Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Nula s nulou pojde

V pátek nad ránem se na Zemi vrátila již dvacátá osmá posádka Miru. Výpravu sponzorovanou soukromou společností MirCorp provázely diskuze o ruském -- nikdy nepřiznaném -- upřednostňováním staré, ale vlastní základny před novou, avšak cizí Mezinárodní vesmírnou stanicí. Národní hrdost je národní hrdost, poněkud opomíjené ovšem v koutě zůstávají seriozní analýzy o faktické úspěšnosti znovuosídlení pýchy sovětské kosmonautiky.

Ilustrační foto...Mezinárodní společnost MirCorp v minulých týdnech poskytla tisku několik nabubřelých prohlášení, podle kterých jsme na revolučním zápraží komerčního využití orbitální základny. Mir má nadále sloužit pro reklamní účely, vesmírnou turistiku, vědecký a farmaceutický výzkum soukromých společností a navíc bude domovem pro unikátní internetový portál, jenž zájemcům z celého světa zprostředkuje v přímém přenosu závěry Země i prostředí na základně. A aby toho nebylo málo, časem se dokonce stane odrazovým můstkem pro cestu k Měsíci a Marsu.

Sergej Zaljotin a Alexander Kaleri, kteří během dvouměsíčního pobytu především opravovali stanici, dokonce prohlásili, že Mir vydrží v provozu ještě dva až tři roky. Pokud si ovšem sundáte pořádně tlusté růžové brýle, zjistíte, že tahle nekonečně bohatá komnata na orbitální dráze má nejen prohnilý strop, ale chybí také okna, dveře a dokonce jsou i vytrhané parkety. Pokusme se proto sekáčkem osekat fráze a podívejme se na smysluplnost jednotlivých nabídek. Skončíme ale jako ti sedláci u Chlumce.

