Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

O astronomických ročenkách – uvažování nahlas

Staré astronomické knihy mají své zvláštní kouzlo, kterému obvykle neodolám. Jsou-li z doby před půl stoletím či dřívější, a když se jich někteří tak ochotně zbavují („kam bych dal ty staré krámy, ani v antikvariátu to nechtějí“), končí často u mne doma.

Tak jsem před časem shromáždil malou sbírku astronomických ročenek. Jistě – nepobral jsem celé dlouhé řady ročenek, které se nabízely, ale od každé alespoň jeden rok (tolik místa na knihy přece jen nemám). Sestava je to pozoruhodná. Nejstarší kusy jsou z poloviny 19. století, nejmladší pak ty současné. Ročenky francouzské, portugalské, anglické, ruské i sovětské, německé i novozélandské – byl by to dlouhý výčet.

Ilustrační foto...

Nepíši to proto, abych se tím chlubil, důvod je hlubší. Za léta své astronomické praxe mám v sobě dobře uchovánu podobu naší Hvězdářské ročenky, bodejť by ne. A tak, když jsem listoval oněmi starými ročenkami, chvíli mi trvalo, než jsem si naplno uvědomil: ano, opravdu je tomu tak! Všechny ty ročenky jako by si z oka vypadly! Jsou takřka stejné svým obsahem a strukturou dat, nemusíte umět ani slovo portugalsky či rumunsky a přesto se v ročence vyznáte! Ale co víc: ročenka z roku 1890 vypadá na první pohled stejně jako ročenka z roku 1990, až se musíte dvakrát přesvědčit, že jste se opravdu nepřehlédli v datu. Zkrátka – ty astronomické ročenky jsou pořád stejné!

Není to zvláštní? Nechce se mi věřit, že by astronomové (nyní jedno, zda profesionální či amatérští) před sto i více léty potřebovali tatáž data ke své každodenní práci jako ti dnešní. Cožpak jsou (typově) stejní uživatelé ročenek tehdy a v současnosti? Chápu, že v ročence z roku 1905 nejsou informace o Plutu, ale efemeridy o Slunci či Měsíci jsou uspořádáním identické se soudobými! Už slyším námitky – hlupáku, vždyť v pohybu Slunce a Měsíce se za sto let nic podstatného nezmění, tak proč nahrazovat logický a osvědčený způsob prezentace dat nějakým jiným?

Ilustrační foto...

Na tomto místě musím vyjít s barvou ven: začal jsem rozvažovat, která data z aktuální hvězdářské ročenky vlastně potřebuji? Ano, ano ... znovu namítáte ... to bude silně subjektivní. Uznávám, a proto jsem se opatrně ptal i některých kolegů. Ejhle, moc se to nelišilo. Nejžádanějších je posledních 25 stran ročenky s měsíčními přehledy kalendářních úkazů a mapkami hvězdné oblohy podél ekliptiky. Koneckonců – máte jinou, výrazně odlišnou zkušenost? Jistě, tu a tam zabrousím také na další stránky (nemohu opomenout „ohmatanou“ stránku s březnovou efemeridou Slunce, kde je uveden přesný začátek astronomického jara, pro média zřejmě dominantní astronomický údaj). Údaje o východech a západech Slunce (s minutovou přesností) mne nechávají klidným, protože vím, že krajina kolem mne určitě není zcela plochá a stěží budu stát v době takového úkazu v polích u Kouřimi (kdoví, zda to tuší rosničkáři, kteří při předpovědích počasí tak sugestivně sdělují národu, kdy přesně Slunce vychází a zapadá). Stránky s redukčními veličinami pro hvězdy a údaje o poloze Polárky pro mne jako kdyby nebyly.

