Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vesmírný šampus

Jak by vesmír asi vypadal, kdybychom ho miliardkrát zmenšili? Kolik hmoty vůbec obsahuje? Jaké největší struktury v něm nalezneme? Otázky, na které hledá odpověď skupina astronomů trpělivě proměřujících polohy několika set tisíc nejbližších galaxií.

Ilustrační foto...Celý princip prohlídky s názvem 2dF Galaxy Redshift Survey, dosud největší svého druhu, je vtipně jednoduchý: pozorovatelé pomocí čtyřmetrového dalekohledu Anglo-australské observatoře odhadují červené kosmologické posuvy, tedy stopy ve světle vzdálených galaxií, na kterém se podepsalo samotné rozpínání vesmíru. Přitom platí jednoduchá úměra: čím jsou dál, tím větší posuv u nich můžeme sledovat. Navíc všechny cíle projektu leží ve dvou řezech nápadně připomínajících kousky pizzy: na šířku mají tři stupně, na délku celých devadesát.

Hvězdářům se do zorného pole dosud podařilo dostat na 106 tisíc galaxií, které se nacházejí do vzdálenosti dvě miliardy světelných roků, resp. přesněji vyjádřeno s velikostí kosmologického posuvu do 0,25. Konečným cílem přehlídky je pak ve vytipovaných oblastech proměřit na 250 tisíc galaxií, čtyřikrát více než všechny předcházející projekty.

Úkol to není vůbec jednoduchý a bez speciálních zařízení by byl vlastně zcela nemožný. Naštěstí mají k dispozici zvláštní zařízení, se kterým mohou současně analyzovat světlo čtyř set galaxií najednou. Fotony každé z nich totiž z ohniskové roviny do spektrografu, jenž měří kosmologický posuv, vyvede zvláštní optické vlákno. "Spektrograf přehlídky 2dF je svým způsobem značně revoluční," popsal detektor ředitel Anglo-australské observatoře profesor Brian Boyle. "Využívá totiž citlivý, dálkově řízený manipulátor, který každé optické vlákno umístí do přesně zadané polohy, takže sbíráme pouze světlo přicházející od vybrané galaxie. Každou hodinu robot nastaví 400 vláken, za jedinou noc tudíž zvládneme proměřit více než dva tisíce galaxií."

Ilustrační foto...

A co se dosud podařilo objevit? Na první pohled to může být překvapující, ale hvězdné ostrovy nejsou v prostoru rozloženy nahodile. Naopak vytvářejí různé shluky, hnízda a řetězce dlouhé až 500 milionů světelných roků. Ukazuje se dokonce, že galaxie zaujímají pouhou osminu kosmického prostoru a že převážně leží podél stěn jakých si buněk, připomínajících nadýchnou vesmírnou pěnu. Právě tyto bubliny tvoří ty největší kosmické útvary. (Ale aby bylo jasno, neznamená to, že by uvnitř žádné galaxie neexistovaly. Pouze jich je výrazně méně.)

Tyto podivuhodné struktury jsou pravděpodobně odrazem jemných fluktuací na úrovni subatomárních částic, které se vytvořily v prvních okamžicích po velkém třesku. Ostatně, dokládají to i variace známého reliktního (zbytkového) záření.

Ilustrační foto...Ba co víc! Tým na setkání Americké astronomické společnosti předvedl unikátní filmové představení "Letu vesmírem", spočítané na základě skutečných měření kombinovaných se záběry blízkých galaxií (QuickTime, 1,8 MB). Mapa sestavená britskými, australskými a americkými hvězdáři pokrývá 1/20 celé oblohy a dosahuje hloubky až čtyři miliardy světelných roků. "Pokrytý prostor je skutečně impozantní, jedná se o 13 miliard miliard miliard světelných roků krychlových," komentoval výsledky Karl Glazebrook z John Hopkins University.

Snímek začíná "pohledem" na mateřský dalekohled, který je součástí australské Siding Spring Observatory v Novém jižním Walesu. Poté si prohlédnete celou řadu galaxií různých typů: spirálních, eliptických i nepravidelných. Vzhledem k omezenému pokrytí nebe, je celá přehlídka umístěna do nápadně zploštělého pásu. Temné oblasti kolem tedy neznamenají, že by se zde žádné hvězdné ostrovy nenacházely, nýbrž že se v této části vůbec nepozorovalo.

