Ještě nedávno si vědci mysleli, že v rovníkových oblastech Saturnova měsíce Titanu by mohl být kapalný oceán. Nový radarový výzkum sondy Cassini ovšem odhalil moře písková. Vědci je přirovnávají k dunám na Zemi.
Radarová měření z průletu sondy Cassini okolo Titanu z loňského října ukázaly duny asi sto metrů vysoké v oblasti rovníku. Jedno z dunových polí je až 1 500 km dlouhé. „Je to bizardní“. Tyto fotografie připomínají radarové snímky Arábie nebo Namibie“, řekl Ralph Lorenz z americké Lunar and Planetary Laboratory.
Pozemský písek s tím na Titanu pochopitelně srovnávat nelze, ale procesy tvořící dunu jsou si zřejmě podobné. Dříve si vědci mysleli, že Titan je příliš daleko od Slunce na to, aby se v jeho atmosféře mohly tvořit silné větry vytvářející takové duny. Některé dřívější domněnky také hovořily o tom, že tmavé rovníkové oblasti jsou oceánem kapalného etanu. Nyní se ukazuje, že obří Saturn způsobuje v atmosféře Titanu větrné proudy. Právě tyto proudy mohou způsobovat vznik dun, neboť se vyskytují i blízko povrchu, narozdíl od těch při jejíchž vzniku hraje roli Slunce. Tyto domněnky utvrzuje i tvar dun. Je rovněž možné, že větry přinášejí z vyšších zeměpisných šířek tmavé usazeniny, které tvoří Titanův tmavý pás.
Radarový obraz Titanu. Velký kruhový útvar je kráter s názvem Guabonito o průměru 90 km. Větry foukající na Titanu mohou dosahovat až půlmetru za sekundu. Třebaže je to jemný vítr, jeho síla je dost velká k formování dun. Písek na Titanu je méně hustý než na Zemi a jeho zrna jsou větší. Lze to spíše přirovnat ke kávové usazenině. Zda jsou tyto zrna tvořena organickou hmotou v tuhé fázi, vodním ledem nebo směsí obou je zatím záhadou. Dalším nevyřešeným problémem je vznik písku. Jednou z variant je, že metanový déšť erodoval částečky ledu ze skalního podloží.
Pozorování a modely ale ukazují, že mraky a déšť jsou na Titanu spíše vzácností. Na záběrech získaných sondou Cassini v lednu 2005 jsou patrné rokle, říční dna a kaňony. Je tak více než pravděpodobný zdejší občasný výskyt velkých bouří a povodní. Ty pak mohou stát u zrodu onoho písku.
Radarová fotografie oblasti s názvem Great Britain (Velká Británie) Sonda Cassini okolo největšího Saturnova měsíce proletí během své mise ještě několikrát a tak další data mohou osvětlit některé z otázek. Definitivní odpovědi přinese až podrobnější výzkum Titanu v budoucnu. Ve hře je kupříkladu i výzkumný balon, pohybující se v atmosféře tohoto nesmírně zvláštního světa.
Zdroj:
www.spaceref.com
saturn.jpl.nasa.gov
