatelná. Uvolněný plyn a prach se ale zpět k jádru nevrátí, nýbrž se volně rozprostře podél jeho dráhy.

Halleyova kometa se u Slunce naposledy ocitla na jaře 1986, kdy byla uvnitř dráhy Merkuru a v její těsné blízkosti prolétlo hned několik meziplanetárních sond. Nejblíže byla evropská Giotto, která se dostala jenom 600 kilometrů od jádra. I když byla nárazem menší prachové částice značně zdemolována, podařilo se jí nakonec zhotovit kolem dvou tisíc unikátních záběrů. V současné době se jádro komety Halley nachází někde za dráhou planety Neptun. Od Slunce se přitom bude vzdalovat až do prosince 2023, zpět k Zemi se vrátí v roce 2061.

Ilustrační foto...

Zatímco při posledním návratu na jaře 1986 byla na tmavé obloze snadno viditelná i bez dalekohledu, nyní je miliardkrát slabší než nejslabší hvězdy pozorovatelné pouhýma očima. Přesto všechno se můžete na Halleyovu kometu podívat alespoň symbolicky. Naše planeta totiž během kalendářního roku hned dvakrát prolétá proudem prachových částic Halleyovy komety – v květnu a právě nyní, v říjnu. Říjnové meteory budou díky perspektivě vyletovat ze severovýchodního okraje souhvězdí Oriona, proto se označují jako Orionidy. Nejvíc Orionid spatříte na nebi v noci od 20. do 23. října. Za pěkného počasí se dívejte od půlnoci až do ranních hodin směrem nad jihovýchodní až žní obzor, kde se v té době nachází souhvězdí Oriona. Měsíc bude téměř v novu, jeho svit tedy rušit nebude, planeta Saturn v nedalekém souhvězdí Lva také nepředstavuje významný zdroj světla, takže stačí jenom vyhledat místo s dobrým výhledem, co nejdál od pouličního osvětlení.

Zatímco návratu Halleyovy komety v roce 2061 se většina čtenářů této rubriky zcela jistě nedočká, deset až dvacet drobných prachových zrnek jedné z nejslavnějších vlasatic všech dob půjde na obloze snadno zahlédnout i bez dalekohledu.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Mars Express a voda na Marsu
Ilustrační foto...
Otisk měsíčního záblesku
Ilustrační foto...
Z Lyry budou padat hvězdy
Ilustrační foto...
Kometa C/2001 Q4 (NEAT)
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru - Pozorovací deník
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691