Stručně z kosmonautiky XVIII

SzK v novém

Od tohoto dílu projde seriál Stručně z kosmonautiky několika změnami. Kromě stručného popisu událostí z předešlého měsíce zavádím i chronologický přehled, ve kterém se dozvíte o startech a dalších významných událostech uplynulého měsíce. Přibyl také výhled do budoucna, ve kterém najdete přehled výročí a očekávaných událostí v nadcházejícím měsíci.

Japonsko vypustilo novou astronomickou družici

Dne 21.února vynesla japonská nosná raketa M-5 trojici družic. Menší satelit CUTE-1.7 + APD (CUbical Titech Engineering satellite + Avalanche Photo Diode), který je vybaven amatérským radiovým vysílačem, počítačem a třemi magnety pro výzkum chování družice ve všech třech osách. Později bude rozvinut drát o délce 91,5 m za účelem zkoušek stažení družice z oběžné dráhy. Druhým satelitem se stala sluneční plachetnice. Třetí vypuštěnou družicí je japonský astronomický satelit Astro-F. Teleskop o hmotnosti 952 kg bude obíhat se sklonem 98° vůči rovníku a výšce 304 až 732 km . Družice Astro-F bude pracovat v infračerveném oboru spektra po dobu 18 měsíců. Jejím úkolem je provést komplexní výzkum všech zdrojů infračerveného záření na obloze. Krátce po navedení na oběžnou dráhu byla družice přejmenována na Akari (světlo). Družice navazuje na slavné astronomické satelity IRAS z osmdesátých let a ISO z let devadesátých. Během prvního půlroku má Akari provést systematický výzkum infračervené oblohy. Na základě pozorování bude sestavena nová mapa infračervených zdrojů ve vesmíru. Poté bude Akari zkoumat vybrané zdroje infračerveného záření. Životnost družice je závislá na množství chladicího média, jehož je zapotřebí pro pozorování ve zmíněných oblastech spektra. Asi 170 litrů kapalného helia udržuje dalekohled a detektory na teplotě přibližně 6 K (-267°C). Astro-F je vybavena dalekohledem o průměru 685 mm a kromě galaxií se zaměří na výzkum hnědých trpaslíků, vznikajících planetárních soustav, komet atd. Stránky projektu

Mars Reconnaissance Orbiter u Marsu

Americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) bude dne 10.března navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu. Více informací se dočtete v následujícím článku a na stránkách projektu.

Venus Express pokračuje zdárně v letu

Evropská sonda Venus Express, jejímž úkolem je výzkum Venuše z oběžné dráhy, pokračuje úspěšně v letu. Dne 17.února byl vyzkoušen hlavní motor sondy. Během 3 sekund, kdy motor pracoval se nevyskytly žádné problémy. Venus Express tak úspěšně upravil svou dráhu. Nyní bude sonda pokračovat v testování především vědecké aparatury. Navedení na oběžnou dráhu kolem planety je plánováno na 16.duben letošního roku. Od 4.června pak bude Venuss Express zkoumat druhou planetu sluneční soustavy po dobu nejméně 500 pozemských dní. Stránky projektu

Neúspěšný start družice Arabsat 4A

V úterý 28.února odstartovala z Bajkonuru ruská nosná raketa Proton-M s telekomunikační družicí Arabsat 4A, jejímž provozovatelem je Saudská Arábie a výrobcem Francie. Z doposud nejasných příčin došlo k selhání posledního stupně rakety (Briz-M) a družice se sice dostala do vesmíru, ale ne na stacionární dráhu jak bylo plánováno. Tím pádem je družice, která měla pracovat až patnáct let, nepoužitelná. Příčiny neúspěšného startu budou vyšetřovat dvě ustanovené komise.

