Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Dějiny brněnské astronomie

Výklad o astronomii minulých staletích se v českých zemí většinou omezuje na rudolfínskou dobu a okolí Prahy. Ve skutečnosti se múza Uránie ale zastavila i na řadě jiných míst.

Ilustrační foto...Kdo dneska ví, že ve východočeském Žamberku působil v polovině devatenáctého století Theodor Brorsen, objevitel několika jasných komet? Nebo že v téže době pracoval na olomoucké hvězdárně jeden z největších pozorovatelů Julius Schmidt, pozdější ředitel athénské observatoře, ale především autor rozsáhlé mapy Měsíce, spoluautor známého atlasu Bonner Durchmusterung a objevitel řady jasných proměnných hvězd? Kdo si všiml, že v Jičíně existují nádherné sluneční hodiny ozdobené tajemným kostlivcem?

Ano, dějiny české astronomie vykreslil nejen Johannes Kepler či Tycho Brahe, ale také celá řada dalších můžů a žen, na které se neprávem zapomíná. Následující řádky o letmém průzkumu "brněnských dějin" jsou proto spíše pobídkou k podobnému vyšetřování ve vašem okolí.

Na Moravě nikdy nebyly žádné velké hvězdárny ani významní mecenáši astronomie. Brno nevyjímaje. Na rozdíl třeba od Olomouce, zde totiž chybělo velké církevní centrum. Přesto všechno ale nebyla v této metropoli "královská věda" opomíjena.

Asi nejstarším známým hvězdářem na Moravě je Augustin Olomoucký (1467-1513), o němž jistý pan Brandl v Knize pro každého Moravana uvádí: "Augustin Olomoucký, též moravský zvaný, důkladný hvězdář." Přímo v Brně prakticky ve stejné době působil zemský komoří Ladislav z Boskovic (1485-1520), někdejší kanovník a později probošt v dómu sv. Petra -- dnešní dominanty města. Měl velkou zálibu nejen v astrologii (jak jinak), ale též v matematice, zeměpise a přírodopise. Založil v Moravské Třebové muzeum, tehdy prý jediný ústav svého druhu v zemích českých.

V šestnáctém století se na Brno zaměřil Cyprián Lvovický ze Lvovic (1514-1574), který jako první určil pólovou výšku Brna (tedy zeměpisnou šířku) na 49 stupňů 8 minut.

V roce 1582 měl být na Moravě dle rozhodnutí Rudolfa II. zaveden nový gregoriánský kalendář. Jelikož si ovšem císař předtím nevyžádal rozhodnutí sněmu, vzbudil značnou nevoli stavů a kalendář byl do života uveden až roku 1584. Po třetím říjnu 1584 následoval hned 14. říjen.

Sedmnácté a osmnácté století lze charakterizovat jako období temna. Nicméně je jisté, že počátkem osmnáctého století, roku 1728, sestrojil Ferdinand Čádecký, z kostela v Zábrdovicích (dnes jedna z brněnských čtvrtí) troje velmi pěkné sluneční hodiny, které dodnes zdobí stěny Nové radnice. Připomeňme, že zdejší premostrátoři také zorganizovali start prvního horkovzdušného balonu na Moravě.

Další významnou postavou je Augustin Shindler (1766-1848), doktor práv a advokát v Brně. Pěstoval astronomii a byl v úzkém kontaktu s vídeňskou hvězdárnou. Na zahradě brněnského muzea (zřejmě na místě dnes zrušeného Technického muzea) měl malou observatoř. Výsledky svých bádání publikoval v několika zahraničních ročenkách, od roku 1816 také po krátkou dobu vedl nově založený meteorologický spolek.

Zřejmě nejvýraznější osobností brněnských astronomických dějin devatenáctého století byl dnes již zapomenutý Ignác Kasián Halaška. Narodil se roku 1780 v Budišově nad Budišovkou (jeho rodný domek zde stojí dodnes). V letech 1808 až 1814 působil jako profesor fyziky na filozofickém ústavu v Brně, kde za podpory kolegů zřídil na západní straně biskupského alumnátu soukromou pozorovatelnu. Většinu přístrojů si postavil sám. Později přešel do Prahy a teprve zde se jeho vědecká činnost zcela rozvinula přispíval do astronomické ročenky vydávané J. E. Bodem a do Schumacherova věstníku. V roce 1832 byl povolán jako vládní rada ke dvorské studijní komisi do Vídně. Jeho zásluhou dostala Praha a Brno fyzikální kabinet.

Za svého pobytu v našem městě vypočítal všechna zatmění Slunce od roku 1813 do roku 1860 a nakreslil mapy jejich průběhu pro celou Moravu a brněnský obzor. Roku 1813 zpracoval astronomickou část kalendáře moravskoslezské zemědělské společnosti a o rok později knihu Kurze Anleitung zur Kenntniss der Sternbilder.

Halaškovo dílo je kupodivu ve stínu Jana Řehoře Mendla, botanika a lze říci i zakladatele genetiky. Jeho přínos k astronomii je však více než přeceňován. Po zvolení za opata kláštera augustiniánů na Starém Brně (o jeho dostavbu ze významně přičinil Karel IV.) se začal zabývat meteorologickými pozorováními. To jej přivedlo i k pozorování slunečních skvrn (používal zrcadlový dalekohled o průměru jedenáct centimetrů, ohniskové vzdálenosti více než jeden metr), kterým však přičítal především vliv na počasí a to dokonce i na jeho lokální změny! Je známo, že kresby Slunce prováděl nejméně pět let, avšak prakticky všechny jeho záznamy se ztratily.

Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století se v Brně objevilo veliké množství profesionálních i amatérských astronomů shromážděných kolem brněnského přírodovědného spolku a v rámci výuky geodézie na německé technice. Zde se také nachází malá pozorovatelna (je asi kilometr vzdušnou čarou východně od dnešní hvězdárny), která dosud slouží ke studijním účelům.

Observatoř vznikla v roce 1911 při ústavu nižší a vyšší geodézie. Její skutečný rozvoj však nastal až po roce 1922, kdy profesor Kladivo z České vysoké školy technické začal přednášet astronomii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Astronomické přístroje této fakulty byly dočasně instalovány právě na pozorovatelně české techniky. Během druhé světové války bylo vybavení buď vráceno na přírodovědeckou fakultu nebo rozkradeno. Po válce patřila observatoř ústavu geodetické astronomie a geofyziky. Vybavena byla především přístroji pro určování astronomických souřadnic a azimutů a dalekohledy pro amatérská pozorování.

K další a vlastně zatím poslední zásadní změně pak došlo v průběhu roku 1949, kdy začala stavba hvězdárny na Kraví hoře. To už je ale úplně jiný příběh.

Jiří Dušek

| Zdroj:  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Několik vět: Petr Pravec, Zdeněk Pokorný
Ilustrační foto...
Kitty Hawk na Marsu
Ilustrační foto...
Kometa C2001/Q4
Ilustrační foto...
Pioneer 10: The Neverending Story -- A co věda?
Ilustrační foto...
Discovery se vrací domů – záznam on-line pře
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691