Vsadili jsme se, proč trvá let letadla z Prahy do New Yorku jinou dobu než opačný let. Proč?
Jako bývalý meteorolog (naplno jen jeden rok ,,na vojně`` na letišti ve Kbelích) vím, že naprostá většina proudění ovzduší v našich šířkách je z Ameriky k nám. Jedno je zvlášť rychlé a podstatné, taková ,,řeka`` vysoko v ovzduší, jmenuje se jet stream či tryskové proudění. To má až stovky kilometrů za hodinu.
Směr oné ,,řeky`` s Coriolisovou silou souvisí, tak jako ostatně všechno proudění velkých rozměrů. Lze si to představit tak, že ve výšce kolem deseti kilometrů je vlivem hustšího vzduchu nad póly nižší tlak než nad oblastmi bližšími rovníku (rychleji totiž klesá od země nahoru). Ve skutečnosti jsou ony vzduchové masy odděleny dost ostře. Ostře se proto mění i tlak na takovém rozhraní. Vzduch se do té oblasti nízkého tlaku nemůže přesunout, místo toho krouží velkou rychlostí kolem pólu -- takovou, že Coriolisovo zrychlení je v rovnováze s tlakovým gradientem. Je to jako kolem běžné tlakové níže, akorát že v tomto případě je zvlněný okraj té trvalé cirkumpolární níže někde v pásu šířek od třiceti do sedmdesáti stupňů.

Při létání v takových výškách a na velké vzdálenosti se to dělá tak, že na východ se letí pokud možno v jet streamu, na západ je pak potřeba se mu vyhnout i za cenu delší trajektorie. Je to teda tím větrem...
Odkazy k tomu lze najít třeba po zadání ,,flying with jet stream`` do googlu. Wikipedia má i českou stránku ke tryskovému proudění, z anglické je pěkný odkaz na obrázky skutečného jet streamu, kudy teče nyní či tekl v minulých dnech.