  • Mir se k reklamě v minulých rocích propůjčil již několikrát. Objevilo se zde několik firemních log a vzniklo pár televizních šotů. Fakticky je ale další využití stanice více než diskutabilní. Málo která západní agentura, jež jediná může přinést podstatnější sumu nezbytných dolarů, se totiž odváží spojit reklamní kampaň s místem, které je na Západě vnímáno spíše jako nespolehlivý kus šrotu, kde jde při požárech, kolizích a únicích vzduchu o krk.
    Dokonce ani přítomnost beztížného stavu není velkou devizou: Patřičné efekty lze dnes s úspěchem, bez omezení, levněji a mnohem bezpečněji zvládnout v počítačových laboratořích. Takže tento způsob, jak zpeněžit Mir, nemá prakticky žádnou šanci.
  • Ruská stanice je na první pohled velmi atraktivním a v dohledné době jediným dostupným místem, kam se může dostat náležitě movitý turista. Společnost MirCorp dokonce s řadou takových dobrodruhů jednala. Alespoň podle poskytnutých informací.
    Jenže, kde jsou? Letenka původně stála 35 milionů dolarů za zhruba týdenní pobyt, nyní už klesla na 20 milionů. Že se zájemci příliš nehrnou, by ale nemělo překvapit: Předně i minimálních cena představuje pořádně velikou sumu. Kolik potenciálních pracháčů je ochotno zanechat práce a celou silou se po několik měsíců věnovat nezbytné přípravě? Včetně perfektního zvládnutí ruštiny? Kolik z nich je dokonale zdravých, navíc vysokých tak akorát, aby se vešli do limitů malé dopravní lodi Sojuz? Kolik z nich bude riskovat, že prakticky celou dobu pobytu na Miru prozvrací? Ale jsou tady i jiné důvody, které staví "kosmickou turistiku" do značně nepříznivého světla: Zájemce bude na stanici pobývat jenom několik dní, po kterých se spolu s dvojicí profesionálních kosmonautů vrátí zpět na zemi. K zajištění bezproblémového provozu však musí "výletníky" odbavit jiná, trvale pobývající posádka, na kterou však dnes nejsou peníze. A navíc... Turistu na Miru nečeká žádný ráj. Jeho největší zábavou, stejně jako v případě "osobního volna" amerických kosmonautů, bude koukání několika malými průzory a otírání zkondenzované vody na stěnách stanice. Dobrovolná uklizečka za 20 milionů dolarů se tedy hledá jenom stěží.
    Ilustrační foto...I když kdo ví? Několik placených návštěvníku se v minulosti našlo -- za všechny jmenujme třeba japonského žurnalistu. Minulý měsíc dokonce MirCorp podepsal úmluvu se soukromou italskou společností Itali-Mir, která hodlala za 20 milionů dolarů poslat na oběžnou dráhu zástupce této jihoevropské země. Problém je v tom, že zatím nedokázala sehnat ani první milionovou splátku. Navíc právě dnes, v pondělí 19. června, proběhla tisková konference, na které byl oznámen lednový výlet Dennise Tita, devětapadesátiletého amerického obchodníka a dřívějšího pracovníka Jet Propulsion Laboratory, jenž skutečně hodlá za týdenní pobyt zaplatit 20 milionů... Dokonce prý úspěšně prošel prvními zdravotními testy... Každopádně není nic definitivní, nechejme se překvapit.
  • Mir se může na první pohled stát velmi dobrou laboratoří, kde mohou nejrůznější experimentovat v prostředí beztížného stavu. Alespoň do doby, než bude k dispozici Mezinárodní kosmická stanice. Ouha! Stanice k tomu nemá příliš velké energetické kapacity. Navíc se -- díky posádce, ventilátorům a řady dalších zařízení -- mírně otřásá a tak je pro studium mikrogravitace značně nevhodná. Pro minimalizaci těchto nepříjemných vlivů alespoň v některých částech nové základy, musí NASA investovat stovky milionů dolarů do vývoje speciálních, útlumových konstrukcí. Navíc proti Miru hraje ještě jedna karta: I když by se to asi nikdy neřeklo nahlas, Američané by se na firmu, která by svými penězi podporovala Rusy, dívaly skrz prsty. Kladné hodnocení investorů je přitom ve Spojených státech jistě na prvním místě... Riskne to někdo? Stěží. Takže ani tento způsob získání peněz určitě nebude zásadní. I když je z nabízených možností asi nejschůdnější.
  • Dobře, co tedy využít Mir k opravě poškozených umělých družic. Cena především telekomunikačních satelitů často dosahuje stovek milionů dolarů a určitě by přišlo levněji, kdyby je společnosti rekonstruovaly na oběžné dráze. Smůla, zákony nebeské mechaniky jsou neúprosné. Ruská základna se pohybuje po tak výjimečné dráze se sklonem asi 52 stupňů vůči rovníku, že se nepřibliží k žádné z běžných družic. Manévry za poškozenými cíly si tudíž vyžádají značné množství nesmírně drahého paliva. Kromě toho nejsou komerční družice uzpůsobeny pro jakékoli opravy. Jedinou výjimkou jsou ruské špionážní satelity. Bylo by ale bláhové předpokládat, že Rusové za jejich opravy zaplatí soukromé společnosti. Stanice dokonce nemůže sloužit ani jako netradiční kosmodrom. Pokud bychom totiž sondu chtěli dostat na jinou dráhu, než po které se pohybuje Mir, bude výrazně levnější dopravit ji do vesmíru standardní cestou. Jako opravnu či raketovou střelnici proto základnu použít nelze.
  • Internetový portál. Je snadné ho zprovoznit a v případě placeného přístupu z něj také dostat pěknou sumičku dolarů. Úplná blbost. Abychom mohli mluvit o "portálu", musel by být přístupný bez přerušení, 24 hodin denně, pro tisíce, ne-li desítky tisíc uživatelů najednou. Jenomže bez investic je dnes Mir ve spojení s řídícím střediskem při devadesátiminutovém oběhu kolem Země jenom po zlomek doby. Ani přenosové kapacity nejsou dostatečné. A co tak unikátního by portál zákazníkům nabídl? Pohled na Zemi, ne v nijak kvalitním rozlišení, navíc bez možnosti výběru záběru, eventuálně i do útrob stanice. Není to málo? Dnes už existuje řada stránek, které pohled na Zemi z vesmíru poskytují zdarma. Lidé rádi zaplatí za noviny, časopisy, či pornografii, ale za obrázky pustých oceánů a bílých mračen těžko. Internetový portál tudíž určitě nebude to pravé ořechové.
  • Dostali jsme k poslední nabídce v menu společnosti MirCorp. Základna poslouží jako skokanský můstek pro let k Měsíci a Marsu. Uf! Vždyť se nic takového neplánuje. Pro výpravy meziplanetárních sond je navíc Mir na značně nevýhodné dráze, takže je výhodnější se mu zcela vyhnout. Navíc jak Spojené státy, tak i Evropská kosmická agentura již disponují či již brzo budou disponovat vlastními dopravními loděmi, takže se obejdou bez této pomoci. Rusové na Miru nikdy žádnou výpravu k jinému vesmírnému tělesu nepodnikli a je velmi pravděpodobné, že ani nepodniknou.
Jakým reálným způsobem tedy může Mir získat peníze na svůj další provoz? Podívejme se trochu pozorněji na samotnou MirCorp, která do poslední výpravy dvojice ruských kosmonautů investovala něco mezi 20 a 40 miliony dolarů. V tiskových zprávách se o ní hovoří jako o "soukromé společnosti", ve skutečnosti ji ale z 60 procent vlastní ruská Energija, jejímž majoritním vlastníkem je ruská vláda!

