Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Střídání dne a „noci“ na Kraví hoře v Brně

Leckdy a leckde míváme dojem, že se nějak vytratila skutečná noční tma. Proti těm, co profitují z umělého osvětlování, je ale takový dojem jen chabým argumentem. Pokud někam záměrně nesvítí, je tam pro ně vždycky tma ažaž, a mělo by se tam posvítit též.

Tma, ve smyslu množství slabého světla, je ale měřitelná, jenk tomu nestačí běžné luxmetry (ty jakžtakž měří venku jen mimo obdobíobčanské noci), nejsou dost citlivé. Již v roce 2003 kolegovéz Vídně (Thomas Posch a další) přišli s nápadem, že slabšísvětlo lze dobře měřit pomocí běžných fotovoltaických panelů. V roce2004 jsme spolu s nimi prezentovali takové měření (hlavněz Vídně, ale i z Brna) na konferenci Cancer and Rhytmv Grazu. Našli jsme tehdy znepokojivě vysoké hodnoty, nepochybněrušící spánek nemalé části obyvatel obou měst.

Kolega Posch tehdy navrhl levný monitoring střídání dennícha nočních úrovní intenzity osvětlení pomocí již existujícíchfotovoltaických zařízení. Já ten nápad tehdy formuloval v dopise „monitoring light by PV power plants“.

Ilustrační foto...

Pak jsem se na to poptával na katedře fyziky na Pedagogické fakultěv Brně, kde příležitostně působím. Padlo to na úrodnou půdu: myšlenkase zalíbila i kolegovi Tomáši Miléřovi, který se zabýval porovnávánímdvou panelů (po jednom metru čtverečním), pokud jde o jejich výkonv závislosti na tom, jestli se krycí sklo čistí nebo nečistí.

Kolega Miléř pořídil na katedru měřicí přístroj (multimetr) METEXME-32, asi ten nejlevnější, který lze připojit k sériovému portupočítače, a který současně umí automaticky přepínat rozsahy napětí(to bylo důležité pro možnost měřit ve dne i v noci). Pomocíjakéhosi programu jsme skutečně dokázali zaznamenávat data do počítače.Krátce před letním slunovratem mne ponoukl k tomu, abych se pustil dosledování stmívání – jakým tempem se vlastně v těch nejdelšíchdnech stmívá?

Ilustrační foto...

Už den po slunovratu jsme to zvládli: totiž instalovali malý panel(jen o hraně jednoho decimetru) na roh střechy hvězdárnya připojili k multimetru a ten k počítači. Proregistraci jsem našel spolehlivý „commandlinový“ programmultimeter (od Martina Hammerschmida) a mírně jej upravil. Od té dobyzaznamenáváme průběh dne a noci. V prvních dnech to bylo pomocípanýlku, který měl jen dvě křemíkové destičky zapojené v sériia dával na plném slunci jeden volt. Pak jsem koupil panel s osmidestičkami v sérii, který naplno dává čtyři volty, a při setiněluxu je na něm napětí jeden milivolt. Vzhledem k tomu, že citlivostmultimetru je desetina milivoltu, lze s takovou sestavou měřiti hodnoty blízké přírodním za bezoblačného nebe.

Ty brněnské jsou bohužel o řád větší, a pokud se zatáhne,tak se dál desetkrát až třicetkrát zvednou, místo aby poklesly. Viz tento adresář– v Brně nikdy nenastává ani pouhá „nautická noc“.Ta je v přírodě v době, kdy je Slunce alespoň dvanáct stupňůšikmo dolů. Stmívání se v Brně při takové hloubce Slunce jaksi užzastaví, místo aby pokračovalo na hodnoty desetkrát nižší. Tomu odpovídá,že z Kraví hory vidíme jen hodně jasné hvězdy, tisíce těch slabšíchjsou již od sedmdesátých let nedostupné (poté, co byly městské žárovkynahrazeny mnohem účinnějšími výbojkami). Když jsou nízké mraky, je světlavšude v blízkosti městského centra alespoň jako při prudkém zimnímúplňku, tj. desetina luxu a více. To je již hodnota, kterou jakominimální doporučuje technická norma pro chodníky – tehdy by bylomožno vypnout alespoň nad nimi lampy a zbytečně nesvítit.

