Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Druhá šance

Kolik jasných vlasatic pronikne do vnitřních oblastí sluneční soustavy aniž by si jich všiml někdo z armády profesionálních či amatérských pozorovatelů? Možná víc, než bychom si ještě do nedávna mysleli!

Ilustrační foto...Člověk by řekl, že dění na obloze, obzvlášť v prostoru sluneční soustavy, dnes sledujeme více než pečlivě. Hvězdářům se podařilo dohledat prakticky všechny ztracené planetky, nyní se vydali na lov blízkozemních těles, máme dokonalé mapy Venuše i Marsu, chystáme se na studium Saturnu... Představu o dokonalé síti však nečekaně nahlodal objev finských a francouzských astronomů v čele s J.T.T. Makinenem. Na archivních záběrech Sluneční a helioseismické observatoře SOHO totiž narazili na neznámou, relativně jasnou vlasatici, která prošla přísluním někdy v roce 1997. Dostala provizorní označení C/1997 K2 a zařadila se tak mezi pět podobných objektů, které sonda mezi květnem a červencem 1997 spatřila na jižní obloze.

Na rozdíl od těles tzv. Kreuzovy skupiny, kterých SOHO pomocí koronografů objevila více než sto, dostala se tahle vlasatice do zorného pole detektoru SWAN (Solar-Wind Anisotropes), jenž třikrát týdně portrétuje celou nebeskou sféru v ultrafialové (tzv. Lyman alfa) emisní čáře vodíku s vlnovou délkou 121,6 nanometrů. Poněkud nečekaně se mu ale podařilo zachytit i skutečné kometární zplodiny: Z jader těchto sněhových koulí se totiž uvolňuje nezanedbatelné množství molekul vody, které se pod náporem ultrafialových fotonů rychle rozpadají na atomy kyslíku a vodíku. Obzvlášť vodík se pak stává nápadným zdrojem záření právě v ultrafialovém oboru spektra, v čáře Lyman alfa.

Vzhledem k původně úplně jinému účelu -- sledování nehomogenit slunečního větru -- má ale velmi špatné úhlové rozlišení: jeden stupeň na obrazový element (pixel). Takže k zachycení v daném období dostupných vlasatic musel tým odborníků dohromady poskládat na 309 celooblohových záběrů. Nakonec se jim podařilo identifikovat na osmnáct objektů -- mnohem více, než doufali i v těch nejdivočejších snech!

"Původním cílem naší přehlídky nebylo pátrání po neznámých kometách," komentoval úspěch Teemu Nakinen z Finského meteorologického institutu, "bylo nám totiž zřejmé, že je to velmi málo pravděpodobné." Nakonec však na jednu takovou přeci jenom narazili.

Ilustrační foto...

Podle odhadu prošla C/1997 K2 přísluním ve vzdálenosti 1,5 astronomické jednotky (230 milionů kilometrů) 26. června 1997. Tehdy ztrácela každou sekundu přibližně půl tuny vody a její jasnost na pozemské obloze dosahovala kolem 11 magnitudy. "Protože byla kometa po několik měsíců prakticky pořád stejně jasná, měla být snadno viditelná obyčejnými dalekohledy," uvedl tým v článku publikovaném v květnovém čísle časopisu Nature.

Nestalo se tak a nám nezbývá než spekulovat proč. Možná proto, že se vlasatice pohybovala hluboko na jižní obloze a nepříliš daleko od Slunce. Asi jinak bychom dopadli, kdyby odborníci záběry z detektoru SWAN analyzovali v reálném čase. Vždyť třeba podobná kometa Tilbrook (C/1997 O1) se v zorném poli SOHO vynořila celý měsíc před svým oficiálním objevem.

Úlovek komety SWAN (jak se ji také neoficiálně říká) možná naznačuje, že kosmické observatoře monitorující dění na obloze v některých specifických oblastech ultrafialového spektra (například v emisních čárách radikálu OH) mohou v budoucnosti zásadním způsobem přispět k vyhledávání nových vlasatic. Samotný SWAN se ale podobné šance dočká jenom stěží. Jeho prvořadým úkolem je studium velkoškálových změn meziplanetárního vodíku, ne honba za tělesy sluneční soustavy. Delší expozice sice mohou zvýšit jeho citlivost, avšak nízké úhlové rozlišení mu při pátrání po slabých kometách podráží nohy.

Jiří Dušek

| Zdroj: Sky and Telescope  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Mimoradny seminar AsU
Ilustrační foto...
Chybějící planety
Ilustrační foto...
Konec jedné Měsíční sondy
Ilustrační foto...
Setkání všech expedičníků u příležitosti
Ilustrační foto...
Methan na Marsu - život?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691