Dnes odpoledne schválila Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém Valném shromáždění v Praze fyzikální definici planety. Ukončila tím vleklé a únavné spory o zařazení Pluta i dalších těles do skupiny planet.
Když v roce 1930 objevil Clyde William Tombaugh Pluto, bylo zcela automaticky zařazeno mezi další planety. Pozdější výzkumy a objevy ovšem ukázaly, že za dráhou planety Neptun jsou další a dokonce větší tělesa než je Pluto. Také společných rysů s dalšími planetami bychom u Pluta nacházeli velmi málo. Vědce především dráždil nejen malý průměr Pluta (2 300 km), ale také fakt, že se občas dostává ke Slunci blíže než Neptun. Hlavním argumentem byl rovněž poměr hmotnosti Pluta a jeho ,,měsíce'' Charónu. Tento poměr je velmi malý, čímž se soustava také odlišuje od planet. Hlavním problémem byl fakt, že neexistovala jednoznačná a oficiální fyzikální definice pojmu planeta a pozorovací technika se ubírá mílovými kroky kupředu...
Richard Binzel – jeden z členů komise pro sestavení definice planety Definitivní tečku za dalšími spory měl udělat nynější sjezd Mezinárodní astronomické unie, která jako jediná mohla spor vyřešit. K tomuto účelu byla sestavena speciální komise. Návrh, který komise předložila krátce po zahájení kongresu, ale mnoha lidem vyrazil dech. Podle něj měl Pluto zůstat mezi planetami a zároveň se do této prestižní skupiny měli dostat Ceres, Charón a další nedávno objevené těleso za dráhou Neptunu - UB313. Tento návrh mnoho zastánců v řadách členů unie nenašel a tak musela komise udělat otočku o 180° a definici zcela předělat. V úvahu byly vzaty nejen námitky a doporučení z úterního veřejného zasedání, které bylo přenášeno na internetu, ale také z dalších jednání a připomínek. (Záznamy jsou stále online.)
Na slavnostním zasedání měla IAU schválit navrhované rezoluce. Při mírně bouřlivé debatě byly nakonec rezoluce ještě kosmeticky poopraveny. Nakonec IAU schválila tyto návrhy:
Rezoluce 5A (Definition of “planet”)
Mezinárodní astronomická unie (IAU) se usnesla na definici planety a rozdělení těles sluneční soustavy tímto způsobem:
1. Planeta (1) je nebeské těleso, které
a) obíhá okolo Slunce
b) má dostatečnou hmotnost na to, aby jeho gravitace ustavila tvar odpovídající hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého) a
c) vyčistilo okolí své dráhy.
2. "Trpasličí planeta" je nebeské těleso, které
a) obíhá okolo Slunce,
b) má dostatečnou hmotnost na to, aby jeho gravitace ustavila tvar odpovídající hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého) (2),
c) nevyčistilo okolí své dráhy
d) není satelitem
3. S výjimkou satelitů budou všechny ostatní objekty (3) obíhající okolo Slunce označovány společným termínem "malá tělesa sluneční soustavy".
Poznámky:
(1) Těmito osmi planetami jsou: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
(2) IAU zahájí proces prověření objektů blízko této stanovené hranice a jejich případné zařazení mezi trpasličí planety nebo do jiné kategorie.
(3) Mezi ně v současnosti počítáme většinu asteroidů ve sluneční soustavě, většinu transneptunických objektů (TNO), komety a další malá tělesa.
Rezoluce 6A k Plutu (Definition of Pluto-class objects)
Mezinárodní astronomická unie dále rozhoduje:
Pluto je dle výše uvedené definice trpasličí planetou a stává se prototypem nové kategorie transneptunických objektů.
Přesné znění obou schválených rezolucí naleznete zde (pdf, 72 kB), nebo na stránkách IAU.
Planety sluneční soustavy: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a NeptunTolik český překlad oficiálního znění dvou nových rezolucí IAU. Co si máme představit pod pojmem, že planeta vyčistila okolí své dráhy? To částečně souvisí už se samotným vznikem tělesa a jeho hmotností. Jinými slovy se zde hovoří o tom, že planeta je v okolí své dráhy dominantní. Země je planetou, protože v jejím blízkosti na podobné dráze není žádné těleso (nebo spíše více těles), které by se s ní daly hmotnostně srovnávat. Naopak právě Pluto planetou není, protože na podobné dráze se pohybují další transneptunické objekty, které mají nejen srovnatelnou hmotnost, ale dokonce jsou někdy i hmotnější.
Hlasování o rezoluci IAUIAU neschválila rezoluce 5B a 6B. V prvním případě se požadovalo vložení slova „klasická“ před slovo „planeta“ v rezoluci 5A. Ve druhém případě bylo navrhováno vložení této věty do rezoluce k 6A: „Tato kategorie se nazývá „plutonianské objekty, neboli plutony.“ Ani jeden z návrhů neprošel. Nová kategorie transneptunických objektů u které je Pluto prototypem dle rezoluce 6A sice zřejmě ponese nový název, ale až později. Zřejmě se o tom bude jednat až na dalším Valném shromáždění IAU za tři roky v brazilském Rio de Janeiro.
Podle některých kritiků nebyla stanovena obecná definice planety, která by se dala použít i mimo sluneční soustavu při hledání exoplanet. IAU tohle rozhodnutí odložila, nicméně najít univerzální definici nebude těžké. Můžeme vyjít z nynější definice, pouze kromě Slunce doplnit obecně „hvězda“. Problém menších těles nás v nejbližších mnoha letech u cizích hvězd nemusí trápit. V současnosti nejsme schopni u vzdálených hvězd detekovat ani planety o velikosti Země, natožpak menší.
I takto může vypadat jednání IAU New Horizons – změna statusu
Nejen přepsání učebnic, ale také další změnu přinesly dnešní rezoluce. Doslova z minuty na minutu byl změněn cíl sondy New Horizons. V době jejího startu se NASA chlubila tím, že sonda směřuje k výzkumu poslední planety sluneční soustavy. To už v těchto chvílích neplatí. New Horizons bude zkoumat „jen“ Pluto a další dvě transneptunická tělesa – možná další trpasličí planety. Zároveň můžeme nyní prohlásit, že všechny planety sluneční soustavy už byly zkoumány kosmickými sondami. Jedinou neprozkoumanou planetou totiž dodnes bylo Pluto což vzhledem k jeho vyřazení také neplatí.
Související články:
Zdroj:
