...aneb ohlédnutí za dubnem v kosmonautice: Sojuz přistál * Progress u ISS * Posádka ISS bude hrát golf * Venus Express u Venuše * Další fotografie od MRO * Globální mineralogická mapa Marsu * Další dvě družice systému A-train * Indická sonda ponese i americké přístroje * NASA chystá dvě sondy k Měsíci * Družice pomáhaly při povodních * Roseta vyfotila planetku
Sojuz přistál
Ruská kosmická loď Sojuz TMA-7 s Expedicí 12 a prvním brazilským astronautem se 9.dubna ráno bezpečně vrátila na Zemi. Loď přistála v kazašské stepi asi 48 km severovýchodně od Arkalyku. V době přistání panovaly v oblasti silné mrazy, takže vracející se posádku Mezinárodní kosmické stanice, přivítaly po půlroce na Zemi mrazy okolo -13°C. Více informací na iss.astronomy.cz.
Progress u ISS
Nová posádka Mezinárodní kosmické stanice (ISS) měla hned po zahájení své mise plné ruce práce. Ke stanici dorazila ruská nákladní loď Progress 21. Po dvoudenní pouti vesmírem se ke stanici připojila ve středu 26.dubna. Progress dovezl 2 286 kg nákladu a to především pohonné hmoty, potraviny, vodu, osobní balíčky pro posádku, věci pro vědecké experimenty i servis stanice ale také velikonoční vejce. Velmi netradičním nákladem byl zbytek golfové sady, kterou posádka využije při nejbližším výstupu do kosmu. Ke stanici je od prosince loňského roku připojena ještě jedna nákladní loď Progress 20, která bude odpojena příští měsíc.
Posádka ISS bude hrát golf
Již v září dovezla ruská nákladní loď Progress na stanici golfovou hůl a několik míčků a v dubnu další Progress dopravil i odpalovací podložku. Během červencového výstupu do kosmu má ruský kosmonaut Pavel Vinogradov odpálit golfový míček do vesmíru. Celá akce má ryze komerční charakter. Firma Element 21, která vyrábí golfové hole použije videozáznam odpalu v reklamě. Míček má podle odhadu urazit asi 3,34 miliard kilometrů a poté shořet v zemské atmosféře. Jeho pouť budou moci lidé sledovat na stránkách společnosti. Míček bude vybaven malým vysílačem. Golfová hůl je vyrobena z lehké a silné kovové slitiny skandia, která se používá mimo jiné v leteckém průmyslu a také některé části samotné stanice jsou vyrobeny z tohoto materiálu. Někteří odborníci nicméně varují před rizikem celé akce, kdyby totiž míček trefil sluneční panely, nebo dokonce samotnou stanici, vedlo by to ke katastrofě. Červencový odpal ale nebude první. Primát drží Alan Shepard, který odpálil míček na Měsíci při misi Apolla 14.
Venus Express u Venuše
První evropská sonda pro výzkum Venuše byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu kolem planety. K manévru došlo 11.dubna 2006 a o den později byly pořízeny první fotografie.Více se dočtete v samostatných článcích:
Venus Express u cíle
První eurofota Venuše
Další fotografie od MRO
Americká kosmická sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena 10.března 2006. Krátce nato pořídila první fotografie pomocí kamery HiRISE. Později byly zveřejněny fotografie z dalších kamer CTX (Context Camera) a MARCI (Mars Color Imager). Snímky slouží zatím pouze k testování kamer a po snížení oběžné dráhy budou mít fotografie až desetkrát lepší rozlišení.
Srovnání fotografií pořízených sondou Mars Global Surveyor (vlevo) a kamerou CTX sondy MRO (vpravo). Sondy vyfotily oblast v rozmezí asi 6 hodin po sobě.
Oblast Argyre Basin. Snímek vznikl složením tří fotografií pořízených kamerou MARCI přes červený, zelený a modrý filtr. Další fotografie na photojournal.jpl.nasa.gov (1) a photojournal.jpl.nasa.gov (2).
Související:
MRO pořídil první fotografie
MRO na oběžné dráze kolem Marsu
Stránky projektu
Globální mineralogická mapa Marsu
Na základě měření evropské sondy Mars Express vytvořili vědci globální mineralogickou mapu Marsu. Uvedl to ve svém dubnovém vydání časopis Science. Na jejím základě je možné najít na planetě místa, kde byla kdysi voda. Vědci se při zpracovávání mapy soustředili na minerály, při jejichž vzniku hrála důležitou úlohu voda. Pokud považujeme vodu za jednu ze základních podmínek pro vznik života, pak mohou být místa výskytu těchto minerálu také místem, kde hledat stopy dávného života. Podle teorie byl ovšem Mars teplý a vlhký pouze krátkou dobu a to naposledy před 4 miliardami let. V současnosti má rudá planeta velmi řídkou atmosféru, takže voda v tekutém stavu nemá šanci se na povrchu udržet příliš dlouho.
Další dvě družice systému A-train
Dne 28.dubna vynesla nosná raketa Delta 2 na oběžnou dráhu dvě nové družice pro meteorologický a klimatologický výzkum zemské atmosféry. Družice CALIPSO a CloudSat se zapojily do systému A-train, ve kterém již byly tři družice s podobnými úkoly. Systém A-train bude po vypuštění poslední družice v roce 2008 obsahovat šest družic pro klimatologický výzkum Země. Všechny družice se pohybují po podobné orbitální dráze v řadě za sebou. Podrobnosti v samostatném článku.
Indická sonda ponese i americké přístroje
Příští rok má k Měsíci odstartovat první indická sonda. Kromě indických vědeckých přístrojů budou na palubě i experimenty z Evropy (ESA), Bulharska a nově také z USA. Ředitel NASA se na tom má dohodnout se zástupci Indické kosmické agentury v květnu. Američané chtějí na sondu umístit malý radar a přístroj pro mineralogický výzkum.
NASA chystá dvě sondy k Měsíci
Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že chystá ještě jednu sondu k Měsíci. V roce 2008 odstartuje pomocí rakety Delta 2 již dříve plánovaná sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a k ní bude připojena ještě jedna menší sonda o hmotnosti asi jedné tuny s názvem LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite). Po příletu k Měsíci dojde k oddělení obou sond. LCROSS zůstane na oběžné dráze kolem Měsíce společně s urychlovacím stupněm. Po přiblížení k jižnímu pólu Měsíce se sonda oddělí a urychlovací stupeň narazí do lunárního povrchu. Nárazem dojde nejen ke vzniku nového kráteru, ale i vymrštění oblaku materiálu o celkové hmotnosti asi jedné tuny. Tento oblak bude pozorován nejen sondou LCROSS ale také sondou LRO a pozemními i kosmickými dalekohledy. Hlavním úkolem bude zjistit, zda se v měsíčním materiálu nachází voda a jiné těkavé látky. Oblak prachu se má podle propočtů dostat až do výšky 70 km nad měsíční povrch! Další informace na www.spaceflightnow.com a www.nasa.gov.
Družice pomáhaly při povodních
Při mapování následků povodní v Německu počátkem dubna pomáhaly také družice.
Na fotografii vidíte Labe v německém Sasku. Radarový snímek vznikl kombinací fotografií z družice ERS-2 z 1.července 2005 (před záplavami) a 7.dubna 2006 (během záplav).
Topografická mapa získaná družicí ERS-2 dne 7.dubna 2006 a porovnání s kartografickou mapou ukazuje následky povodní v okolí německého města Hitzacker. (pro zvětšení klikněte na obrázek). Zdroj: www.esa.int Roseta vyfotila planetku
Evropská kosmická sonda Roseta, jejímž úkolem je přistání na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a výzkum dvou planetek, pořídila první fotografie planetky (2867) Steins. Kolem tohoto tělesa má proletět v září 2008. Podrobnosti
Chronologický přehled
- 1.duben: Sojuz TMA-8 s Expedicí 13 a brazilským astronautem Pontesem se připojila k ISS.
- 8.duben: Sojuz TMA-7 s Expedicí 12 a brazilským astronautem Pontesem se odpojila od ISS a přistála na Zemi.
- 11.duben: Sonda Venus Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Venuše.
- 12.duben: Z kosmodromu Sea Launch odstartovala raketa Zenit-3SL s japonskou geostacionární telekomunikační družicí JCSat-9.
- 15.duben: Start rakety Minotaur se šesti družicemi FORMOSAT-3/COSMIC pro výzkum atmosféry a ionosféry ze základny Vandenberg.
- 20.duben: Start rakety Atlas 5 s lucemburskou telekomunikační družicí ASTRA-1KR z Cape Canaveral.
- 24.duben: Start nákladní lodě Progress M-56 k Mezinárodní kosmické stanici.
- 25.duben: Start rakety Start-1 s izraelskou družicí pro dálkový průzkum EROS-B1 z kosmodromu Svobodnyj.
- 26.duben: Nákladní loď Progress M-56 (21P) se připojila k ISS.
- 26.duben: Start rakety CZ-4B s družicí pro dálkový výzkum Yaogan-1 z Čínské základny Taiyuanu.
- 28.duben: Start rakety Delta 2 s družicemi CALIPSO a CloudSat ze základny Vandenberg.
Výhled na květen
- 3.květen: Z kosmodromu Pleseck má odstartovat nosná raketa Sojuz-U se zpravodajskou družicí.
- 18.květen: Očekávaný start rakety Delta 4M+ s družicí GOES-N s Cape Canaveral.
- 25.květen (1961): Prezident Kennedy vytýčil cíl USA – přistání člověka na Měsíci do konce 60.let.
- 25.květen: Předpokládaný start rakety Štil-1N s družicí Kompass-2 z ponorky v Barentsově moři.
- 26.květen: Start rakety Ariane 5 s družicemi Satmex-6 a Thaicom-5 z Kourou.
- 28.květen (1971): Start sondy Mars 3.
- 30.květen (1966): Start sondy Surveyor 1 k Měsíci.
Stručně z kosmonautiky v roce 2006
Adresy starších dílů (2004, 2005) zde.
Další zdroje:
www.space.com
http://ciencia.msfc.nasa.gov/
http://astro.zeto.czest.pl/
www.spacer.com