Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jedenáctiměsíční Chandra

O tom, co podnikl během prvních jedenácti měsíců svého života Chandrasekhar, toho moc nevíme. Díky médiím však celkem dobře sledujeme to, co se zdařilo satelitu nesoucímu jeho jméno.

Ilustrační foto...Je to tak. Pozvolna se blíží první narozeniny rentgenové laboratoře Chandra na oběžné dráze, která se 23. července 1999 svezla v nákladovém prostoru letounu Columbia. Už tehdy ukázala, že půjde o skutečně unikátní zařízení: Raketoplán, jenž měl při startu tak velké problémy, že se uvažovalo o jeho nouzovém přistání, totiž poprvé v historii řídila žena. Tento v dějinách kosmonautiky revoluční počin byl předzvěstí řady budoucích objevů dalekohledu. A vědců, kteří s rentgenovou observatoří pracují.

Vesmír očima Chandry vypadá trochu jinak, než jak vnímáme okolní prostor my lidé, nebo většina organismů na Zemi. Díky tomu, že Slunce svítí hlavně ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, uzpůsobila evoluce naše oči k detekci fotonů s vlnovou délkou řádu stovek nanometrů. Satelit Chandra, který se pohybuje po značně protáhlé dráze ve výšce 10 až 140 tisíc kilometrů, pak není nic jiného než brýle na studium vesmíru o vlnové délce přibližně stokrát kratší. Tento pohled je úplně jiný a bezesporu stojí za to. Můžeme si totiž prohlédnout velmi horké objekty, plyn zahřátý na teploty řádu deseti milionů kelvinů.

S takto extrémními podmínkami se kupříkladu běžně setkáme poblíž neutronových hvězd. Jistě si pamatujete na článek o objevu prstence kolem degenerované hvězdy, která zůstala po výbuchu supernovy v roce 1054 v souhvězdí Býka a dala mimochodem za vznik známé Krabí mlhovině. Velmi podobnou strukturu se nyní podařilo pozorovat i v pozůstatku po supernově vzplanuvší před asi deseti "kilolety" v jižním souhvězdí Plachty. Zbylá neutronová hvězda má průměr kolem dvaceti kilometrů, kolem dokola se otočí jedenáctkrát za sekundu a teplotu povrchu odborníci odhadují na dva miliony stupňů. Na snímku z Chandry vypadá jako nápadně jasný bod, obklopený rozsáhlými prsteny o průměru kolem deseti světelných roků a dvěma protilehlými výtrysky.

Přiložený obrázek vám poskytne srovnání obou záběrů. Astronomové se původně domnívali, že pozorovaná struktura kolem pulsaru v Krabí mlhovině je jen náhodná a ojedinělá, ale na základě pulsaru v Plachtách se zdá, že se podobnými jevy setkáme i v jiných případech. Měření teploty také vyvrátilo hypotézu, kterou astrofyzici zdůvodňovali náhlé změny v periodě rotace neutronové hvězdy.

Podle současných teorií mají tyto nahodilé poruchy doprovázet zvýšení povrchové teploty. K poslední takové změně u pulsaru v Plachtách došlo 16. ledna tohoto roku, ale Chandra žádnou odchylku teploty větší než 1/300 nezaznamenala. Hvězdáři tak musí nejspíš zasednout ke stolům a vymyslet něco nového.

Ilustrační foto...

Dalším zajímavým poznatkem je skutečnost, že se neutronová hvězda pohybuje rychlostí kolem stovky kilometrů za sekundu ve směru polárních výtrysků, které zřejmě "zviditelňují" orientaci rotační osy. Exploze supernov nejsou ani zdaleka symetrická záležitost, a odhalená zdegenerovaná jádra hmotných hvězd, které později označujeme jako pulsary, jsou doslova "vystřeleny" do prostoru. Privilegovaným přitom může být směr rotační osy původní hvězdy.

Existuje však ještě jedno alternativní vysvětlení: V těsném okolí hvězdy, díky nesmírně silnému magnetickému poli a rychlé rotaci, dochází urychlování nabitých částic, které pak unikají ve směru osy neutronové hvězdy. Pokud je výtrysk na jedné straně jenom o chlup silnější než na druhé, vzniká raketový efekt, jenž pomalu, ale dlouhodobě hvězdu urychluje.

Jiná pozorování naopak teorie astronomů potvrzují. Na přiloženém obrázku vidíte snímky postupně Hubblova kosmického dalekohledu, jednoho z dvojice Gemini a nakonec i Chandry. Jedná se o drobnou planetární mlhovinu BD+30 3639, pozůstatek hvězdy, která se nachází pět až osm tisíc světelných roků od Země. Uprostřed systému leží velmi horký bílý trpaslík, ze kterého uniká rychlostí několika milionů kilometrů v hodině materiál. Tento vítr se sráží s látkou odvrhnutou stálici mnohem dříve, ve fázích rudého obra, a ohřívá ji na miliony stupňů Celsia.

Ilustrační foto...Právě tuto bublinu horkého plynu Chandra zachytila. Navíc se jí ve spektru prstýnku podařilo vystopovat i takový prvek jako je neon, tedy produkt jaderného hoření doslova vybagrovaný za předchozího vývoje stálice, kdy z její obálky mohutně unikal veškerý materiál.

Poslední pozorování Chandry je malým rekordem hvězdářské Guinessovy knihy. Galaxie Pictor A (Pictor je latinské označení pro souhvězdí Sochaře) je už několik desetiletí známa jako silný zdroj radiového záření -- z centra, kde asi sedí superhmotná černá díra, unikají ve výtryscích nabité částice. Jelikož je urychluje nesmírně silné centrální magnetické pole, pohybují se rychlostí blízkou světlu a odnášejí i velké množství energie. Rentgenová observatoř přitom dovolila prohlédnout si detailně ta místa, která byla díky malému úhlovému rozlišení předchozích detektorů zrakům astronomů pečlivě ukryta.

Galaxie leží zhruba 650 milionů světelných roků daleko a z jejího centra (vlevo) vybíhá úzký, asi 800 tisíc světelných roků dlouhý výtrysk. Je tedy zhruba osmkrát větší než naše Galaxie. Skvrnka na pravém okraji se přičítá místu, kde se nabité částice setkávají s mezigalaktickým plynem pozorovaným v rádiovém oboru spektra.

Už za pár týdnů sfoukneme pomyslnou svíčku na dortu rentgenové družice, která se už nyní zapsala zlatým písmem do análů moderní astronomie a v mnoha případech nám představila vesmírné objekty jinak, než jsme je doposud znali. Doufejme, že ji nepotká nějaká nešťastná náhoda a Chandra bude sloužit přesně podle letového plánu ještě několik dalších plodných let.

redakce

| Zdroj: Chandra News, Sky and Telescope News, AAS abstracs IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Prof. R. Kreutz - Hvězdářství IV
Ilustrační foto...
Astronomové nalezli planetu vhodnou pro život
Ilustrační foto...
Černé divadlo
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XXII
Ilustrační foto...
Zóna života
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691