Grafy, které jsou na webu, pěkně dokumentují, kdy se Slunce schovaloza mraky, ale také kdy mraky přišly v noci. Ve dne se mraky projevíúbytkem světla, v noci je tomu naopak. Všechny mraky nad Brnem jsouz kategorie svítících, ač nejsou kdesi vysoko v mezosféřea severně od nás.

Kromě skutečných světelných variací se za slunných dní projevujei ohřev fotovoltaického panelu – když je horký, dává menšínapětí (které přepočítáváme stále stejnou formulí na světlo). Když pakvystydne (ve stínu) a slunce vykoukne za mrakem, vychází množstvísvětla správně, na sto tisíc luxů. Za jasných dní jsou světelné hodnotyv grafech odpoledne nižší než skutečné. Panel je totiž moc teplý,i když je přilepený na bílé betonové kostce o hraně 20 cm, kteráslouží jako stabilizátor a chladič.

Ráno (ale i večer) se kromě toho v grafech projevují okolnípřekážky: roh odsuvné střechy a koruny stromů, které v některýchintervalech vrhají na panel stín. Pěkně jsou patrné silné přeháňkya bouřky, když nebe ve dne zakryje černý mrak.

Aktuální graf se generuje každých pět minut, a kdo je líný sechodit dívat ven (nebo vidí beztak jen lampy a na nebi nic),z něj snadno zjistí, je-li venku jasno, oblačno, polojasno čizataženo. Totéž samozřejmě i zpětně. Takové údaje jistě pořizujíi jinde, jen my na brněnské hvězdárně je ale máme pro celý světonline. Kromě světelného znečištění tak doposud neobvyklou metodoumonitorujeme i počasí.

Spustit samotné měření bylo snadné, více práce dalo naprogramovatautomatické generování grafů obsahujících i relevantní hodnoty prozapadající Slunce a srovnávací hodnoty intenzity denního a soumrakového slunečního svitu za bezoblačného počasí a také intenzity měsíčního svitu. Už to alemáme, a doufáme, že se do měření pustí i další zájemciv jiných lokalitách. V softwaru zbývá jen změnit zeměpisnoudélku a šířku... Pokud někomu beztak běží počítač pořád, pročnedokoupit za pět stovek PV panýlek, za patnáct set stejný nebo obdobnýmultimetr, jako máme my (ve společném neformálním projektu fakultya hvězdárny), za dalších pár set stejnosměrný zdroj (jeden pólnapájení multimetru je nutno uzemnit) a monitorovat svou lokalitutaky tak? Tím spíše tehdy, když už na střeše nějaký fotovoltaický panelbeztak máte.

Samozřejmě, jako detektor lze užívat i něco jiného, např. čidlo,které je v přístroji Sky Quality Meter (viz www.unihedron.com). Aleto už je spíš pro zkušené elektroniky (dokud to někdo nenabídne ke koupi),cesta přes běžné fotovoltaické panely je nejjednodušší. Samozřejmě, jepotřeba si půjčit na některé stmívání luxmetr a soustavu zkalibrovat(rádi časem půjčíme). Měřit se ale určitě hodí začít i bez kalibrace.Věřte, že z takového jednoduchého sledování budete mít radostpodobnou, jako máme my.

Jan Hollan

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zbrusu nové rádiové ucho
Ilustrační foto...
Flash: Nové snímky z Hubblu!
Ilustrační foto...
NASA odkládá start sondy Dawn
Ilustrační foto...
Trojitý kvasar
Ilustrační foto...
Atlantis zakotvil u ISS
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691