HST zachytil slabé hvězdy

Kulové hvězdokupy jsou útvary čítající stovky tisíc i více hvězd. Tyto hvězdokupy se utvářely už krátce po vzniku vesmíru. Hubblův kosmický dalekohled (HST) se zaměřil na hvězdokupu s označením NGC 6397, která je jednou z nejbližších kulových hvězdokup. Její vzdálenost od Země je „pouhých“ 8 500 světelných let. Přestože HST pozoroval podobné objekty už mnohokrát od svého vypuštění v dubnu 1990, teprve nyní se vědcům podařilo zpozorovat i velmi slabé hvězdy. Vedoucí týmu Harvey Richer z University of British Columbia ve Vancouveru to oznámil ve čtvrtek 17.srpna na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze.

Vědci objevili všechny slabě zářící hvězdy v tomto shluku. Dříve tuto možnost neměli, neboť tyto hvězdy září natolik slabě, že je naše technika neumožnila spatřit. Hubblův kosmický dalekohled nyní v NGC 6397 spatřil i slabě svítící červené a bílé trpaslíky.

Červení trpaslíci jsou velmi chladné hvězdy s hmotností o něco větší než je 0,08 hmotností Slunce. Díky velmi pomalému spalování vodíku mají dlouhou životnost – desítky miliard let a možná ještě déle. Bílí trpaslíci jsou naopak horké hvězdy o malém rozměru, ale velké hmotnosti a obrovské hustotě. Jedná se o jedno ze závěrečných stádií ve vývoji hvězd. Oba druhy jsou také dobrým prostředkem k ověření stáří vesmíru. Od Velkého třesku totiž neuplynulo dostatek času, aby jakýkoliv červený trpaslík stihl opustit hlavní posloupnost. Jinými slovy: konec životní poutě žádného červeného trpaslíka prozatím nemohl být pozorován, protože je vesmír mladší než životnost těchto hvězd. Samotné stáří hvězdokupy NGC 6397 je téměř 12 miliard let. Vesmír je přitom starý 13,7 miliard let.

Hubblův kosmický dalekohled snímkoval oblast po dobu pěti dní. Delší interval byl mimo jiné zvolen i proto, aby HST rozlišil hvězdy z NGC 6397 od hvězd z pozadí. To se projevilo tím, že hvězdy obíhají ve shluku hvězdokupy kolem naší Galaxie. Využit byl také dnes už velmi bohatý archív Hubblova dalekohledu.

Zdroj:

• ESA
• hubblesite.org