Dnes si připomínáme velmi kulaté astronomické jubileum. Je tomu přesně 1000 let od chvíle, kdy byla na obloze pozorována nejjasnější supernova v historii.
V noci z 30.dubna na 1.května roku 1006 pozorují lidé ve Švýcarsku, Číně, Japonsku, Egyptě a dalších zemích náhlé prudké zjasnění hvězdy v souhvězdí Vlka (Lupus, Lup). Podle tehdejších dochovaných záznamů byla tak jasná, že se při jejím světle dalo v noci i číst. Podle současných odhadů dosáhla zdánlivé vizuální magnitudy -7,5 a byla jasnější než Venuše. Výsledný rozpínající se plyn je dalekohledy viditelný ještě dnes a stále pokračuje v rozpínání. V současnosti měří asi 70 světelných let. Supernova s označením SN1006 spadá do supernov typu I, to znamená, že se původně jednalo o bílého trpaslíka, na který přetékal materiál doprovodné složky (binární hvězdy) a to až do překročení kritické Chandrasekharovy meze a následného výbuchu.
Pozůstatek supernovy SN1006. Foto: kosmický dalekohled Chandra. Co je to supernova?
...aneb vzešli jsme z hvězd, mohli bychom klidně pokračovat v nadpise. Většina těžkých prvků, nutných pro vznik planet a života, totiž vzniká právě při výbuchu supernovy. V zásadě rozeznáváme dva základní druhy supernov podle příčin jejích vzniku:
Supernova typu I:
Většinou se jedná o dvojhvězdu, kde jednou složkou je uhlíko-kyslíkový bílý trpaslík, který shromažďuje hmotu z druhé složky, obvykle rudého obra. Tento proces trvá do překročení Chandrasekharovy meze stability trpaslíka (1,44 hmotností Slunce) kdy dojde k překotné termonukleární syntéze v celém bílém trpaslíku a následné mohutné explozi. Existují ještě podtypy Ia, Ib a Ic, které jsou rozděleny podle přítomnost nebo nepřítomnost čar různých prvků (Si, He) ve spektru.
Schéma procesu vzniku supernovy prvního typu. Zdroj: Wikipedia Supernova typu II:
Supernova druhého typu se týká velmi hmotných hvězd. Po uplynutí doby termonukleární syntézy se začne hvězda hroutit. Pozůstatkem takové události je neutronová hvězda (malá hvězda o obrovské hustotě) nebo černá díra. Zbytek hvězdy je při závěrečném procesu rozmetán. Narozdíl od supernov prvního typu mají supernovy druhého typu ve svém spektru čáry vodíku. Také zde rozlišujeme podtypy, rozdělené podle světelné křivky na II-P a II-L.
Významné supernovy
- 1006: SN 1006: doposud nejjasnější supernova o které se dochovaly záznamy.
- 1054: SN 1054: supernova, jejíž pozůstatky můžeme sledovat coby Krabí mlhovinu v souhvězdí Býka.
- 1181: SN 1181: supernova v souhvězdí Kasiopei.
- 1572 : SN 1572: supernova v Kasiopei, pozorovaná Tycho Brahem. Výsledky svého pozorování popsal v knize „De Nova Stella“. Právě tato kniha dala těmto úkazům svůj název.
- 1604: SN 1604: supernova v souhvězdí Hadonoše, pozorovaná J. Keplerem.
- 1987: Supernova 1987A: supernova, která vzplála v únoru 1987 ve Velkém Magellanově mračnu je doposud nejprozkoumanější supernovou. Její pozorování a výzkum se stalo jednou z největších události v astrofyzice v minulem století.
Zdroj:
cs.wikipedia.org
en.wikipedia.org
http://chandra.harvard.edu/