Neodbíhejme však od problému: je neoddiskutovatelnou skutečností, že i v době výkonných osobních počítačů, Internetu, mobilů a GPS jsou hvězdářské ročenky (naše i ty zahraniční) stejné jako byly v době „století páry“ či prvních automobilů. Uživatel valnou většinu údajů, které mu ročenka poskytuje, sice nikdy neupotřebí, ale přesto je nucen si je zakoupit v podobě 400gramového svazku vyvázaného papíru (za nikoli „spotřební cenu“), protože jednoduše – nic jiného v této kategorii produktů není (kauza pro antimonopolní úřad? :-) ). Tento fakt už přece stojí za trochu uvažování nahlas! Před takovými deseti lety, když se u nás Internet teprve rozbíhal, systém GPS byl částečně degradován a mobily používali jen podnikatelé, bych si netroufl s něčím podobným vyjít na veřejnost (už proto ne, že jsem ještě ty staré ročenky neměl :-) ). Nyní je situace jiná, dokonce mi připadá, že v současnosti nastala ta nejlepší doba k proměnám.

Abych byl dobře pochopen, musím ještě naplno a jednoznačně dodat: ani náznakem mi nejde o likvidaci a odeslání do nenávratna těch informací, jež poskytuje současná hvězdářská ročenka. Potřebuje-li někdo znát colongitudo Měsíce pro 20. a 21. prosince 2004 v 0 h SČ (aby si z těchto čísel lineárně interpoloval hodnotu pro 19 h 35 min SEČ), nechť je má! Jenže „pověšené“ někde na Internetu, nikoli vytištěné na papíře nákladem 2000 výtisků, protože je to neefektivní a drahé – odhaduji, že o něco takového se bude v republice zajímat stěží 20 lidí (to když v praktiku vytáhnu studenty k dalekohledu a donutím je z délky stínu určit výšku valu měsíčního kráteru).

Ilustrační foto...

Opravdu si myslím, že nastal čas proměn astronomických ročenek. Co nejvíce vyhovuje uživateli? A jakému uživateli? Je správné, že jsou údaje v ročenkách (tradičně) řazeny podle kosmických objektů (Slunce, Měsíc, planety ...) namísto podle kalendářního data? Není příznačné, že se v ročenkách téměř nevyskytují rejstříky odborných pojmů? Ano, pro tradičně zaměřeného uživatele nejsou až tak potřebné, ale jak se má chudák adept astronomie prokousat třeba k onomu pojmu colongitudo?

Další okruh problémů: je zřejmé, že vzhledem k přesnosti, s jakou některá data uživatel potřebuje, není třeba je uvádět v číselné podobě (tabelárně), ale stačí graficky – je to přehlednější (abych byl in, napíši ještě – je to user friendly). Jistou inspiraci najdeme třeba v přílohách časopisů typu Sky and Telescope, Astronomy apod., zbytek bude třeba vymyslet. O čem si myslíme, že je zajímavé jen pro pár nadšenců (např. data pro zákryt hvězdy SAO 93386 Měsícem či mapka okolí proměnné hvězdy NSV 14559), nechť je získá na Internetu. Od ročenky bych očekával, že mi bude spolehlivým navigátorem, kam pro taková data v elektronické podobě mám v případě potřeby sáhnout. V ročence by jistě měly být také informace o tom, jak lze některá data získat přímým výpočtem (buď odkazem na ověřené místo na Internetu, nebo uvedením spolehlivého algoritmu).

Tak vidíte, až k těmto úvahám mě dovedlo několik desítek stařičkých i docela nových astronomických ročenek. Svěřuji se s nimi široké veřejnosti a současně se omlouvám, že nenabízím víc. Osobně nemám rád, když někdo něco torpeduje, vidí na věci mnoho nedokonalostí, ale sám se nesnaží vytvořit nebo alespoň navrhnout něco lepšího (jsou to přece tzv. vohnouti – viz zdroje na Internetu). Jenže já nic dalšího nenavrhuji :-(. Tuším pouze, že vytvořit hvězdářskou ročenku pro uživatele v tomto věku nebude snadné. Ale snad se nová generace ročenek zrodí – třeba už jen proto, že to v dnešním komercí ovládaném světě může být pro někoho docela dobrý byznys.

Zdeněk Pokorný

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Apophis 9 - Press Kit k STS-122 v češtině
Ilustrační foto...
Robert H. Goddard
Ilustrační foto...
V červenci do Ostravy
Ilustrační foto...
Astrologové, ufologové a jiní šarlatáni IV
Ilustrační foto...
Jupiter má novú červenú škvrnu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691