Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zemní pyramidy

Jsou hezké, jsou mnohdy směšné, jsou i – ano, použiji toho výrazu – bizarní a setkáme se s nimi jen na několika málo místech.

Nemám teď na mysli výstražné kužely, jaké zdobí nejednu rozkopanou silnici, ale přírodně vzniklé útvary zvané zemní pyramidy. Ať už je nazýváme jako pyramidy, klobouky nebo pokličky, všechny vznikají podobně: voda nebo vítr erodují měkký typ usazených hornin (zpravidla částečně zpevněné štěrky, písky, spraše nebo zpevněný vulkanický popel), zatímco tvrdší typ hornin v jejich nadloží erozi úspěšně odolává. Měkký materiál je erozí postupně odstraňován, avšak pod odolnými kusy hornin zůstávají usazeniny před deštěm a větrem uchráněny. Vzniká tak typická zemní pyramida s pokličkou nebo kloboukem. Tady je hrstka z nich:

Pokličky na Kokořínsku

I když "pokličky" na Kokořínsku nejsou typickými zemními pyramidami, mají s nimi ledacos společného. Poprvé jsem se s tímto typem útvarů setkal teprve při předloňském putování na kole, kdy jsme na Kokořínsko zavítali jako přerostlá parta bývalých obdivovatelů oblohy. Jako jediný kladívkový nadšenec jsem to měl v naší výpravě docela těžké a mé neustálé mumlání o jedinečnosti pokliček na Kokořínsku nebylo bráno příliš vážně. Na pomoc mi však přispěchala průtrž mračen, při níž jsme promokli až na kost. Krátce po průtrži jsme se odebrali na čaj s takovou dávkou rumu, že prosadit zajížďku za „poklicema“ už pro mě nebyl v nabourané morálce mých přátel žádný problém.

Kokořínské „pokličky“ jsou rozhodně nejhezčím a pokud vím, tak i jediným geologickým útvarem tohoto druhu na našem území. Znal jsem je už z legendární Všeobecné geologie II. od známého geologa Radima Kettnera. Nožky, na kterých „pokličky“ u Mšena spočívají, jsou z měkčího pískovce usazeného na dně moře v období svrchní křídy. Samotné pokličky jsou naopak tvořeny odolnějšími železitými slepenci, které představují zbytky souvislých lavic. Tyto lavice vznikly v horizontální puklině, do níž prosakovaly roztoky železných solí z magmatických těles.

Ilustrační foto...
Na starých černobílých fotografiích z padesátých let minulého století jsou pokličky na Kokořínsku ještě krásně zřetelné, protože v blízkém okolí bylo jen málo stromů. Dnes jsou pokličky před zraky jejich obdivovatelů důmyslně maskovány a v plné kráse je uvidíte jen několika průzory mezi stromy. Foto: P. Gabzdyl.

Melník

Kokořínské pokličky nelze považovat za ukázkové zemní pyramidy, protože jejich klobouky netvoří osamělé valouny, ale spíš zbytky souvislých vrstev. Jednou z nejbližších lokalit s pravými zemními pyramidami proto představuje okolí Melníku, který je znám jako výchozí místo do bulharského pohoří Pirin.

Ilustrační foto...
V době, kdy jsem sledoval zemní pyramidy z autobusu na úpatí Himalájí, můj kolega si prohlížel zemní pyramidy ve vyhlášené vinařské oblasti Melník. Foto: D. Koval.

Pyramidy v bílé měsíční krajině

Mé zatím nejbližší setkání se zemními pyramidami proběhlo na ostrově Tenerife v „bílé měsíční krajině“. Tento největší ostrov Kanárských ostrovů utvářely především sopečné procesy a nejinak tomu je i v případě zdejších pyramid, které jsou z různých typů sopečných tufů.

Ilustrační foto...
Na ostrově Tenerife mě fascinovalo, že jsem si mohl zdejší zemní pyramidy prohlédnout z opravdu těsné blízkosti. Navíc tady bylo podstatně míň rušno než třeba na Kokořínsku. Foto: D. Koval.

Kvitskriuprestinne

Krásné zemní pyramidy zvané Kvitskriuprestinne se nachází rovněž v Norsku, nedaleko osady Mysuseter. Světlé pyramidy jsou vytvořeny z měkkých usazenin, které ve zdejším údolí zanechal ustupující ledovec. Zdejší usazeniny obsahují kromě jemnozrnných písků a jílů také množství valounů různé velikosti. Teď už je myslím jasné, co se stane, když na tyto málo odolné usazeniny zaprší. Voda snadno odplavuje méně odolné písky a jíly, až narazí na větší valouny, které pak fungují jako deštníky ochraňující sedimenty pod nimi. Zdejší pyramidy dosahují výšky až šesti metrů. To proto, že odplavovaný jíl vytváří jakýsi zpevňující tmel, který vzniklou pyramidu zpevní.

Ilustrační foto...
Zemní pyramidy zvané Kvitskriuprestinne v Norsku. Autor snímku neznámý.

Pozn. Při psaní tohoto článku jsem zjišťoval, že mnozí mí přátelé navštívili řadu dalších zemních pyramid. O nich se snad zmíním zase někdy příště.

Literatura:

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Otisky kosmických katastrof
Ilustrační foto...
Bolid odpoledne 6. května 2000
Ilustrační foto...
Pod vlivem: Pod vlivem Měsíce
Ilustrační foto...
Instantní hvězdárna: výměna kopule
Ilustrační foto...
Tanec planet
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691