Záznam demonstruje řadu objektů důležitých v různých měřítcích. Začíná se u planet a jednotlivých hvězd, poté se přejde ke galaxiím a skončí u těch největších vesmírných struktur. V posledních záběrech "kosmické pěny" reprezentuje každá žlutá tečka jednu galaxii, modře jsou pak vyznačeny oblasti vyšší koncentrace látky.

Rozsahem revoluční prohlídka navíc umožnila odborníků odhadnout množství celkové hmoty ve vesmíru. "Celá myšlenka je více než jednoduchá," prozradil na zasedání v newyorském Rochesteru Gavin Dalton z Oxfordské univerzity. "Poblíž oblastí s velkou koncentrací galaxií, poněkud klesá expanze vesmíru. Tento jev umožňuje odhadnout celkovou hmotu zhustků a po analýze celé přehlídky dostaneme i hmotnost vesmíru." Samozřejmě, že se tímto způsobem projevuje i jinak obtížně hledaná skrytá látka.

Potvrzují se tak závěry mnoha jiných experimentů. Gravitační přitažlivost látky obsažené ve vesmíru není dostatečně silná na to, aby zabrzdila jeho expanzi. Přesněji řečeno, současné výsledky 2dF ukazují, že v prostoru kolem nás existuje pouze 40 procent, plus mínus deset procent, látky nutné k zabrždění rozpínání.

Do scénáře dalšího vývoje ovšem může zasáhnout i dosud stále ještě tajemná "odpudivá síla" (odpudivá gravitace vakua), která je schopna tempo expanze stále urychlovat. "Něco takového naznačila v roce 1998 studie světelných křivek supernov ve vzdálených galaxií," dodal profesor Glazebrook. "Na počátku tohoto roku, přitom experiment Boomerang ukázal, že žijeme v 'plochém' vesmíru." Jednalo se o detektor, který zavěšen na balóně letícím nad Antarktidou, po deset dní mapoval mikrovlnné záření přicházející z vesmíru. Výsledkem byly záznamy velmi jemných variací reliktního záření na úrovni několika tisícin procenta. Něco podobného se podařilo už v devadesátých létech změřit sondě COBE. Jenže ta měla rozlišení jenom sedm stupňů, kdežto zařízení Boomerang zahlédlo detaily o velikosti jenom třetiny průměru Měsíce.

Ilustrační foto..."Horké skvrny" v mapě odpovídají rozsáhlým nehomogenitám plazmy v prvních okamžicích existence vesmíru, od kterých se reliktní záření oddělilo zhruba 300 tisíc roků po velkém třesku. Tyto kazy, bez nichž bychom ale jenom stěží dnes existovali, přitom určují řadu klíčových kosmologických parametrů. Odborníci tak mimo jiné došli k závěru, že ve vesmíru skutečně existuje jenom málo látky. "Přehlídka 2dF Galaxy Redshift Survay ukázala, že celkové množství hmoty k udržení plochého vesmíru, jehož rozpínání se zastaví v nekonečnu, je skutečně příliš nízké," dodal profesor Glazebrook.

Pokud půjde všechno bez problémů -- a proč by také nešlo, dosáhne přehlídka na 250 tisíc galaxií někdy s koncem roku 2001. Tým odborníků pak s nashromážděným materiálem dokáže měřit jemné variace v hustotě galaxií na úrovni 400 milionů světelných roků -- tedy stejně velikých jako struktury mikrovlnného záření, které vzniklo před 12 miliardami roků. Navíc ji za nedlouho doplní ještě ambicióznější projekt Sloan Digital Sky Survey, jenž hodlá v průběhu pěti roků prohlédnout na jeden milion galaxií! Ještě v devadesátých létech přitom i ty největší projekty disponovaly pouhými 25 tisíci měření...

Jiří Dušek

| Zdroj: celá řada IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jsou planetky jen hromadou sutě?
Ilustrační foto...
Jak je to s vodou na Marsu?
Ilustrační foto...
Všechno na Mars
Ilustrační foto...
Umění oproštěné „spermií a krve&am
Ilustrační foto...
Fotografie zatmění Měsíce - AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691