Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Návod na použití vesmíru - První (ne)smělé kroky

Druhý díl našich rad pro (nejen) začínající pozorovatele. Tentokráte se dozvíte pár tipů na zajímavé objekty noční oblohy.

První (ne)smělé kroky
Máte už všechny nezbytné pomůcky? Pokud ano, pak se vydejte na první toulky hvězdnou oblohou. Zpočátku bude velmi užitečné, když se naučíte poznat většinu nápadných hvězd. Zapamatujte si vždy jméno stálice (má-li nějaké), název souhvězdí, v němž se nachází, a řecké písmeno, kterým je v rámci souhvězdí označena. (To ovšem znamená, že se musíte naučit číst a psát řeckou abecedu.)

Při obhlížení začněte nejdříve u malých, jednoduchých hvězdných mapek, teprve později zkuste orientaci v mapách podrobnějších. Všimněte si přitom, že některé z jasných stálic mají barevné odstíny.Pokud bude na obloze Měsíc, pak se na něj samozřejmě také podívejte. Zapamatovat si názvy několika málo největších moří a zálivů pro vás určitě nebude problém.

Už s jednoduchou mapkou zkuste na nebi vyhledat některou z pěti planet viditelných bez dalekohledu (Merkur, Venuši, Mars, Jupiter či Saturn). Poznáte je podle toho, že nejsou v mapách zakresleny. Vždy se ale vyskytují stejně jako Měsíc v okolí tzv. ekliptiky, po které se během roku pohybuje Slunce. (Ta je v mapách zakreslena.) Oproti neustále poblikávajícím hvězdám také svítí nápadně klidným světlem.

Ve stejné době se důvěrně seznamte s triedrem -- na dlouhou dobu vaším nejdůležitějším astronomickým přístrojem. Především si podle vzdálenosti očí nastavte okuláry do správné vzdálenosti -- tehdy má obloha v dalekohledu největší jas. Oči mějte u okulárů tak blízko, aby výstupní pupily dalekohledu (ty světlé kroužky u okulárů, obrazy objektivů vytvořené okuláry) splývaly s vašimi zorničkami. Až tehdy uvidíte plné zorné pole, které dalekohled poskytuje. Při zaostřování zasouvejte okulár do dalekohledu do okamžiku, když vidíte ostře. Každý okulár zaostřete zvlášť (druhé oko mějte přimhouřené nebo zakryjte objektiv).

Míření s triedrem trénujte na jasných hvězdách a později i na objektech, jejichž polohu mezi hvězdami sice znáte, ale bez dalekohledu je nevidíte. Pro začátek zkuste třeba tyto zajímavé objekty:

Galaxie v Andromedě
Přezdívaná též Mlhovina v Andromedě či M 31 leží asi deset stupňů severozápadně od hvězdy beta Andromedae (Mirach). Je pozorovatelná za průměrných podmínek i bez dalekohledu jako protažená skvrnka. Nad jižním obzorem ji zvečera najdete na konci podzimu a začátkem zimy. Její vzdálenost se odhaduje na téměř tři miliony světelných roků a tak je jedním z nejvzdálenějších objektů viditelných bez dalekohledu.

Hvězdokupy chí a h Persei
uvidíte bez problémů na půl cesty mezi prostřední hvězdou "W" souhvězdí Kasiopeji a nejjasnější hvězdou Persea (Mirfakem). Jsou typickým podzimním objektem. Obě hvězdokupy leží kolem šesti a půl tisíce světelných roků daleko a jsou necelých dvanáct milionů roků staré.

Hyády v Býku
jsou řídkou hvězdokupou v okolí Aldebaranu, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Býka. Zabírají oblast o průměru téměř deseti měsíčních úplňků. O půlnoci je můžete spatřit nad východním obzorem v září, nad jižním na konci listopadu a nad západním obzorem v únoru. Do oka vám padne především šest hvězd ve tvaru písmene V. Naoranžovělý Aldebaran ke hvězdokupě nepatří, oproti rodině mladých hvězd vzdálené 145 světelných roků leží dvakrát blíže.

Plejády z Býka
nebo také hezky česky Kuřátka jsou druhou nápadnou kupou podzimního souhvězdí Býka. Vypadají jako miniatura Velkého vozu (však je také někteří považují za Malý vůz) a snadno je najdete třeba podle nejjasnějších hvězd Orionu, které jsou seskupeny do "letícího motýla". Protáhnete-li jeho pás (tři jasné stálice přibližně na přímce) směrem doprava, dojdete k Aldebaranu a dál za ním i k Plejádám. Bez dalekohledu vypadají jako pět až sedm slabších hvězd v oblasti o průměru pěti měsíčních úplňků.

Mlhovina v Orionu
leží v jižním "křídle Orionova motýla". Všimněte si řádky tří slabých hvězd, tzv. Meče. Kolem prostřední je v triedru pozorovatelná slabší skvrnka -- Mlhovina v Orionu. Jedná se o jednu z nejbližších a také nejaktivnějších "hvězdných porodnic". Z rozsáhlého oblaku plynu a prachu osvětlovaného řadou velmi horkých stálic se zde i v těchto chvílích rodí nové hvězdy.