Korekce letu sondy Messenger

Americká sonda Messenger pro výzkum Merkuru učinila v únoru klíčový manévr. Asi dvouminutový zážeh motorů sondy proběhl ve středu 22.února. Messenger tak úspěšně doladil dráhu a pokračuje v letu. Důležitým okamžikem mise bude letošní průlet kolem Venuše plánovaný na 24.října. Stránky projektu

Dvacet let od vypuštění stanice MIR

Napsat krátké povídání o legendární ruské orbitální stanici MIR je velmi nesnadné, protože její patnáctiletá historie je natolik bohatá, že o ni bylo napsáno i několik knih. První modul stanice MIR byl vypuštěn 19.února 1986. O rok později přibyl astrofyzikální modul Kvant (start 31.3.1987). Dalšími moduly byly Kvant 2 (start 26.11.1989), technologický modul Kristall (start 31.05.1990), geofyzikální modul Spektr (start 20.05.1995), modul pro výzkum Země Priroda (start 23.04.1996) a také speciální modul pro připojení amerického raketoplánu (start 12.11.1995). Ke stanici MIR se vydalo devět misí raketoplánu. Kromě ruských kosmonautů se na stanici podívali také kosmonauti z USA, Rakouska, Kanady, Sýrie, Francie, Japonska, Afganistanu, Německa, Slovenska atd. Provoz stanice nebyl vždy ideální. Dne 25.června 1997 došlo ke kolizi stanice s nákladní lodí Progress. Následkem bylo vážné poškození modulu Spektr. O ukončení mise již přesluhující stanice bylo rozhodnuto koncem roku 2000. Dne 23.března 2001 se zažehly motory nákladní lodě Progress a stanice byla navedena do hustých vrstev atmosféry, kde shořela a rozpadla se. Její zbytky dopadly do Tichého oceánu. Úlohu mezinárodního výzkumu z oběžné dráhy poté převzala Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Chronologický přehled

• 3.únor 2006: astronauti McArthur a Tokarev z ISS vystoupili do volného kosmu. Více informací zde.
• 15.únor 2006: start telekomunikační družice Echostar-10 ze základny v Pacifiku.
• 19.únor 2006: start telekomunikační a meteorologické družice MTSat-2, Himawari-7 ze základny Tanegashima (Japonsko).
• 21.únor 2006: start japonské nosné rakety M-5 s trojicí satelitů - CUTE-1.7 + APD, sluneční plachetnice, astronomická družice Astro-F (viz článek).
• 28.únor 2006: neúspěšný start družice Arabsat-4A z Bajkonuru (viz článek).

Výhled na březen

• 1.březen: výročí dopadu první sondy na povrch Venuše (Veněra 3 – 1966).
• 9.březen 2006: plánovaný start rakety Ariane-5 ECA s dvojicí satelitů (Hot Bird 7A, SpainSat-1) ze základny Kourou.
• 10.březen 2006: plánované navedení sondy Mars Reconnaissance Orbiter na dráhu kolem Marsu (viz článek).
• 14.březen 2006: ze základny Vandenberg má odstartovat letoun L-1011 "Stargazer" a pomocí rakety Pegasus-XL vynést do vesmíru satelit programu ST-5.
• 23.březen: výročí zániku orbitální stanice MIR v atmosféře (2001).
• 30.březen 2006: předpokládaný start lodi Sojuz TMA-8 s novou posádkou Mezinárodní kosmické stanice a prvním brazilským astronautem. Více informací zde.
• 30.března 2006: start nosné rakety Minotaur ze základny Vandenberg se satelitem FORMOSAT-3/COSMIC.

Stručně z kosmonautiky v roce 2006

• Stručně z kosmonautiky XVII (leden 2006)

Adresy starších dílů (2004, 2005) naleznete na stránkách autora nebo zde.

Další zdroje:

www.space.com

http://ciencia.msfc.nasa.gov/

http://astro.zeto.czest.pl/

www.spacer.com

Petr Kubala

---

05. 03. 2006 IAN.czIAN.cz

---