Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Návrat na Měsíc I (automatické sondy)

Člověk se vrací k Měsíci. Není divu, vždyť náš kosmický souputník nám nabízí spoustu možností. V posledních letech je Měsíc trochu opomíjen, ale to se již velmi brzy změní. USA ohlásily návrat člověka na Měsíc v roce 2018, ale ještě předtím se k Měsíci vydá několik sond a to zdaleka nejen amerických…

V současné době obíhá okolo Měsíce první a zatím jediná evropská sonda Smart-1. Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) odstartovala 29.září 2003. Hlavním úkolem sondy není výzkum Měsíce, ale především testování nových technologií (např. iontový motor). I přesto Smart-1 získal o našem nejbližším sousedovi řadu informací a spoustu pěkných fotografií. Pochopitelně vzhledem k úkolu sondy se žádné převratné objevy ani neočekávaly. Mise sondy by měla být ukončena nárazem do lunárního povrchu 17.srpna letošního roku.

Lunar-A

Lunar-A je japonskou sondou, jejíž osud není zcela vyjasněn. Z technických a finančních problémů je start neustále odkládán. V současné době se předpokládá start někdy v roce 2007. Úkolem sondy má být výzkum povrchových i podpovrchových vrstev Měsíce z oběžné dráhy a pomocí dvojce penetratorů. Ty mají být vybaveny seismometry a dalšími přístroji. Hmotnost penetrátoru je 13 kg a do měsíčního povrchu mají narazit rychlosti 250 až 300 m/s a dostat se tak do hloubky asi jednoho až tří metrů.

Ilustrační foto...

Chandrayaan-1

Chandrayaan-1 bude první indickou sondou pro výzkum Měsíce a první indickou sondou vůbec. Na jejím vývoji pracuje indická kosmická agentura (ISRO). Start je předběžně stanoven na září 2007. Sonda o hmotnosti 523 kg bude Měsíc zkoumat z oběžné dráhy po dobu asi dvou let. Úkol je velmi podobný evropské sondě Smart-1, tedy testování nových technologií. Chandrayaan-1 vychází konstrukčně z meteorologické družice Kalpansat. Vědecké přístroje budou na palubě čtyři: indická kamera pro mapování lunárního povrchu (TMC), spektrometr HySI pro mineralogické mapování. Měsíční laser LLRI se zaměří na lunární topografii. Čtvrtým přístrojem bude britský spektrometr. Ten bude mít tři části: rentgenový spektrometr, gama spektrometr a sluneční rentgenový spektrometr. Sonda ponese ještě další vědecké přístroje o hmotnosti 10 kg. Na ně bylo vypsáno „výběrové řízení“. Chandrayaan-1 odstartuje nejdříve v záři příštího roku po zhruba pěti dnech bude navedena na oběžnou dráhu ve výšce asi 1000 km nad měsíčním povrchem. Tato dráha bude postupně upravována na hodnotu 200 km a nakonec až na 100 km. Cena mise je asi 100 milionů USD. Stránka ISRO

Ilustrační foto...

Chang'e 1

Také Čína touží vyslat svou sondu k Měsíci. Nejdříve v roce 2007 má odstartovat sonda Chang'e 1. Filosofie sondy je podobná indické sondě Chandrayaan-1. Také v tomto případě půjde především o testování nových technologií a i zde je konstrukční předlohou družice. Chang'e 1 bude zkoumat lunární povrch, topografii a sluneční vítr.

SELENE

Druhou připravovanou japonskou sondou je SELENE (SELenological and ENgineering Explorer). Jedná se v podstatě o trojici sond. Start se očekává v červenci 2007. Japonská kosmická agentura (JAXA) chce pomocí sond získat detailní informace o našem kosmickém sousedovi. Hmotnost hlavní sondy bude 1720 kg, z toho 795 kg připadá na palivo. Velmi zajímavě je řešena otázka slunečních panelů (viz.obrázek). SELENE ponese celkem 13 vědeckých přístrojů. Především se jedná o kamery, spektrometry, laser, radar, magnetometr a další přístroje, které mají studovat mineralogické složení, topografii, nabité částice, gravitační pole, plazmové prostředí a provádět snímkování lunárního povrchu. Druhou menší sondou je VRAD, který bude obíhat na polární dráze ve výšce 100 – 800 km a jeho hmotnost je asi 50 kg. Třetí družicí je Retranslační subsatelit, který je podobný satelitu VRAD, ale pracovat bude na dráze 100 - 2400 km. Obě menší sondy mají za úkol přenos signálu mezi Zemí a hlavní sondou v době, kdy nebude hlavní sonda ze Země viditelná. Dalším úkolem je v případě Retranslačního subsatelitu výzkum gravitačního pole. Oba menší satelity se od mateřské sondy oddělí až po dosažení lunární oběžné dráhy. Stránka projektu

Ilustrační foto...

Ilustrační foto...

Lunar Reconnaissance Orbiter

Lunar Reconnaissance Orbiter je americkou sondou k Měsíci. Start je naplánován na říjen 2008. Úkolem sondy bude hledat místa pro přistání budoucích pilotovaných letů a získat detailní a ucelené informace o Měsíci. K tomu bude sloužit laserový výškoměr (topografie), průzkumná kamera LROC (detailní snímkování povrchu), neutronový detektor LEND (hledání ledu na Měsíci, měření radiace), radiometr (hledání ledu), detektor Lyman-alfa LAMP (hledání ledu), teleskop kosmických paprsků CRaTER (účinky galaktických kosmických paprsků na plastické látky, vliv radiačního pozadí na biologické materiály). Délka mise je naplánovaná na jeden rok s možností prodloužení na pět let. Stránka projektu

Ilustrační foto...

Doporučené odkazy:

http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/planets/moonpage.html

Stručně z kosmonautiky (pravidelný seriál v IAN)

Petr Kubala

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 28
Ilustrační foto...
Futurologický kongres na Parconu
Ilustrační foto...
O svícení 24
Ilustrační foto...
Geovycházky 14
Ilustrační foto...
Instantní pamětník 6
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691