Firma již oznámila, že hodlá na podzim poslat ke stanici další výpravu, která oproti té nedávné přijde odhadem na 80 až 130 milionů dolarů. A protože způsobů, jak smysluplně využít Mir a tedy alespoň trochu vydělat, je poskrovnu, i přes optimistická prohlášení je více než pravděpodobné, že se další investory sehnat nepodaří.

Ilustrační foto...Pokud se tedy k základně skutečně poletí, pak zcela překvapivě za státní peníze, které do Energie přitečou méně či více oficiální cestou. Ať už se totiž říká cokoli, je stanice ohromným symbolem a její cesta do pekelné výhně zemské atmosféry se zřejmě jen tak nechystá. Potvrdilo to i nedávné prohlášení prezidenta Putina, že se Rusko nehodlá vzdát vlastního kosmického programu. Cesta k důležitým dolarům tudíž vede přes státní pokladnu v Kremlu.

Ono je to totiž dneska tak, že těžký život mají i mnohem perspektivnější kosmické projekty. Například společnosti Roton či Kistler, které pracují na levných nosičích, pro nedostatek financí zcela zmrazily veškeré testy. V likvidaci je ambiciózní Iridium, a s ním se veze i internetový projekt Teledesic, byť podporovaný takovými magnáty jako Bill Gates či Grag McCaw.

Ani ty sebelepší myšlenky nejsou a nikdy nebudou zárukou komerčního úspěchu. Idealismus společnosti MirCorp nemůže zvítězit nad diktátem kosmického trhu. Možná proto dojde na nedávná slova šéfa Ruské kosmické agentury Jurije Kopteva o finančním pokrytí provozu stanice pouze do prvního listopadu 2000. "Pokud se objeví další peníze, bude Mir i nadále létat. Pokud peníze nebudou, nebude ani on."

Jiří Dušek

| Zdroj: Podle článku Dwayne A. Day, Chasin profits in the void, Florida Today Space Online IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Žeň objevů 2002 - 2. část
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 84
Ilustrační foto...
Příběh nesmrtelných poutníků -- díl pátý
Ilustrační foto...
HST nalezl poprvé v historii organické molekuly
Ilustrační foto...
Patří planetáriím astronomická budoucnost?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691