Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Obloha v květnu

Roli hlavního „hrdiny“ většiny úkazů květnové oblohy tentokrát převezme náš nejbližší kosmický soused – Měsíc.

V úterý 2. května jej najdete nad planetou Mars. Obě tělesa budou na pozemské obloze vzdálena pouhé čtyři stupně, planetu přitom prozradí výrazná jasnost a oranžové zabarvení. Hned následující večer se Měsíc ocitne mezi dvěmi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Blíženců Castorem a Polluxem na straně jedné a planetou Saturn na straně druhé. V pátek 5. května zastihnete Měsíc dokonce jenom pět stupňů nad Saturnem.

Neméně zajímavé přiblížení se odehraje ve čtvrtek 11. května. Tehdy můžeme po celou noc sledovat, jak se téměř úplňkový Měsíc přiblíží k jasné hvězdě Spica ze souhvězdí Panny. Obě tělesa budou nejblíže kolem čtvrté hodiny ranní. Samozřejmě pouze při pohledu ze Země. Zatímco náš přirozený satelit sledujeme z průměrné vzdálenosti 380 tisíc kilometrů, Spica je od nás vzdálena 260 světelných roků. Zajímavé je, že kdybychom se v této době nacházeli v Severní Americe, mohli bychom dokonce pozorovat zákryt Spiky Měsícem!

Nejbližší vesmírný soused urazí každý den na pozemské obloze více než 13 stupňů. Každý večer se tudíž promítá mezi jiné hvězdy a planety. Ve čtvrtek 11. května a v pátek 12. května jej nalezneme poblíž největší planety sluneční soustavy – Jupiteru. Ve čtvrtek se bude Jupiter nacházet vlevo od Měsíce, v pátek vpravo.

Třináctého a čtrnáctého května se Měsíc ocitne poblíž Antara, nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Štíra, aby se 24. května v ranních hodinách přiblížil k poslední jasné planetě – Venuši. Pokud si tento den přivstanete, pak kolem páté hodiny ranní zahlédnete nad východním obzorem úzký měsíční srpek, pod kterým bude zářit nápadná Jitřenka (planeta Venuše).

Ještě předtím, v noci z 22. na 23. května se podívejte na meteorický roj Lyrid. V této době totiž Země proletí meziplanetárním proudem drobných prachových částic uvolněných v minulých staletích z jádra komety Thatcher. Pokud některé z mnoha prachových zrnek vletí do zemské atmosféry, prudce se zahřeje a vypaří. My pak na obloze sledujeme světelný doprovod jeho zániku – meteor, lidově řečeno „padající hvězdu“. Vylétat budou jakoby ze souhvězdí Lyry, proto se nazývají Lyridy.

Ilustrační foto...

Celooblohová mapka je nastavena na 1. května 2006 23 hodin letního středoevropského času (15. května tedy platí pro 22 hodin času a 31. května pro 21 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.

Putování Měsíce mezi hvězdami tedy slibuje celou řadu zajímavých setkání, zcela paradoxně se ale to nejzajímavější květnové představení odehraje v době, kdy bude náš vesmírný soused pod obzorem.

V květnu totiž kolem Země prolétá kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3, objevená již v roce 1930 německými astronomy Arnoldem Schwassmannem a Arno A. Wachmannem. Jádro této nepříliš známé vlasatice oběhne kolem Slunce jednou za 5,36 roku, přičemž se dostává až za dráhu Jupiteru a naopak přibližuje někam do oblasti mezi Zemí a Venuší.

Ilustrační foto...

Kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3 na fotografii z HST

Kometární jádro je zajímavé nejen tím, že se může přiblížit k naší planetě, ale především tím, že se rozpadá. Astronomové už pozorují nejméně několik desítek fragmentů komety, dokonce existují názory, že tento průlet kolem Slunce vlasatice „nepřežije“ a jednou pro vždy se rozplyne. Destrukci přitom doprovází nápadné výrony plynu a prachu, které se projevují celkovým zjasněním komety.

Ilustrační foto...

Mapka pro nalezení komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 Zdroj:www.komety.cz

Zánik Schwassmann-Wachmann 3 můžete sledovat na vlastní oči. I když se nejedná o nijak výjimečně jasnou kometu, v podobě drobné mlhavé skvrny na hranici viditelnosti bez dalekohledu ji počátkem května najdete mezi souhvězdím Herkula a Lyry. Vlasatice se ocitne nejblíže Zemi v noci z 12. na 13. května (11 milionů kilometrů), kolem Slunce proletí ve vzdálenosti 140 milionů kilometrů z 6. na 7. června. Vzhledem k tomu, že na její sledování potřebujete skutečně tmavou oblohu (bez Měsíce i světelného znečištění), bude nejvhodnější dobou k jejímu lovu právě počátek května. Důležitým pomocníkem se pak stane lovecký triedr, nejlépe umístěný na stativu.

Jiří Dušek

| Zdroj: Hvězdný posel IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Tak přeci!
Ilustrační foto...
Tisková konference NASA – dobré zprávy
Ilustrační foto...
Noc a den kdysi a dnes
Ilustrační foto...
Astronomické částky III
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Profesor Plavec vzpomíná I.
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691