Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Návod na použití vesmíru - Hvězdné velikosti

Ano, občas to zní divně, ale astronomové skutečně poměřují jasnost stálic ve hvězdných velikostech. Jednotkách, které nemají s absolutními rozměry těchto vodíkových koulí nic společného.

Hvězdné velikosti
Doménou dnešních amatérských astronomů je sledování proměnných hvězd, komet a meteorů -- zkrátka těch objektů, kterých je hodně nebo se rychle mění. Ve všech těchto případech přitom jde pouze (nebo především) o to, jak jsou jasné.

Jasnost j
je veličina vyjadřující, jak moc na nás objekt svítí. Měříme ji v lumenech na čtverečný metr; je to hustota světelného toku působená objektem, nebýt ovzduší.

Hvězdná velikost
objektu je bezrozměrná logaritmická veličina m, definovaná vztahem m= -2,5.log (j/j0), kde j0 >=2,54.10^-6 lm/m^2 je jasnost objektu, který má hvězdnou velikost rovnou nule. (To je zhruba případ tří nejjasnějších hvězd severní části hvězdného nebe, Arktura, Vegy a Capelly.)

Základní jednotkou hvězdné velikosti je 1 magnituda (1 mag); lze však používat i dílčí jednotky jako decimagnituda (1 dmag = 0,1 mag). Takovým způsobem se často udávají jasnosti stálic v mapkách a atlasech.

Objekty, jejichž jasnosti se liší asi o 10 procent, mají hvězdnou velikost rozdílnou asi o jednu decimagnitudu (poměr jasností přesně 1,1:1 odpovídá rozdílu hvězdných velikostí 0,1035 mag), přičemž zkušený pozorovatel postřehne i takto malý rozdíl hvězdných velikostí.

Při běžném vyjadřování, stačí-li řádová přesnost, se užívá i takováto formulace: "je to hvězda dvanácté velikosti" (12. velikosti). Tím se myslí, že její hvězdná velikost je asi v intervalu 11,5 mag až 12,5 mag. Slovo velikost zde samozřejmě nelze nahradit slovem magnituda, vždyť říci "hvězda 12. magnitudy" je obdobně nerozumné, jako vyjádřit výšku stromu slovy "strom pátého metru". Lze ale poznamenat např. "hvězda jasná asi 12 magnitud" (nikoliv "jasnosti 12 magnitud", protože veličina jasnost má rozměr a jednotku jinou), či "jasnost hvězdy odpovídá dvanácti magnitudám". Schválně se ale podívejte, na jaký zmatek ve vyjadřování narazíte u řady knih i časopisů.

Hrubým způsobem, jak zjistit hvězdnou velikost objektu, je porovnat jej zběžně s několika hvězdami, jejichž velikost známe, a rovnou "vysypat z rukávu" hodnotu hvězdné velikosti objektu. To je plně postačující v případě pozorování meteorů (tam se navíc porovnává s hvězdami jen obrázek meteoru v paměti) a v nouzi i u proměnných hvězd s velkým rozsahem změn, kde na desetinách moc nezáleží. Poněkud přesnější je pak interpolace mezi dvě hvězdy známých velikostí. Dejme tomu "na 2/5 mezi Vegou a Denebem".

Využijte všech příležitostí všimnout si, jak se hvězdy mění. Máte-li vhodnou mapu, pokuste se každý večer odhadnout hvězdnou velikost plynule se měnících proměnných hvězd delta Cephei a éta Aquilae, a při vhodných příležitostech i beta Persei, beta Lyrae, lambda Tauri. Tu a tam se podívejte také po hvězdách, které se mění pomaleji, jako je R Lyrae, mí Cephei, chí Cygni, omikron Ceti a R Hydrae (u posledních tří si všimněte především toho, zdali jsou vůbec vidět). Tímto vás opět odkazujeme na rady.astronomy.cz, kde najdete upozornění na ty nejzajímavější události.

rekapitulace:

    Uvědomte si, jakým způsobem určují hvězdáři jasnosti nebeských objektů, a s pomocí mapy zkuste v některých případech hvězdnou velikost také odhadnout. Vhodným zdrojem jasností stálic může být Gnómonický atlas Brno 2000, který vydala brněnská hvězdárna.
  • Zapamatujte si hvězdné velikosti těchto objektů: Slunce -27 mag, Měsíc v úplňku -13 mag, Venuše -4 mag, Jupiter v opozici -2,5 mag, Sírius -1,5 mag, Capella, Vega a Arktur 0 mag.
  • Při vhodných příležitostech sledujte, jak se mění různé proměnné hvězdy.
Návod na použití vesmíru, dříve Rady pro začínající pozorovatele, vychází (na pokračování) v této úpravě poprvé. Elektronickou verzi na podzim tohoto roku doplní i verze papírová, kterou vydá Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Nedílnou součástí publikace je i elektronická příloha rady.astronomy.cz, ve které najdete řadu dalších doplňujících informací. Autoři vám budou velmi vděčni za jakékoli připomínky.

Dosud vyšly tyto kapitoly:

Jiří Dušek, Jan Hollan

| Zdroj: (pokračování příště) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Nový úlovek v gama síti
Ilustrační foto...
Jak nevypadají galaxie?
Ilustrační foto...
Kitty Hawk na Marsu
Ilustrační foto...
Škola hrou na SPŠ v Karviné
Ilustrační foto...
Tekuté nitro rudé planety
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691