Stručně z kosmonautiky XXIV

Kdy poletí Atlantis?

V neděli 27.srpna měl na svou misi odstartovat raketoplán Atlantis (STS-115). Start byl ovšem už několikrát odložen. Nejdříve museli technici prověřit, zda zásah blesku z 25.srpna nezpůsobil nějaké škody a také počasí nevypadalo v den startu zrovna dobře. Potom hrozilo Mysu Canaveral, že ho zasáhne hurikán Ernesto a tak začaly přípravy na přesun Atlantisu do haly VAB. Bohužel ke zlepšení situace došlo až v době, kdy už Atlantis putoval do montážní haly. Přesun byl sice pozastaven, ale řada předstartovních operací se musela rozeběhnout znovu. Další pokus o start je naplánován na 6.září v 18:29. Atlantis musí odstartovat nejpozději do 8.září, pak by se u ISS potkal s ruským Sojuzem. Další informace naleznete v samostatném článku. IAN také připravují z letu raketoplánu online přenos.

První kosmická turistka

Dne 18.září má odstartovat ruská loď Sojuz TMA-9 se dvěma novými členy posádky Mezinárodní kosmické stanice. Pavel Vinogradov a Jeffrey Williams se vrátí na Zemi ve starém Sojuzu a na stanici je nahradí Mikhail Tyurin a Miguel Lopez-Alegria. Třetí člen posádky ISS Němec Thomas Reiter na stanici zůstane i s Expedicí 14 a vrátí se patrně v prosinci na palubě raketoplánu. Společně s novou posádkou vyráží k ISS i první kosmická turistka Anousheh Ansariová, která je americkou podnikatelkou íránského původu. Za let Sojuzem a pobyt u stanice zaplatí podle odhadů asi 20 milionů dolarů. Původně měl letět japonský podnikatel Daisuke Enomoto, ten ovšem neprošel zdravotními testy a neletí nikam. Zdroj

Vyšetřování nehody rakety Dněpr

O nehodě nosné rakety Dněpr jsme vás již informovali dříve. Během srpna pokračovalo vyšetřování. Podle dosavadních závěru se raketa zřítila ve vzdálenosti asi 190 km od místa startu a ne jen 25 km, jak zněly první odhady. V této vzdálenost byly nalezeny jen trosky družic, které měla raketa vynést do vesmíru a aerodynamický kryt. Příčinou nehody byla technická závada na spalovací komoře hlavního motoru 1. stupně. Při pádu rakety Dněpr nebyl nikdo zraněn, družice byly ovšem naprosto zničeny. Zdroj, podrobnosti naleznete také v článku Havárie rakety Dněpr.

MRO se připravuje na výzkum Marsu

Americká kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter pomalu ukončuje brzdící manévr aerobraking na oběžné dráze kolem Marsu a připravuje se na začátek výzkumu rudé planety. Sonda již absolvovala na 400 obletů kolem Marsu. Při každém z nich se na chvíli ponoří do atmosféry planety, což jí zbrzdí a sonda se tak dostane na něco nižší oběžnou dráhu. Tento manévr provádí už od svého příletu k Marsu v březnu letošního roku. Aerobraking sice trvá velmi dlouho, ale jeho výhodu je značná úspora pohonných hmot. V konečné fázi bude sonda obíhat okolo Marsu ve výšce 255 až 320 km s periodou oběhu 1 hodiny a 53 minut. Vědecká pozorování mají začít počátkem listopadu a trvat minimálně dva roky. MRO je doposud nejdokonalejší sonda, která kdy zkoumala Mars, proto si také od jejích výsledku vědci mnoho slibují a my se můžeme těšit na spoustu nádherných fotografií.

Zdroj:

• spaceref.com
• mars.jpl.nasa.gov/mro

Související články:

• MRO pořídil první fotografie
• MRO na oběžné dráze kolem Marsu
• MRO odstartoval

Voyager 1 více než 100 AU od Slunce

Americká sonda Voyager 1 překonala 15.srpna ve 23:13 našeho času magickou hranici 100 AU. Takže se nyní nachází ve vzdálenosti větší, než je stonásobek střední vzdálenosti Země od Slunce. Obě sondy Voyager odstartovaly na svou pouť v roce 1977 a prolétly kolem všech vnějších planet sluneční soustavy. Nyní směřují ven z našeho planetárního systému. Voyager 1 by se mohl do deseti let dostat úplně mimo gravitační působení Slunce do mezihvězdného prostoru. Zdroj (1) Zdroj (2)

