Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vznik pozemského života v jednom roce

Od roku 1995 již astronomové objevili na 200 planet mimo sluneční soustavu. Zatím ovšem technika umožňuje detekovat jen hmotné plynné obry obíhající svá slunce v malých vzdálenostech. Již brzy však budeme schopni detekovat planety podobné Zemi.

Abychom pochopili jak vlastně vzniká život, jak se vyvíjí a co všechno potřebujeme, musíme zkoumat život na naší vlastní planetě. Lisa Kaltenegger z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a Wesley Traub z JPL a CfA navrhují zkoumat naší atmosféru. Tím můžeme lépe pochopit děje v atmosférách exoplanet, které jednou objevíme. Geologické záznamy ukazují, že zemská atmosféra se během doby dramaticky měnila. Jedním z důvodů je přítomnost života na naší planetě. Podrobný výzkum těchto změn může být vodítkem při výzkumu exoplanet s podobnou atmosférou. Vědci pak budou moci určit na základě výzkumu atmosféry vzdáleného světa, zda na jeho povrchu je život a pokud ano, tak ve kterém stádiu vývoje.

Prozatím téměř všechny exoplanety byly zkoumány nepřímo. Buďto se jejích přítomnost projeví změnou radiální rychlosti hvězdy, nebo poklesem jasnosti ve chvíli, kdy planeta přechází přes její disk. Jen 4 z celkového počtu více než 200 exoplanet byly pozorovány přímo. Jedná se ale o planety velmi hmotné - podobné Jupiteru. Plánované kosmické observatoře jako například Terrestrial Planet Finder (NASA) nebo Darwin (ESA) budou schopné najít planety podobné Zemi. Vědci pak budou studovat především atmosféru takové planety ve viditelné a infračervené oblasti spektra. Některé plyny v atmosféře vzdálené planety mohou být jako otisky prstů přítomného života. Budeme dokonce schopni v atmosféře prokázat přítomnost mraků.

Ilustrační foto...

Dnes se zemská atmosféra skládá ze 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% dalších vzácných plynů, kterými jsou oxid uhličitý, metan apod. Ale o 4 miliardy let dříve zde žádný kyslík nebyl. Zemská atmosféra se vyvíjela v šesti odlišných obdobích. Pokud stejným obdobím procházejí i planety mimo sluneční soustavu, můžeme na základě spektrálního výzkumu těchto atmosfér určit, ve kterém stádiu se planeta nachází nyní. Pro lepší pochopení těchto šesti období použili vědci názorné časové měřítko. Celá dosavadní historie Země, tedy asi 4,5 miliardy let, byla vložena do jednoho pozemského roku. Vydejme se tedy po stopách vzniku naší atmosféry. Je 1.ledna a v jedné zapadlé Galaxii z velkým „G“ vzniká z prachoplynového mračna nová planetární soustava. Jedním s formujících těles je objekt, kterému za mnoho miliard let budou říkat Země...

Ilustrační foto...

Epocha 0 (12.únor):

V epoše 0, před necelými čtyřmi miliardami let, byla mladá Země velmi neklidná. Atmosféra se skládala především z dusíku a oxidu uhličitého. Dny byly kratší a Slunce svítilo jen málo jako červená koule prodírající se skrz cihlově oranžovou oblohu. Obrovský oceán pokrývající celou planetu byl blátivě hnědý. Neustále do něj padaly větší či menší meteority. Ačkoliv se žádné fosilie z té doby nedochovaly, jisté izotopické podpisy života byly zaznamenány ve skalách v Grónsku.

Epocha 1 (17.březen):

Před asi třemi a půl miliardami let v epoše 1 vznikají sopečné ostrovy deroucí se z obrovského globálního oceánu. Vyskytovaly se už první bakterie (anaerobic bacteria). Tyto bakterie mohly žít i bez přítomnosti kyslíku. A naopak do atmosféry produkovaly značné množství metanu. Protože zemská atmosféra měla v sobě nedostatek volného kyslíku a naopak přebytek vodíku, metanu a amoniaku, odnímala zemskému povrchu kyslík, a měla tak značně redukční ráz. Proto mohly být na zemském povrchu stabilní i ty prvky a sloučeniny, které dnes rychle oxidují (železo, uran). Jestli podobné bakterie existují na vzdálených planetách, budou je kosmické dalekohledy typu TPF nebo Darwin schopny najít právě díky přítomnosti metanu v atmosféře vzdáleného světa.Problém ovšem je, že metan nemusí být vždy organického původu. Konec konců metan se nachází i v atmosféře Marsu a Titanu. Jeho detekce v atmosféře exoplanety tak může být jen prvním vodítkem, ale nikoliv důkazem.

Epocha 2 (5.červen):

Nacházíme se ve druhé epoše před asi dvěma a půl miliardami let. Atmosféra dosáhla maximální koncentrace metanu. Kromě něj v ní dominují plyny jako dusík a oxid uhličitý. Začíná se tvořit obrovský kontinent - Rodinia. Modrozelené řasy pomalu ale jistě produkují do atmosféry dlouho očekávaný kyslík. Chystají se velké změny...

Epocha 3 (16.červenec):

Před dvěmi miliardami let (Epocha 3) fotosyntetické organismy produkují značné množství kyslíku, který ze zemské atmosféry vytlačuje ostatní plyny. V dálce kouří mohutné vulkány a ve vodě se leskne hnědozelená pěna. Kyslíková revoluce začíná.

Epocha 4 (13.říjen):

Před 800 miliony lety vstupujeme do 4. epochy. Zvyšování množství kyslíku stále pokračuje. Později nastoupí doba, kterou geologové označují Kambrium. Z doby před asi 560 miliony let se dochovaly fosilní záznamy prvních mnohobuněčných organismů. Země je pokryta rozsáhlými močály, moři, oceány a několika aktivními vulkány.

Epocha 5 (8.listopad):

Čas pokročil a my jsme už v předposlední epoše v době před 300 miliony let. Život se na Zemi přesunul z oceánů také na zemský povrch. Atmosféra dosáhla nynějšího složení. Začínají druhohory a na zemi se brzy začnou prohánět dinosauři.

Epocha 6 (31.prosinec - 11:59:59):

Náš rok za sekundu končí. Vy sedíte v křesle a čtete tento článek.


Budeme opravdu schopni jednou sledovat a rozpoznat tyto epochy na vzdálených planetách? Zřejmě ano, musíme si ale ještě pár let počkat. Projekt Darwin se má skládat z 8 dalekohledů letících volně vesmírem. Jeho start je naplánován na období kolem roku 2014. TPF se bude skládat ze dvou přístrojů pro viditelnou a infračervenou oblast spektra. Jeho postupná realizace se plánuje do roku 2020.


Zdroj:

Petr Kubala

| Zdroj: spaceref.com, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Evropská noc vědců 2006
Ilustrační foto...
Blíží se mise k HST
Ilustrační foto...
Vesmírný týden 2005 / 38
Ilustrační foto...
Čekání na Venuši IV
Ilustrační foto...
Mars Reconnaissence Orbiter
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691