Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Byla vyřešena záhada Marineru 4?

Vědcům se možná podařilo vyřešit 40 let trvající záhadu spojenou se sondou Mariner 4 a jednou ztracenou kometou...

Píše se 14.červenec 1965 a americká sonda Mariner 4 se blíží k Marsu. Jedná se o historický okamžik. Mnoho sond předtím selhalo při pokusu o dobytí Marsu. Některé dokonce dříve než opustily Zemi. Mariner 4 přilétává k rudé planetě v době, kdy toho o jejím povrchu moc nevíme. Vědci musejí vycházet jen z toho co mají z pozemských dalekohledů. Už od vydání románu Válka světů v roce 1898 od H.G. Wellse si lidé představovali život na Marsu. Ve fantaziích se promítaly kanály a města na povrchu planety. I z tohoto důvodu byly první fotografie Marsu z blízka tolik očekávané.

Mariner 4 odstartoval 28.listopadu 1964 a kolem Marsu prolétl 14.července 1965 ve vzdálenosti asi 10 000 km. Celkem pořídil sice jen 22 obrázků a zmapoval tak asi procento povrchu, nicméně i tak se jednalo o historický okamžik. Jednalo se totiž o úplně první detailnější fotografie povrchu planety. Velká část veřejnosti byla zklamaná – žádné kanály, žádná města a už vůbec ne žádni marťani.

Ilustrační foto...

Po průletu se ale stalo něco, co vědcům zamotalo hlavu na dalších čtyřicet let. Přesuňme se nyní rychle v čase dopředu. Dne 15.září 1967 křižoval Mariner 4 prostor mezi Zemí a Marsem. Palivo ubývalo a mise sondy se měla pomalu ale jistě chýlit ke konci. V tom to z ničeho nic přišlo. Mariner 4 odolával po dobu asi 45 minut spršce meteoroidů. Počet těchto těles byl mnohem větší, než jsme kdy pozorovali na Zemi například při meteorickém roji Leonidy. Nárazy odlouply kousky izolace a na určitý čas změnily orientaci sondy v kosmickém prostoru. Vědce to velmi šokovalo. O různých proudech menších částic ve vesmíru, které obvykle kopírují dráhy komet ze kterých pochází, víme již dlouho. Pokud se naše Země takovému proudu částic připlete do cesty, pozorujeme to na obloze jako meteorický roj. Těmi nejznámějšími jsou letní Perseidy, nebo podzimní Leonidy. Mariner 4 ovšem narazil na mnohem silnější proud částic, než který byl kdy pozorován na Zemi. Pro vědce to byl po celých 40 let neřešitelný problém. Teprve nyní přišel Paul Wiegert z University of Western Ontario s možným řešením. Za proudem částic má být i nyní kometa a to kometa s označením D/1895 Q1 (Swift) nebo zkráceně „D/Swift“. Těleso bylo objeveno v srpnu 1895 lovcem komet Lewisem A. Swiftem. Ten se může pochlubit objevem více než deseti komet a to včetně 109P/Swift-Tuttle, která je zdrojem už zmíněných Perseid.

Ilustrační foto...

Kometa D/Swift byla naposledy spatřena v únoru 1896 a pak o ni už nikdo nikdy neslyšel a to i přesto, že se ke Slunci měla zřejmě vracet každých přibližně pět let. Co se stalo? Kometa se s největší pravděpodobností rozpadla. To by ostatně nebylo nic až tak neobvyklého. Pozůstatky této komety pak mohl prolétnout Mariner 4.

Vědci prozkoumali možnou dráhu komety „D/Swift“ a zjistili, že se k ní mohl Mariner 4 dostat na vzdálenost jen 20 milionů kilometrů. I když se to může zdát hodně, v kosmických měřítcích to zas tak daleko není. Mariner 4 tak mohl být s velkou dávkou nadsázky první sondou, která zkoumala kometu.

Kamery Marineru byly v době průletu proudem částic vypnuté, nikdo něco podobného nečekal a tak jedinými údaji jsou záznamy o nárazech meteoroidů. Ze země tento proud částic spatřit nemůžeme. Kometa se rozpadla na velmi malé kousky, které jsou zřejmě rozesety po celé její dráze.

Přesto všechno má Wiegert ještě pochyby. Kometa „D/Swift“ byla vidět v letech 1895-96 jen velmi krátce a její oběžnou dráhu tak neznáme úplně přesně. Takže není vyloučeno, že tato teorie je špatná. Wiegert chce pokrčovat v pátrání po archívech a hledat záznamy o pozorování z 19.století. Teprve potom se snad dozvíme definitivní odpověď. Nicméně je jasné, že prostor mezi Zemí a Marsem bude protkán proudy malých i větších prachových částic – troskami a pozůstatky dávných komet.


Zdroj:

science.nasa.gov

Petr Kubala

| Zdroj: science.nasa.gov  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Sopky sudičkami zatmění
Ilustrační foto...
ČAM 2007 – Zákryt Venuše Měsícem
Ilustrační foto...
Zrodí se definice planety v Praze?
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 61
Ilustrační foto...
Těleso větší než Pluto má měsíček!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691