Nová kosmická loď USA ponese název Orion

Nová americká kosmická loď, která má nahradit současné raketoplány se bude jmenovat Orion. Již dříve bylo rozhodnuto, že nosná raketa ponese název Ares. V poslední srpnový den byl rovněž vybrán hlavní dodavatel kosmické lodi Orion. Tím není nikdo jiný než známá firma Lockheed Martin. Celý kontrakt přesáhne částku 8 miliard USD a prvního startu bychom se mohli dočkat snad v roce 2014. Jen připomeňme, že stávající raketoplány mají ukončit provoz v roce 2010, takže NASA bude minimálně 4 roky bez vlastního kosmického dopravního prostředku. Orion má nejen dopravovat astronauty na Mezinárodní kosmickou stanici, ale později kolem roku 2018 je dopravit rovněž na Měsíc. Celá loď bude dlouhá přibližně 20 metrů a její průměr bude asi 5 metrů. Vybavena bude také kulatými slunečními panely. Zdroj

Další podrobnosti naleznete také v článku vynese Ares člověka na Měsíc a na Mars?

Výstup posádky ISS do kosmu

Ve čtvrtek 3.srpna vystoupili dva členové posádky ISS do kosmického prostoru. Hlavním úkolem výstupu byla obsluha vědeckých experimentů na vnější straně stanice. Podrobnosti v samostatném článku.

Výtrysky plynů v jižní oblasti Marsu

V období jara na Marsu dochází zřejmě vlivem zahřívání povrchu k výtryskům plynného oxidu uhličitého v oblasti polární čepičky. Výtrysky s sebou strhávají malá zrnka tmavého písku a prachu. Tento materiál následně dopadá zpět na povrch planety, přičemž vytváří na vrstvě ledu tmavé skvrny. Nedávno to prokázala americká sonda Mars Odyssey. Podrobnosti v samostatném článku.

Byla vyřešena záhada Marineru 4?

Vědcům se možná podařilo vyřešit 40 let trvající záhadu spojenou se sondou Mariner 4 a jednou ztracenou kometou. Podrobnosti v samostatném článku.

Chronologický přehled

• 3.srpna: výstup dvou členů posádky ISS do kosmu.
• 4.srpna: z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Proton-M s geostacionární družicí Hot Bird-8.
• 11.srpna: start evropské nosné rakety Ariane 5 ECA s družicemi Syracuse-3B a JCSat-10 z kosmodromu Kourou.
• 15.srpna: sonda Voyager 1 se dostala 100 AU od Slunce.
• 22.srpna: ze základny Sea Launch odstartovala raketa Zenit-3SL s geostacionární družicí Koreasat-5.

Výhled na září

• 2.září (1976): sonda Viking 2 přistála na Marsu.
• 6.září: plánovaný start raketoplánu Atlantis (STS-115) k ISS.
• 10.září: ze základny Tanegašima má odstartovala raketa H-2A s vojenskou zpravodajskou družicí IGS-3a.
• 18.září: předpokládaný start ruské kosmické lodi Sojuz TMA-9 k ISS.
• 19.září: očekávaný start rakety Ariane 5 ECA s telekomunikační družicemi DirecTV-95, Optus D1 a experimentální anténou LDREX-2 z kosmodromu Kourou.
• 20.září: předpokládaný přílet kosmické lodi Sojuz TMA-9 k ISS.
• 22.září: plánovaný start M-5 s družicí pro výzkum Slunce SOLAR-B z kosmodromu Kagošima.

Stručně z kosmonautiky v roce 2006

• Stručně z kosmonautiky XXIII (červenec 2006)
• Stručně z kosmonautiky XXII (červen 2006)
• Stručně z kosmonautiky XXI (květen 2006)
• Stručně z kosmonautiky XX(duben 2006)
• Stručně z kosmonautiky XIX(březen 2006)
• Stručně z kosmonautiky XVIII (únor 2006)
• Stručně z kosmonautiky XVII (leden 2006)

Adresy starších dílů (2004 - 2006) naleznete zde.

Další zdroje:

www.space.com

http://ciencia.msfc.nasa.gov/

http://astro.zeto.czest.pl/

www.spacer.com