Jesličky v Rakovi
latinsky Praesepe najdete mezi Regulem (nejjasnější hvězda Lva) a Polluxem (nejjasnější hvězda Blíženců). V oblasti o průměru kolem jednoho a půl měsíčního úplňku v triedru spatříte řadu velmi slabých hvězd. Hvězdokupa končící zimy je ale jako mlhavá skvrnka pozorovatelná i bez dalekohledu. Jesličky sledujeme ze vzdálenosti 520 světelných roků a jejich stáří se odhaduje na 630 milionů let.

M 13 v Herkulovi
je jasnou hvězdokupou začátku léta. Mezi souhvězdím Severní koruny a Lyry si nad jižním obzorem všimněte "Herkulova květináče", kterému se také říká "Klíčová dírka". (Poskládaly ho hvězdy pí, éta, dzéta a epsílon Herkula.) Na jeho západním okraji se nachází slabší mlhavá hvězdička -- v triedru souměrná mlhavá skvrnka. Hvězdokupu tvoří několik stovek tisíc hvězd, které rozlišíte až ve velmi velkém dalekohledu. Dělí nás od ní 25 tisíc světelných roků.

Dvojhvězdy
Na nebi existuje celá řada dvojhvězd -- dvojic hvězd, které leží poblíž sebe. Tyto páry většinou tvoří skutečný gravitačně vázaný systém a obíhají kolem společného těžiště, v ojedinělých případech se ale jedná o náhodu, kdy stálice leží v různých vzdálenostech a jsou blízko jenom úhlově. Za všechny jmenujme páry delta Lyrae (šířka 10 úhlových minut), epsílon Lyrae (3,5'), omega Cygni (19'), Alkor s Mizarem ve Velké medvědici (12') a alfa Librae (4').

Laguna ve Střelci
vypadá jako nápadná skvrna v Mléčné dráze. Pokud si nejjasnější hvězdy Střelce představíte seskupeny do konvice na čaj, pak mlhovinu najdete nad její "hubičkou". Nejlépe je pozorovatelná během léta. Její vzdálenost se odhaduje na necelých pět tisíc světelných roků a řada hvězd, které se v ní před časem zrodily, má až milionkrát větší zářivý výkon než Slunce!

Pokud se na několik desítek minut v klidu zahledíte na hvězdné nebe, zjistíte, že v žádném případě není strnulé. Na prvním místě se setkáte s řadou atmosférických jevů: se světlomety na letadlech, světlem Měsíce rozptýleným nebo odraženým na ledových krystalcích či s meteory, zářícími parami drobných kaménků meziplanetární hmoty, které se vypařily ve výšce kolem osmdesáti kilometrů nad zemí. Nijak výjimečné nejsou ani umělé družice Země, jež vypadají jako svítící body nehlučně se pohybující mezi hvězdami, měnící jasnost a někdy mizející v zemském stínu. Mezi ty nejjasnější patří Mezinárodní kosmická stanice, Mir a americké raketoplány. Často na nás odraženým slunečním světlem posvítí i některá z telekomunikačních družic na nízké oběžné dráze. Tu a tam pak zahlédnete světelná představení (umělého i přirozeného původu), která právem zpočátku zapadnou do škatulky s nápisem "ufo" a která se vysvětlí až po konzultaci s pracovníky některé z hvězdáren.

Navíc se mění i některé hvězdy. Přesvědčit se o tom můžete třeba u éty Aquilae či delty Cephei. Při nejbližší příležitosti porovnejte jejich jasnost s obdobně jasnými hvězdami v okolí. Už po několika dnech lehce vystopujete nápadné změny jasnosti.

rekapitulace:

  • V průběhu roku se naučte jména všech nejjasnějších stálic -- jak vlastní, tak i označení řeckým písmenem a zkratkou latinského názvu souhvězdí.
  • S pomocí jednoduché mapky poznejte nejvýraznější měsíční moře.
  • Pokuste se s otáčivou mapkou identifikovat některé jasné planety (Venuši, Mars, Jupiter či Saturn). Jejich přesnější polohu vám prozradí Hvězdářská ročenka či jiný ze zdrojů aktuálních informací.
  • Tu a tam se nezapomeňte podívat na elektronický doplněk Návodu k použití vesmíru na adrese rady.astronomy.cz.
  • Při toulkách po nebi se nezalekněte nejrůznějších, na první pohled tajemných jevů. Většina z nich má kupodivu pozemský původ!
  • Na tmavé bezměsíčné obloze zkuste vyhledat některé z objektů vzdálenějšího vesmíru.
  • Pokud si na to troufnete (proč ne?), sledujte změny jasnosti éty z Orla či delty z Kefea.

Návod na použití vesmíru, dříve Rady pro začínající pozorovatele, vychází (na pokračování) v této úpravě poprvé. Elektronickou verzi na podzim tohoto roku doplní i verze papírová, kterou vydá Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Nedílnou součástí publikace je i elektronická příloha rady.astronomy.cz, ve které najdete řadu dalších doplňujících informací. Autoři vám budou velmi vděčni za jakékoli připomínky.

Dosud vyšly tyto kapitoly:

Jiří Dušek, Jan Hollan

| Zdroj: (pokračování příště) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Lov na exoplanety
Ilustrační foto...
Stará láska nerezaví
Ilustrační foto...
Poslední zápis astronomického kroužku
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2005 (XL.) - díl E
Ilustrační foto...
Kvartet je kompletní
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691